Jejich účelem je omezení byrokracie při zahájení podnikatelské činnosti a zavedení efektivnější komunikace mezi podnikateli a správními úřady.

CENTRÁLNÍ REGISTRAČNÍ MÍSTO

Živnostenské úřady se stávají centrálním registračním místem, tedy místem pro komunikaci s některými správními úřady. V souladu s § 45a mohou fyzické i právnické osoby podáním na živnostenském úřadě splnit některé své povinnosti vůči úřadu práce, finančnímu úřadu, zdravotním pojišťovnám nebo správě sociálního zabezpečení.

Fyzická osoba může při ohlášení živnosti nebo žádosti o koncesi na živnostenském úřadě rovněž: podat přihlášku k daňové registraci; oznámit zahájení samostatné výdělečné činnosti; podat přihlášku k důchodovému a nemocenskému pojištění; oznámit vznik nebo obsazení volného pracovního místa; podat oznámení podle zákona o veřejném zdravotním pojištění.

Právnická osoba má možnost současně s podáním na živnostenském úřadě vyplnit přihlášku k daňové registraci a oznámit vznik nebo obsazení volného pracovního místa.

Zřízením centrálních registračních míst odpadá nutnost kontaktovat příslušné úřady za účelem vyřízení jednotlivých podání. Společná podání na více úřadů je však možné učinit pouze spolu s novým ohlášením živnosti nebo žádostí o koncesi, popř. s oznámením změny v údajích zapsaných v živnostenském rejstříku. Společné podání je možné za stejných podmínek využít také k oznámení změn údajů jednotlivým správním úřadům.

Živnostenský úřad je povinen předat údaje příslušným úřadům do pěti pracovních dnů ode dne vzniku živnostenského oprávnění. Zároveň živnostenský úřad předá ohlašovateli nebo žadateli identifikační číslo pro placení pojistného a čísla účtů pro placení pojistného na důchodové a nemocenské pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

Přestože jsou společná podání bezesporu krok správným směrem, v současné době může být stále ještě efektivnější učinit každé podání zvlášť. Vyřízení jednotného podání na živnostenském úřadě bude totiž zpravidla trvat kvůli nezbytné komunikaci mezi úřady déle a navíc výsledek řízení ve vztahu k ostatním správním úřadům živnostenský úřad nezaručí.

OHLÁŠENÍ ŽIVNOSTI

Podnikatelům odpadá povinnost předkládat při ohlašování živnosti nebo podávání žádosti o koncesi některé doklady, neboť živnostenský úřad je oprávněn shromáždit si příslušné dokumenty sám. Živnostenský úřad nyní může podle § 6 odst. 1d a 1e a § 46 odst. 6 zákona o živnostenském podnikání obrátit na příslušné úřady a vyžádat si potvrzení, že podnikatel nemá daňové nedoplatky vzniklé z podnikání, ani nedoplatky na platbách pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. V souladu s § 46 odst. 6 a § 72 si živnostenský úřad může také opatřit výpis z Rejstříku trestů, pokud jej podnikatel nepředloží sám.

Podnikatel si ovšem musí uvědomit, že v okamžiku, kdy si živnostenský úřad vyžádá u příslušného úřadu některý dokument, se lhůta pro vydání živnostenského oprávnění staví. Může být proto stále vhodnější, aby podnikatel veškeré potřebné dokumenty k ohlášení nebo žádosti sám přiložil.

Novinkou je povinnost prokázat, že podnikatel nemá nedoplatky na pojistném na veřejném zdravotním pojištění. Tato skutečnost se podle § 6 odst. 3 dokládá čestným prohlášením.

Novela dále v § 46 odst. 2 písm. d) sjednocuje pro fyzické a právnické osoby úpravu prokazování právního důvodu užívání prostor, do nichž umístily své sídlo, a harmonizuje ji s úpravou v obchodním zákoníku. Nyní postačuje předložit písemné prohlášení vlastníka nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru, kde jsou prostory umístěny, případně osoby oprávněné nemovitostí, bytem nebo nebytovým prostorem jinak nakládat, že s umístěním sídla souhlasí. Právnická osoba takový doklad nemusí předkládat vůbec, je-li již ohlašovaná adresa zapsaná v obchodním nebo obdobném rejstříku.

ODPOVĚDNÝ ZÁSTUPCE

Podle § 11 odst. 4 písm. b) platí pro právnické osoby povinnost ustanovit odpovědného zástupce nyní jen u živností vyžadujících splnění zvláštních podmínek dle § 7 (odborná nebo jiná způsobilost), pokud se nejedná o ohlašovací živnost provozovanou průmyslovým způsobem. Tím fakticky odpadá pro právnické osoby povinnost mít odpovědného zástupce u veškerých živností volných a u ohlašovacích živností provozovaných průmyslovým způsobem.

Zmírňují se také požadavky na odpovědného zástupce. Tím se může stát i osoba, které bylo zrušeno živnostenské oprávnění z důvodu, že živnost neprovozovala déle než čtyři roky.

PŘERUŠENÍ A POKRAČOVÁNÍ V PROVOZOVÁNÍ ŽIVNOSTI

Novela živnostenského zákona upřesňuje i § 31 odst. 12 a 13, tedy podmínky přerušení provozování živnosti, tak, že přerušení je nyní možné ke dni doručení oznámení živnostenskému úřadu, případně k pozdějšímu datu uvedenému v oznámení. Má-li dojít k pokračování v provozování živnosti před uplynutím doby, na kterou bylo oprávnění přerušeno, je tak možné učinit nejdříve dnem doručení oznámení o pokračování nebo pozdějším datem uvedeným v oznámení.

V případě úmrtí živnostníka může v živnosti dle § 13 odst. 1 písm. a) až do ukončení dědického řízení pokračovat správce dědictví. Na základě zákona č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství, pak může v živnosti během, i po ukončení dědického řízení, za určitých okolností pokračovat rovněž osoba v postavení partnera.

PODNIKÁNÍ ZAHRANIČNÍCH OSOB

Další změna vychází z novely zákona o pobytu cizinců na území České republiky č. 161/2006 Sb. Dosud platilo, že osoba, která musí mít pro pobyt na území České republiky povolení, k žádosti o živnostenské oprávnění dokládala povolení k pobytu za účelem podnikání. V souladu s § 5 odst. 5 nyní stačí pouze doklad o udělení víza k pobytu nad 90 dní nebo povolení k dlouhodobému pobytu.

Zjednodušuje se též prokazování bezúhonnosti cizinců z nečlenských států EU. Pro ty odpadá povinnost doložit, vedle výpisu z rejstříku trestů státu, jehož jsou občanem, i obdobné výpisy ze států, ve kterých nepřetržitě pobývali déle než tři měsíce. Také pro ně platí možnost nahradit takový výpis, pokud jej stát nevydává, prohlášením o bezúhonnosti [§ 46 odst. 1 písm. a) bod 3].

S ohledem na situaci na trhu práce je vláda dále zmocněna stanovit nařízením seznam živností, které nesmějí provozovat fyzické osoby, které nemají bydliště na území České republiky ani jiného členského státu EU nebo nejsou rodinnými příslušníky občana České republiky nebo jiného členského státu (§ 5 odst. 7 a § 73a odst. 4).

Podle zákona o živnostenském podnikání se režim občanů EU vztahuje nyní také na občany třetích zemí, jimž členský stát EU přiznal statut dlouhodobého rezidenta. Neplatí pro ně ovšem svoboda poskytování služeb podle Smlouvy o založení Evropských společenství.

Zákon č. 165/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky a některé další zákony, zřizuje tzv. doplňkovou ochranu pro cizince - týká se osob, které nesplňují podmínky pro udělení azylu, ale kterým by hrozila vážná újma při návratu do domovské země. Osoba, jíž bude udělena tato ochrana, bude moci dle § 5 odst. 6 živnostenského zákona provozovat živnost za stejných podmínek jako český občan s bydlištěm na území České republiky.

Zuzana Viktorinová
advokátní koncipientka, Praha

Jakub Kocmánek
student PF UK, Praha
Související