Otázky související se zápisem podniků a organizačních složek podniků zahraničních osob jsou upraveny v ustanoveních obchodního zákoníku týkajících se obchodního rejstříku (viz např. § 31, § 32, § 33, § 34, § 37, § 38h, § 38j, § 38k obch. zák.) a ve vyhlášce č. 250/2005 Sb., o závazných formulářích na podávání návrhů na zápis do obchodního rejstříku.

PRÁVNÍ ÚPRAVA, VYMEZENÍ POJMŮ A ZPŮSOBY PODNIKÁNÍ ZAHRANIČNÍCH OSOB V ČR

Zahraniční osoba je od samého počátku účinnosti obchodního zákoníku, tj. od 1. 1. 1992 definována pro potřeby obchodního zákoníku v § 21 odst. 2 obchodního zákoníku. Zahraniční osobou se pro účely obchodního zákoníku rozumí zahraniční fyzická osoba s bydlištěm mimo území ČR nebo zahraniční právnická osoba se sídlem mimo území ČR.

Podnikáním zahraniční osoby na území ČR se rozumí, má-li podnik nebo jeho organizační složku umístěnou na území ČR (viz § 21 odst. 3 obch. zák.).

Podnikem zahraniční osoby je třeba rozumět podnik, tak, jak je definován v § 5 obchodního zákoníku, to znamená soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náležejí věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto účelu sloužit.

Organizační složkou podniku zahraniční osoby se rozumí taková složka podniku, která má obdobné postavení jako odštěpný závod tuzemské osoby podnikatele a zapisuje se do obchodního rejstříku.

Zda zahraniční osoba bude podnikat na území ČR prostřednictvím podniku nebo organizační složky podniku bude odviset mimo jiné od toho, zda je v zahraničí podnikatelem, či nikoliv. Je-li zahraniční osoba v zahraničí podnikatelem, má tudíž v zahraničí i podnik. Má-li v zahraničí podnik, může nesporně na území ČR zřídit organizační složku svého zahraničního podniku.

Je však otázkou, dosud řešenou nejednotně, zda-li může zahraniční osoba, která je podnikatelem v zahraničí a má tudíž v zahraničí podnik, zřídit na území ČR svůj druhý, případně další podnik. Pokud vyjdeme z teorie, že jeden podnikatel může mít více podniků, musíme připustit, že zahraniční osoba podnikatele, která má podnik v zahraničí, může na území ČR umístit svůj druhý, případně další podnik. Půjde patrně o podnik odlišný od podniku, který má zahraniční osoba v zahraničí. Odlišnost podniků zahraniční osoby v zahraničí a na území ČR bude spočívat zejména v odlišnosti podnikatelské činnosti prováděné v tom kterém podniku. V zahraničí může provozovat zahraniční osoba například cestovní kancelář a na území ČR hotel.

Naproti tomu, vyjdeme-li z teorie jednoho podniku, bude-li zahraniční osoba podnikatelem v zahraničí, má v zahraničí podnik a na území ČR může tudíž zřídit pouze organizační složku svého zahraničního podniku.

Oprávnění zahraniční osoby podnikat na území ČR vzniká ke dni zápisu této osoby, případně organizační složky jejího podniku v rozsahu předmětu podnikání zapsaném do obchodního rejstříku (viz § 21 odst. 4 obch. zák.).

Ustanovení § 21 odst. 4 obchodního zákoníku hovoří o zápisu zahraniční osoby do obchodního rejstříku a o zápisu organizační složky podniku zahraniční osoby do obchodního rejstříku. Toto ustanovení nepočítá se zápisem podniku zahraniční osoby do obchodního rejstříku. Naproti tomu § 38h obchodního zákoníku upravuje, které údaje se zapisují do obchodního rejstříku ohledně podniku zahraniční osoby a ohledně organizační složky podniku zahraniční osoby. Ze vzájemných souvislostí § 21 odst. 4 obchodního zákoníku a § 38h obchodního zákoníku lze podle mého názoru dovodit, že pokud § 21 odst. 4 obchodního zákoníku hovoří o zápisu zahraniční osoby do obchodního rejstříku, má na mysli případy, kdy zahraniční osoba podniká na území ČR prostřednictvím svého podniku.

Z § 21 odst. 4 obchodního zákoníku, to znamená z povinného zápisu do obchodního rejstříku, jsou vyjmuty fyzické osoby, které jsou státními příslušníky členských států Evropské unie a jiných států tvořících Evropský hospodářský prostor, které podnikají na území ČR.

Z dikce § 21 odst. 5 obchodního zákoníku vyplývá, že fyzická osoba, která je státním příslušníkem členského státu EU nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor může podnikat na území ČR prostřednictvím svého podniku nebo organizační složky svého podniku, aniž by měla povinnost se zapsat do obchodního rejstříku. Zahraniční fyzické osoby, státní příslušníci členských států EU nebo jiných států tvořících Evropský hospodářský prostor tak podléhají stejnému režimu jako české fyzické osoby, nestanoví-li zákon jinak. Z toho lze dovodit, že zahraniční fyzická osoba, která je státním příslušníkem členského státu EU nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, je povinna se zapsat do obchodního rejstříku, stejně jako česká fyzická osoba podnikatele, pouze za podmínek § 34 odst. 2 obchodního zákoníku.

Zahraniční osoby se dělí na zahraniční fyzické a právnické osoby. Zahraniční fyzické a právnické osoby lze dále dělit na podnikatele a nepodnikatele. Podle toho, zda je zahraniční osoba v zahraničí podnikatelem, či nikoliv, lze rozlišovat i možné způsoby jejího podnikání na území ČR.

Zahraniční právnická osoba, která je podnikatelem v zahraničí (např. německá společnost s ručením omezeným) může zřídit na území ČR organizační složku svého podniku, anebo může na území ČR zřídit další podnik, pokud připustíme, že jeden podnikatel může mít více podniků.

Zahraniční právnická osoba nepodnikatele (např. slovenské zájmové sdružení právnických osob) může získat podnikatelské oprávnění na území ČR, nebrání-li tomu zahraniční právní řád, a bude tudíž podnikatelem pouze podle českého práva a bude mít na území ČR podnik.

Zahraniční fyzická osoba podnikatele (např. italský výrobce sýrů Carlo Monti) může zřídit na území ČR organizační složku svého podniku anebo může na území ČR zřídit další podnik, pokud připustíme, že jeden podnikatel může mít více podniků.

Zahraniční fyzická osoba nepodnikatele (např. rakouský učitel ve státní škole) může získat podnikatelské oprávnění na území ČR (např. oprávnění k provozování soukromé jazykové školy) a bude tudíž podnikat pouze na území ČR a bude mít na území ČR podnik.

Zahraniční právnická osoba a zahraniční fyzická osoba, které nejsou státním příslušníkem členského státu EU nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor , bude muset zapsat sama sebe (to v podstatě znamená svůj podnik) nebo organizační složku svého podniku do obchodního rejstříku.

ÚDAJE ZAPISOVANÉ OHLEDNĚ PODNIKU ZAHRANIČNÍ OSOBY A OHLEDNĚ ORGANIZAČNÍ SLOŽKY JEJÍHO PODNIKU DO OBCHODNÍHO REJSTŘÍKU

Do obchodního rejstříku se ohledně podniku zahraniční osoby a ohledně organizační složky jejího podniku zapisují dle § 38h odst. 1 obchodního zákoníku následující údaje:

a) označení a sídlo (umístění) podniku nebo jeho organizační složky a identifikační číslo,

b) předmět činnosti podniku nebo jeho organizační složky,

c) právo státu, kterým se zahraniční osoba řídí, a přikazuje-li toto právo zápis, pak také evidence, do které je zahraniční osoba zapsána, a číslo zápisu,

d) firma nebo název zahraniční osoby, její právní forma a výše upsaného základního kapitálu v příslušné měně, je-li vyžadován,

e) zapisované údaje, požadované zákonem u statutárního orgánu nebo jeho člena,

f) zapisované údaje požadované zákonem pro vedoucího organizační složky podniku a místo jeho pobytu nebo bydliště,

g) zrušení zahraniční osoby, jmenování, identifikační údaje a oprávnění likvidátora, ukončení likvidace zahraniční osoby,

h) prohlášení konkurzu, povolení vyrovnání nebo zahájení jiného obdobného řízení týkajícího se zahraniční osoby, a

i) ukončení činnosti podniku nebo jeho organizační složky v ČR.

- Ad a) Označení organizační složky podniku zahraniční osoby není totéž, co obchodní firma, název či jméno podnikatele, který je zahraniční právnickou nebo fyzickou osobou. Přesto, že obchodní zákoník výslovně nestanoví, že označení organizační složky podniku se tvoří z obchodní firmy (názvu, popř. jména) zahraniční právnické a fyzické osoby s dodatkem organizační složka, praxe rejstříkových soudů se tak vyvinula. To znamená, že označení organizační složky podniku zahraniční osoby může znít: "Shell, Ltd., organizační složka". K dodatku "organizační složka" lze přiřadit určitou charakteristiku (specifikaci), takže označení organizační složky podniku zahraniční osoby může znít: "Shell, Ltd., organizační složka Czech Republic" nebo "Shell Ltd., organizační složka - obchodní služby" apod. Označení "organizační složka" není jak poukazuje J. Holejšovský1), zcela přesné, neboť pod organizační složkou zákon rozumí odštěpný závod, organizační složku podniku zahraniční osoby a pobočku zahraniční banky. Co se rozumí pod označením podniku zahraniční osoby obchodní zákoník neupravuje. Je to obchodní firma zahraniční osoby? Zatímco obsah označení organizační složky podniku zahraniční osoby se ustálil v praxi rejstříkových soudů, ohledně označení podniku zahraniční osoby zcela jasno není.

Sídlem organizační složky podniku zahraniční osoby se rozumí ve smyslu § 2 odst. 3 obchodního zákoníku adresa jejího umístění. Dle § 37 odst. 2 obchodního zákoníku navrhovatel (tzn. zahraniční osoba) při návrhu na zápis organizační složky svého podniku do obchodního rejstříku musí doložit právní důvod užívání prostor, do nichž bylo umístěno sídlo organizační složky podniku zahraniční osoby. To platí i pro změnu sídla (umístění).

K doložení právního důvodu užívání prostor postačí písemné prohlášení vlastníka nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru, kde jsou prostory umístěny, případně prohlášení osoby oprávněné nemovitostí, bytem nebo nebytovým prostorem jinak nakládat, že s umístěním souhlasí. Vedle těchto listinných důkazů, uvedených v § 37 odst. 2 obchodního zákoníku, ukládá vyhláška č. 250/2005 Sb., o závazných formulářích na podávání návrhů na zápis do obchodního rejstříku doložení výpisu z katastru nemovitostí ne starší tří měsíců, který osvědčuje vlastnické právo k prostorám a dále zmocnění správce, pokud prohlášení vydává správce, tj. osoba oprávněná nemovitostí, bytem nebo nebytovým prostorem jinak nakládat.

V této souvislosti může vzniknout otázka, zda se mají k návrhu dokládat pouze listinné důkazy vyjmenované v zákoně, nebo je povinností doložit i listiny (to znamená výpis z katastru nemovitostí a zmocnění správce) upravené na úrovni vyhlášky? Jsem názoru, že byť obchodní zákoník předložení výpisu z katastru nemovitostí a zmocnění správce neukládá, je povinností navrhovatele doložit i tyto listiny. Další otázkou je, zda na prohlášeních vlastníka či osoby oprávněné prostorem nakládat, má být úředně ověřený podpis. Obchodní zákoník ani vyhláška č. 250/2005 Sb. úředně ověřený podpis na těchto listinách nevyžadují. V případech, kdy vyhláška č. 250/2005 Sb. úředně ověřený podpis na listině vyžaduje, stanoví to výslovně, např. na čestném prohlášení statutárního orgánu, člena statutárního orgánu či člena dozorčí rady apod. Z toho lze spíše dovodit, že úředně ověřený podpis na prohlášeních dle § 37 odst. 2 obchodního zákoníku být nemusí.

Zatímco sídlo organizační složky podniku je upraveno v § 2 odst. 3 obchodního zákoníku, sídlo podniku zahraniční osoby, který je umístěn na území ČR, upraveno není. Sídlem podniku, ať už jde o jediný podnik zahraniční osoby nebo druhý či další podnik zahraniční osoby, bude patrně nutné rozumět adresu jeho umístění. O doložení sídla podniku platí totiž, co bylo výše uvedeno o doložení sídla organizační složky podniku.

- Ad b) Oprávnění zahraniční právnické osoby a zahraniční fyzické osoby, která není státním příslušníkem státu EU nebo jiného státu, tvořícího Evropský hospodářský prostor, podnikat na území ČR vzniká ke dni zápisu této osoby nebo organizační složky jejího podniku v rozsahu podnikání zapsaném v obchodním rejstříku. Zahraniční fyzická osoba, která je státním příslušníkem státu EU nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, může začít podnikat prostřednictvím svého podniku nebo organizační složky podniku na území ČR, za stejných podmínek jako česká fyzická osoba, to znamená ohlášením živnosti nebo nabytím právní moci rozhodnutí o udělení koncese apod. Aby mohla zahraniční osoba, ať už právnická či fyzická, podnikat na území ČR prostřednictvím podniku nebo organizační složky podniku, musí mít vydaná podnikatelská oprávnění v souladu s českým právem, tzn. živnostenský list, koncesní listinu či jiné podnikatelské oprávnění. Předmět podnikání zahraniční osoby v zahraničí může být širší, než předmět podnikání téže osoby na území ČR.

- Ad c) Podle § 38h odst. 1 písm. c) obchodního zákoníku se zapisuje do obchodního rejstříku i právo státu, jímž se zahraniční osoba řídí.

Přikazuje-li cizí právo zápis zahraniční osoby podnikatele do určité evidence, pak se zapíše také označení této evidence včetně čísla zápisu (například obchodní rejstřík, cechovní komora, hospodářská komora atd.).

- Ad d) Podle § 38h odst. 1 písm. d) obchodního zákoníku se zapisují údaje týkající se zahraniční osoby, přičemž není zcela zřejmé, zda se toto ustanovení vztahuje pouze na zahraniční právnické osoby nebo i na zahraniční fyzické osoby podnikatele, kteří podnikají pod svou obchodní firmou. Dřívější § 28 odst. 3 písm. e) obchodního zákoníku upravoval, že se zapisuje firma nebo název či jméno zahraniční osoby. Vypuštění jména zahraniční osoby zřejmě znamená, že zahraniční fyzická osoba, která není podnikatelem a zřizuje na území ČR svůj podnik a zahraniční fyzická osoba podnikatele, která podniká v zahraničí pod svým jménem a příjmením (nikoliv pod obchodní firmou) a zřizuje na území ČR svůj další podnik nebo organizační složku svého zahraničního podniku, nebude muset zapsat do obchodního rejstříku své jméno a příjmení. Domnívám se, že vypuštění jména zahraniční osoby ze současného znění § 38h odst. 1 písm. d) není příliš šťastný počin zákonodárce, a to z důvodů výše uvedených.

U zahraničních právnických osob se zapisuje forma a výše základního kapitálu v příslušné měně, je-li vyžadována, což patrně znamená, je-li vyžadována podle práva státu, jímž se zahraniční osoba řídí. Před účinností novely obchodního zákoníku provedené zákonem č. 216/2005 Sb. se ještě u zahraničních osob zapisoval i předmět podnikání v zahraničí.

- Ad e) Do obchodního rejstříku se v rámci zápisu podniku či organizační složky podniku zahraniční osoby zapisují údaje o statutárním orgánu nebo členovi statutárního orgánu zahraniční právnické osoby, které se zapisují u statutárních orgánů a jejich členů u českých obchodních společností. Těmito údaji jsou jméno a bydliště nebo firma a sídlo osoby, která je statutárním orgánem nebo jeho členem s uvedením způsobu, jakým jedná a den vzniku a zániku funkce.

Otázkou je, zda se u statutárního orgánu nebo člena statutárního orgánu, který je právnickou osobou, zapisuje identifikační číslo a u statutárního orgánu nebo člena statutárního orgánu, který je fyzickou osobou rodné číslo, případně datum narození. Pochybnosti vznikají proto, neboť novela obchodního zákoníku, přijatá zákonem č. 216/2005 Sb. nepřevzala do zákonného textu dřívější § 28 odst. 9 obchodního zákoníku, podle něhož se do obchodního rejstříku u fyzické osoby zapisovalo též rodné číslo a pokud jí nebylo přiděleno, datum jejího narození a u právnické osoby identifikační číslo, pokud jí bylo přiděleno, a to bez ohledu na to, z jakých důvodů se fyzické a právnické osoby do obchodního rejstříku zapisovaly.

Tvůrci novely obchodního zákoníku namítají, že rodné číslo fyzické osoby, která je statutárním orgánem nebo jeho členem, se zapisuje do obchodního rejstříku podle nového § 35 písm. d) obchodního zákoníku. Z dikce § 35 písm. d) obchodního zákoníku spíše vyplývá, že rodné číslo, případně datum narození, se zapisuje u fyzické osoby zapisované do obchodního rejstříku v postavení podnikatele, nikoliv u kterékoliv fyzické osoby zapisované v postavení člena statutárního orgánu, prokuristy, společníka apod. Obdobný problém je i se zápisem identifikačního čísla právnické osoby, viz § 35 písm. e) obchodního zákoníku.

- Ad f) U vedoucího organizační složky podniku zahraniční osoby se zapisuje údaj o místu jeho pobytu nebo bydlišti. Z uvedené dikce vyplývá, že buď se zapíše místo pobytu nebo bydliště. Den vzniku ani den zániku funkce vedoucího organizační složky podniku zahraniční osoby se nezapisuje. Otázkou je, zdali se zapisuje jeho rodné číslo, popřípadě datum narození (viz výklad výše).

- Ad g) Podle § 38h odst. 1 písm. g) obchodního zákoníku se do obchodního rejstříku zapisuje zrušení právnické osoby, jmenování, identifikační údaje likvidátora, oprávnění likvidátora podle cizího práva a ukončení likvidace.

- Ad h) Rovněž se zapisuje prohlášení konkursu, povolení vyrovnání nebo zahájení jiného obdobného řízení týkajícího se zahraniční osoby.

- Ad i) Posledním zapisovaným údajem je ukončení činnosti podniku nebo organizační složky podniku zahraniční osoby v ČR.

Podle § 38h odst. 1 obchodního zákoníku se do obchodního rejstříku zapisují údaje o podnicích a organizačních složkách zřízených na území ČR zahraničními právnickými osobami, které mají sídlo mimo území členských států EU a států tvořících Evropský hospodářský prostor a zahraničními fyzickými osobami, které nejsou státními příslušníky členských států EU a jiných států tvořících Evropský hospodářský prostor.

U podniku zahraniční osoby a u organizační složky podniku zahraniční právnické osoby se sídlem v některém z členských států EU nebo v jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor se zapisují údaje dle § 38h odst. 2 obchodního zákoníku. Otázkou je, které údaje se zapíší do obchodního rejstříku ohledně podniku a organizační složky podniku zahraniční fyzické osoby podnikatele, která je státním příslušníkem některého členského státu EU a jiného členského státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, která se zapíše do obchodního rejstříku na základě dobrovolnosti.

Údaje, které se zapisují ohledně podniku a organizační složky podniku zahraniční právnické osoby se sídlem v některém z členských států EU nebo v jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, se liší v několika jednotlivostech:

- označení podniku nebo organizační složky podniku se zapisuje pouze tenkrát, liší-li se od názvu nebo firmy zahraniční osoby. Zákonodárce měl patrně na mysli případy, kdy k firmě či názvu zahraniční právnické osoby je kromě dodatku organizační složka dodána i určitá charakteristika či specifikace organizační složky např. Shell Ltd., organizační složka East Europe;

- nezapisuje se právo státu, jímž se zahraniční osoba řídí;

- nezapisuje se výše upsaného základního kapitálu v příslušné měně, i když je podle cizího práva vyžadována.

V ostatním se údaje dle § 38 odst. 1 a 2 obchodního zákoníku od sebe neliší.

NÁVRH NA ZÁPIS PODNIKU A ORGANIZAČNÍ SLOŽKY PODNIKU ZAHRANIČNÍ OSOBY DO OBCHODNÍHO REJSTŘÍKU

Návrh na zápis podniku a organizační složky zahraniční právnické osoby podává zahraniční právnická osoba. Podle § 21 občanského soudního řádu jedná jménem právnické osoby či za právnickou osobu před soudy v ČR:

- statutární orgán, tvoří-li statutární orgán více fyzických osob, jedná jménem právnické osoby jeho předseda, případně jeho člen, který tím byl pověřen, nebo

- zaměstnanec (člen), který tím byl statutárním orgánem pověřen,

- vedoucí organizační složky, o níž zákon stanoví, že se zapisuje do obchodního rejstříku,

- její prokurista, může-li podle udělené prokury jednat samostatně, a

- zmocněnec.

Lze soudit, že toto ustanovení se vztahuje i na jednání zahraničních právnických osob před soudy v ČR.

Zahraniční fyzická osoba jedná před soudy, tudíž podává i návrh na zápis podniku či organizační složky svého podniku:

- osobně,

- zmocněncem.

Otázkou je, zda za zahraniční fyzickou osobu podnikatele může před soudy jednat i osoba pověřená, vedoucí organizační složky podniku a prokurista, když § 21 odst. 1 občanského soudního řádu jednání pověřenou osobou, vedoucím organizační složky podniku a prokuristou vztáhl pouze k právnickým osobám. Oprávnění výše uvedených osob (pověřené osoby, vedoucího organizační složky podniku a prokuristy) jednat za fyzickou osobu podnikatele vyplývá pouze z § 13 odst. 3, § 14 a § 15 obchodního zákoníku. Otázkou je, zda z hmotněprávního předpisu lze dovodit, že pověřená osoba, vedoucí organizační složky podniku fyzické osoby a prokurista mohou činit i procesněprávní úkony vůči soudu, když občanský soudní řád obdobné ustanovení jako je § 21 občanského soudního řádu ve vztahu k fyzickým osobám podnikatelů neobsahuje.

Pakliže procesní předpis jednání fyzické osoby podnikatele prostřednictvím zákonného zmocněnce a prokuristy před soudy neupravuje, je sporné, zda hmotněprávní ustanovení o jednání podnikatelů fyzických osob, obsažená v § 13 odst. 3, § 14 a § 15 obchodního zákoníku, lze vztáhnout i na jednání české, případně též zahraniční fyzické osoby podnikatele před soudy v ČR. Protože ani otázka, zda česká fyzická osoba podnikatele může být před soudy zastoupena pověřenou osobou, vedoucím organizační složky podniku a prokuristou, není vykládána jednotně, doporučuji, aby návrh na zápis podniku či organizační složky podniku podávala zahraniční fyzická osoba podnikatele osobně nebo v zastoupení zmocněncem.

Přestože § 21 odst. 1 občanského soudního řádu výslovně stanoví, že právnická osoba může být zastoupena před soudy i vedoucím organizační složky svého podniku, návrh na první zápis organizační složky podniku nemůže podat za zahraniční právnickou osobu vedoucí organizační složky, neboť ten je zmocněn za podnikatele činit veškeré právní úkony týkající se organizační složky podniku až svým zápisem do obchodního rejstříku.

Návrh na zápis změn údajů týkajících se podniku a organizační složky podniku podává zahraniční právnická osoba statutárním orgánem nebo za ni návrh podávají osoby uvedené v § 21 odst. 1 občanského soudního řádu. Z uvedeného vyplývá, že návrh na zápis změn v údajích organizační složky podniku může podat i vedoucí organizační složky podniku, s výjimkou změny v osobě vedoucího organizační složky podniku. Odvolaný vedoucí organizační složky podniku zahraniční právnické osoby nemůže podat návrh na výmaz sebe sama a zápis nového vedoucího organizační složky, ledaže by byl odvolán s účinností od zápisu nového vedoucího organizační složky podniku zahraniční právnické osoby do obchodního rejstříku anebo by návrh podával jako jiná osoba dle § 31 odst. 2 obchodního zákoníku.

Návrh na zápis změny údajů u organizační složky podniku zahraniční fyzické osoby může podat tato osoba osobně nebo zmocněnec.

Návrh na výmaz podniku či organizační složky podniku zahraniční právnické osoby podává zahraniční právnická osoba jednající statutárním orgánem, v zastoupení pověřenou osobou nebo prokuristou. Otázkou dosud nejednotně řešenou je, zda návrh na výmaz organizační složky podniku zahraniční právnické osoby může podat vedoucí organizační složky jako zákonný zmocněnec zahraniční právnické osoby. Jsem názoru, že poté, co zahraniční právnická osoba rozhodla o ukončení činnosti v organizační složce podniku, dochází k datu ukončení činnosti také k zániku funkce vedoucího organizační složky, takže již nemůže podat návrh na výmaz organizační složky podniku zahraniční právnické osoby z obchodního rejstříku, byť v okamžiku podání návrhu na výmaz organizační složky podniku je ještě v obchodním rejstříku jako vedoucí organizační složky podniku zapsán.

Návrh na výmaz organizační složky podniku zahraniční fyzické osoby z obchodního rejstříku podává zahraniční fyzická osoba podnikatele osobně nebo v zastoupení zmocněncem.

Zahraniční osoba musí podat návrh na zápis podniku a organizační složky podniku či návrh na zápis změny údajů týkající se podniku a organizační složky podniku, anebo návrh na výmaz podniku a organizační složky podniku ve lhůtě bez zbytečného odkladu po rozhodné skutečnosti. Rozhodnou skutečností se rozumí například změna sídla (umístění) podniku či organizační složky podniku zahraniční osoby, odvolání dosavadního vedoucího organizační složky podniku, volba nového vedoucího organizační složky podniku, rozhodnutí o ukončení činnosti podniku či organizační složky podniku zahraniční osoby na území ČR apod. Lhůta bez zbytečného odkladu není v obchodním zákoníku definována. Tu bude třeba posuzovat od případu k případu spíše s akcentem na její krátkost, což vyplývá ze samotného účelu a smyslu novely obchodního zákoníku, přijaté zákonem č. 216/2005 Sb.

Kromě zahraniční osoby může návrh na zápis, změnu zápisu či výmaz podniku a organizační složky podniku zahraniční osoby podat i osoba, která doloží právní zájem a přiloží předepsané listiny. Tato osoba však může podat návrh až poté, pokud zahraniční osoba nesplní povinnost podat návrh do patnácti dnů ode dne, kdy jí tato povinnost vznikla. Lhůta, v níž je zahraniční osoba povinna podat návrh na zápis podniku a organizační složky svého podniku, návrh na zápis změn zapisovaných údajů týkajících se podniku a organizační složky podniku či návrh na výmaz podniku a organizační složky podniku, je lhůtou složenou ze lhůty bez zbytečného odkladu a navazující patnáctidenní lhůty. Osobou, která doloží právní zájem, může být například statutární orgán zahraniční právnické osoby, vedoucí organizační složky podniku zahraniční osoby, likvidátor zahraniční osoby, člen kontrolního orgánu zahraniční osoby apod.

V praxi mohou nastat případy, že jiná osoba nedoloží právní zájem nebo podá návrh ještě před uplynutím složené lhůty dle § 31 odst. 2 obchodního zákoníku anebo nedoloží předepsané listiny (přílohy), protože jí je zahraniční osoba nevydá. Ve všech případech bude muset soud návrh na zápis odmítnout. V prvních dvou případech dle § 200d odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu a ve třetím případě podle § 200d odst. 1 písm. l) občanského soudního řádu.

Podle § 31 odst. 3 obchodního zákoníku je navrhovatel (tzn. zahraniční osoba nebo osoba, která doloží právní zájem) povinen současně s návrhem na zápis (tzn. i s návrhem na zápis změn a výmaz) doložit písemný souhlas osob, které se podle obchodního zákoníku nebo zvláštního právního předpisu zapisují v rámci zápisu podniku či organizační složky podniku zahraniční osoby do obchodního rejstříku. Zapisovanými osobami jsou vedoucí organizační složky, u zahraniční právnické osoby statutární orgán či členové statutárního orgánu a likvidátor, případně likvidátoři, pakliže zahraniční osoba vstoupila do likvidace.

Uvedené osoby by měly vyjádřit svůj souhlas jak se zápisem do obchodního rejstříku, tak i se zápisem změn u své osoby (např. změna bydliště, případně pobytu), tak s výmazem své osoby z obchodního rejstříku. Mezi osobami zapisovanými v rámci podniku a organizační složky podniku zahraniční osoby je rozdíl. Zatímco zápis (změna zápisu a výmaz) vedoucího organizační složky je zápisem, dalo by se říci původním, zápis statutárních orgánů, jejich členů a zápis likvidátora jsou zápisy odvozené od zápisu těchto osob v zahraničním obchodním či obdobném rejstříku. Dalo by se tedy dovodit, že souhlasu statutárních orgánů, členů statutárních orgánů a likvidátorů zahraničních osob, které se zapisují do zahraničních rejstříků, není třeba, neboť do českého obchodního rejstříku se zapisují na základě již provedeného zápisu v zahraniční evidenci. Obdobný výklad zaujaly k těmto osobám rejstříkové soudy, když ještě občanský soudní řád před účinností novely přijaté zákonem č. 216/2005 Sb., všechny zapisované osoby v rámci zápisu podnikatele považoval za účastníky řízení. Rejstříkové soudy tyto osoby ani před 1. červencem 2005 nepovažovaly za účastníky řízení, nevyžadovaly jejich souhlas k zápisu do rejstříku a ani jim nedoručovaly usnesení. S tímto pojetím se ztotožnil i zákonodárce, neboť připustil, jak bude níže uvedeno, nahradit souhlas se zápisem, změnou zápisu a výmazem fyzické osoby v rámci zápisu podniku či organizační složky podniku zahraniční osoby, veřejnou listinou, tzn. výpisem ze zahraničního obchodního rejstříku či jiné evidence.

Pokud jde o vedoucího organizační složky podniku, měl by se v souladu s § 31 odst. 3 obchodního zákoníku dokládat jak souhlas s jeho zápisem do obchodního rejstříku, tak i souhlas se změnou zapisovaných údajů o něm a souhlas s jeho výmazem. Otázkou je, zda odvolaný vedoucí organizační složky v konfliktních situacích, kdy byl odvolán proti své vůli, bude ochoten dát souhlas s výmazem své osoby z obchodního rejstříku. Rejstříkové soudy by měly návrh výmazu vedoucího organizační složky nedoloženého jeho souhlasem odmítnout a poté zahájit řízení k zesouladnění skutečného stavu se stavem právním. Je otázkou, zda je tento postup efektivní a souladný s vůdčí myšlenkou novely obchodního rejstříku, jíž je mj. rychlost řízení. Podpis na souhlasu musí být úředně ověřen, ledaže je takový souhlas obsažen v listině vyhotovené ve formě notářského zápisu.

Návrh na zápis podniku a organizační složky podniku zahraniční osoby do obchodního rejstříku, stejně jako návrh na změnu a výmaz údajů o ní a návrh na výmaz podniku a organizační složky podniku zahraniční osoby z obchodního rejstříku se podává na formuláři (viz § 32 odst. 1 obch. zák.). Návrh se zatím podává v listinné podobě.

Od 1. ledna 2007 bude moci být podán návrh v elektronické podobě za podmínek § 33 obchodního zákoníku. Návrh na zápis musí být doložen listinami o skutečnostech, které mají být do obchodního rejstříku zapsány a listinami, které se zakládají do sbírky listin.

LISTINY DOKLÁDANÉ K NÁVRHU NA ZÁPIS PODNIKU A ORGANIZAČNÍ SLOŽKY PODNIKU ZAHRANIČNÍ OSOBY

Návrh na zápis organizační složky nebo podniku zahraniční osoby se dokládá dle vyhlášky č. 250/2005 Sb., následujícími doklady:

- dokladem o existenci zřizovatele,

- rozhodnutím o zřízení nebo zrušení organizační složky,

- oprávněním k podnikatelské činnosti,

- listinou osvědčující právní důvod užívání místností, v nichž je umístěno sídlo organizační složky podniku zahraniční osoby (vyhláška zcela nesmyslně uvádí, v nichž je umístěno sídlo akciové společnosti), a to výpis z katastru nemovitostí ne starší tří měsíců osvědčující vlastnické právo k prostorám, do nichž zahraniční osoba umístila sídlo, a pokud není vlastníkem, souhlasem (spolu)vlastníka těchto prostor, nebo správce zmocněného k udělení souhlasu s umístěním sídla a zmocnění tohoto správce,

- kopií rozhodnutí správního úřadu vydaného podle zvláštního zákona s vyznačenou doložkou právní moci,

- rozhodnutím o jmenování nebo odvolání nebo o jiném způsobu skončení výkonu funkce vedoucího organizační složky,

- písemným prohlášením, z něhož plyne souhlas zapisované fyzické osoby se zápisem nebo změnou zápisu do obchodního rejstříku; podpis na prohlášení musí být úředně ověřen, nebo

- veřejnou listinou, z níž plyne souhlas této osoby s jejím zápisem do obchodního rejstříku,

- dokladem o zrušení zahraniční osoby nebo jejím zánikem, o jmenování a oprávnění likvidátora,

- dokladem o ukončení likvidace zahraniční osoby,

- prohlášením konkurzu, povolením vyrovnání nebo zahájení jiného obdobného řízení týkajícího se zahraniční osoby.

Je-li navrhovatel v řízení o zápis do obchodního rejstříku zastoupen advokátem, notářem nebo jiným zástupcem, vždy se přikládá plná moc. Podpisy osob, které ji udělily, musejí být úředně ověřeny.

Je-li navrhovatel zahraniční osoba, musí přiložit sdělení o doručovací adrese na území ČR nebo zmocněnce pro přijímání písemností s doručovací adresou v ČR.

LISTINY UKLÁDANÉ DO SBÍRKY LISTIN V SOUVISLOSTI SE ZÁPISEM PODNIKU A ORGANIZAČNÍ SLOŽKY PODNIKU ZAHRANIČNÍ OSOBY

Listiny ukládané do sbírky listin ohledně podniku a organizační složky podniku zahraniční osoby se dělí podle toho, zda se jedná o zahraniční osoby, které mají sídlo a bydliště mimo území členských států EU a jiných států tvořících Evropský hospodářský prostor nebo o zahraniční osoby se sídlem v členském státě EU a jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor.

Výjimka ze základního rozsahu listin ukládaných do sbírky listin dle § 38j odst. 1 obchodního zákoníku se podle § 38j odst. 2 obchodního zákoníku vztahuje pouze na zahraniční právnické osoby, které zřídily na území ČR svůj podnik nebo organizační složku svého podniku a které mají sídlo v některém z členských států EU nebo v jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor. Výjimka dle dikce § 38j odst. 2 obchodního zákoníku se nevztahuje na zahraniční fyzické osoby s bydlištěm v některém z členských států EU nebo v jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, které se zapisují do obchodního rejstříku dobrovolně. Otázkou je, které listiny ukládá do sbírky listin zahraniční fyzická osoba, která má bydliště v členském státě EU nebo v jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor a zapisuje se (tzn. svůj podnik) nebo organizační složku podniku do obchodního rejstříku na základě dobrovolnosti?

Do sbírky listin obchodního rejstříku se ohledně zahraniční osoby, jejího podniku a organizační složky podniku zahraniční osoby uloží tyto doklady:

a) účetní záznamy týkající se zahraniční osoby v souladu s povinností jejich kontroly, zpracování a zveřejnění podle právního řádu, jímž se zahraniční osoba řídí; jestliže tato úprava není v souladu s požadavky tohoto zákona a zvláštních právních předpisů, uloží se do sbírky listin také účetní záznamy, které se vztahují k činnosti organizační složky uvedené v § 38i odst. 1 písm. c) obchodního zákoníku,

b) společenská smlouva, stanovy a obdobné listiny, jimiž byla zahraniční osoba založena a jejich změny a úplná znění,

c) osvědčení evidence státu, kde má zahraniční osoba sídlo, že je v této evidenci zapsána, jestliže právo sídelního státu takovou evidenci přikazuje,

d) údaj nebo doklad o zatížení majetku zahraniční osoby v jiném státě, pokud je platnost zajišťovacího prostředku vázána na jeho zveřejnění, a

e) podpisový vzor vedoucího organizační složky.

- Ad a) Účetními záznamy týkajícími se zahraniční osoby se rozumí výroční zprávy, účetní závěrky a zprávy o ověření účetní závěrky auditorem. Tyto listiny se zakládají v takové podobě, jak jsou zpracovány podle práva cizího státu. Jestliže však právní úprava cizího státu není v souladu s požadavky obchodního zákoníku a zvláštních předpisů (např. českého zákona o účetnictví), uloží se do sbírky listin také záznamy, které se vztahují k činnosti organizační složky a jsou zpracované podle českého práva.

- Ad b) Zakladatelské dokumenty, jejich změny a jejich úplné znění jsou zpracovány podle práva státu, jímž se řídí zahraniční právnická osoba.

- Ad c) Osvědčením evidence státu, v němž má zahraniční právnická osoba sídlo, se rozumí výpis ze zahraničního obchodního rejstříku, případně z jiné evidence (např. hospodářské komory). Ustanovení § 38j odst. 1 písm. c) obchodního zákoníku se nevztahuje na osvědčení zahraniční fyzické osoby podnikatele, neboť hovoří o zahraniční osobě se sídlem, tzn. o zahraniční právnické osobě. Z uvedeného vyplývá, že zahraniční fyzická osoba podnikatele, která zřídila na území ČR svůj další podnik nebo organizační složku svého podniku, nemusí zakládat do sbírky listin osvědčení z evidence podnikatelů fyzických osob, např. výpis ze živnostenského rejstříku.

Zahraniční právnické osoby se sídlem v některém z členských států EU nebo v jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, dokládají do sbírky listin obchodního rejstříku pouze účetní záznamy, zakladatelské dokumenty a osvědčení o evidenci (viz § 38j odst. 2 obch. zák.).

Zahraniční osoby, které jsou úvěrovými a finančními institucemi se sídlem v členských státech EU včetně států tvořících Evropský hospodářský prostor i se sídlem mimo tyto státy, pakliže zřídily na území ČR organizační složky (pobočky) svých podniků, nemusí zakládat do sbírky listin účetní záznamy.

Listiny, které se ukládají do sbírky listin, lze dělit na listiny, jimiž se současně dokládají zapisované skutečnosti (např. společenské smlouvy o založení zahraniční právnické osoby a její změny) a listiny, které se pouze zakládají do sbírky listin (účetní závěrky, výroční zprávy). Listiny, jimiž se dokládají zapisované skutečnosti, se dokládají ve dvojím vyhotovení. Listiny, které se pouze zakládají do sbírky listin, se dokládají v jednom vyhotovení. Listiny do sbírky listin se ukládají zásadně v českém jazyce. Pokud je listina vyhotovena v cizím jazyce, který není některým z úředních jazyků členského státu EU nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, musí být překlad úředně ověřen. Česká osoba a zahraniční osoba se sídlem v některém z členských států EU nebo jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor může listiny do sbírky listin předložit také v některém z úředních jazyků EU.

Údajů obsažených v listinách uložených ve sbírce listin v některém z úředních jazyků EU (§ 38k odst. 4 obch. zák.) se může třetí osoba dovolat, ledaže zapsaná osoba prokáže, že taková osoba věděla o rozporu s listinami zveřejňovanými v českém jazyce. Zapsaná osoba se může dovolat jen údajů obsažených v listinách zveřejněných v českém jazyce.

VÍCE ORGANIZAČNÍCH SLOŽEK PODNIKU ZAHRANIČNÍ OSOBY

Pokud zřídí zahraniční osoba na území ČR více organizačních složek svého podniku, neukládají se předepsané listiny do sbírky listin každé organizační složky, ale podle volby zahraniční osoby je vedena sbírka listin pouze u jedné z organizačních složek, v níž jsou uloženy listiny týkající se všech ostatních organizačních složek podniku zahraniční osoby.

Jde o určité zjednodušení, které však může ve vztahu k účetním záznamům organizačních složek podniku zahraniční osoby (jestliže se dokládají) vyvolávat určité problémy. Ve složce sbírky listin ostatních organizačních složek podniku téže zahraniční osoby se uvede odkaz na rejstříkový soud zvolené organizační složky včetně čísla zápisu.


Poznámky:
1) Holejšovský, J., Obchodní rejstřík a další rejstříky vedené soudy, Praha, C. H. Beck, 2003, str. 380.


Miroslava Bartošíková
PF Západočeské univerzity, Plzeň
advokátka, Praha
členka redakční rady Právního rádce
Související