Účetnictvím lze označit uspořádanou soustavu informací, která v peněžním vyjádření zachycuje, měří a hodnotí hospodářskou činnost příslušného subjektu.

Právní úprava

Vzhledem k tomu, že registrací u rejstříkového soudu nabývají neziskové organizace právní subjektivity, stávají se právnickými osobami. Tím podléhají mimo jiné režimu zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, jak vyplývá z jeho § 1 odst. 2: "Tento zákon se vztahuje na: a) právnické osoby, které mají sídlo na území České republiky, atd."

Zákon o účetnictví o nich dále hovoří jako o účetních jednotkách a zároveň stanoví, že účetní jednotky účtují o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření podvojnými zápisy.1) Tímto jsme zaznamenali změnu v účtování novelou zákona o účetnictví, zákonem č. 437/2003 Sb., účinným od 1. 1. 2004.

Jak z výše uvedeného vyplývá, jednoduché účetnictví (nevyhovující režimu Evropských společenství) vlastně zaniklo a nyní, mohu-li to tak zjednodušeně nazvat, se účtuje pouze v "soustavě podvojného účetnictví".

Nicméně, jak už to v právním prostředí občas bývá, existují i na poli účetnictví výjimky. Ačkoliv je tedy v přechodných ustanoveních odstavci prvním citované novely zákona o účetnictví uvedeno, že ustanovení zákona se použijí poprvé v účetním období, které započalo v roce 2004, podle odstavce druhého citované novely se to netýká občanských sdružení, jejich organizačních jednotek, které mají právní subjektivitu, obecně prospěšných společností a nadačních fondů, tedy těch typů neziskových organizací, o kterých pojednávám v článcích na toto téma.2)

Tyto subjekty, pokud ke dni 31. prosince 2003 účtovaly v soustavě jednoduchého účetnictví,3) mohou vést účetnictví podle zákona o účetnictví před "novelou", a to až do 1. ledna 2005. To znamená, že do konce roku 2004 mohou, ale nemusejí, tyto neziskové organizace setrvat v jednoduchém účetnictví.

Důvod, který zákonodárce k tomuto kroku vedl, spatřuji ve snaze pomoci subjektům patřičně se adaptovat a zabezpečit si vše potřebné při přechodu na "nový styl" účtování.

Zákon o účetnictví stanoví účetní zásady, obsah účetní dokumentace, obsah účetních zápisů a účetních knih, vymezuje obsah účetní závěrky, určuje způsob oceňování, průběh inventarizace majetku a závazků a úschovu účetních písemností.

Na zákon o účetnictví navazuje s účinností od 1. 1. 2003 prováděcí vyhláška ministerstva financí související s neziskovými organizacemi č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví.

Smyslem vyhlášky je stanovit uspořádání a označování položek účetní závěrky a obsahové vymezení položek této účetní závěrky, směrnou účtovou osnovu, účetní metody a jejich použití pro účetní jednotky.

Jak je dále stanoveno, vyhláška se vztahuje na účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. a) a b) zákona o účetnictví, které jsou zřizovány podle zvláštních právních předpisů a u kterých není hlavním předmětem činnosti podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví. Jmenovitě jde o:

a) politické strany a politická hnutí,

b) občanská sdružení,

c) církve a náboženské společnosti,

d) obecně prospěšné společnosti,

e) zájmová sdružení právnických osob,

f) organizace s mezinárodním prvkem,

g) nadace a nadační fondy,

h) společenství vlastníků jednotek,

i) veřejné vysoké školy,

j) jiné účetní jednotky, které nebyly založené nebo zřízené za účelem podnikání.

Do 31. 12. 2003 byla účinná i další prováděcí vyhláška č. 507/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví pro účetní jednotky účtující v soustavě jednoduchého účetnictví.4) Nicméně pro výše zmíněné neziskové organizace zmiňovaná "novela" zákona o účetnictví tuto vyhlášku ruší až s účinností od 1. 1. 2005.

Kromě zákona o účetnictví a prováděcích předpisů, jak jsem je zmínila, doplňují právní úpravu týkající se účetnictví i jednotlivá ustanovení zákona o nadacích a nadačních fondech a zákona o obecně prospěšných společnostech, resp. § 24 zákona o nadacích a nadačních fondech - "Účetnictví", § 25 a § 26 zákona o nadacích a nadačních fondech - "Výroční zpráva" a § 19 - § 22 zákona o obecně prospěšných společnostech - "Účetnictví a výroční zpráva".

Zmínku o účetnictví poplatníků, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, nalezneme také v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.5) Je stanoveno, že tito poplatníci jsou povinni vést účetnictví tak, aby nejpozději ke dni účetní závěrky byly vedeny odděleně příjmy, které jsou předmětem daně, od příjmů, které předmětem daně nejsou nebo předmětem daně jsou, ale jsou od daně osvobozeny. Obdobně to platí i pro vykazování nákladů (výdajů).

Ministerstvo financí vydalo s účinností od 1. 1. 2004 ve Finančním zpravodaji č. 11/12/01 až 3/03 pod č. j. 28/110 628/03 Seznam Českých účetních standardů a České účetní standardy (dále jen "standardy") pro některé typy účetních jednotek. Standardy navazují na ustanovení prováděcích právních předpisů k zákonu o účetnictví, jmenovitě na vyhlášku č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991, Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví, ve znění vyhl. č. 476/2003 Sb., která nabyla účinnosti dnem 1. 1. 2004. Bez znalosti jejich obsahu nemohou osoby, které zpracovávají účetnictví nevýdělečných organizací, dělat tuto činnost bezchybně. 6)

Základní pojmy a principy účetnictví neziskových organizací

Jak je výše uvedeno, účetní jednotky účtují podvojnými zápisy o skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví do období, s nímž skutečnosti časově a věcně souvisejí.

Za účetní období zákon označuje po sobě jdoucích dvanáct měsíců, není-li v zákoně dále stanoveno jinak. Je tedy logické, že účetní období se shoduje s kalendářním rokem, nebo také neshoduje: v takovém případě se jedná o tzv. hospodářský rok, který začíná prvním dnem jiného měsíce, než je leden.

Zákon7) ovšem neumožňuje účetním jednotkám, které jsou organizační složkou státu, územním samosprávným celkem nebo účetní jednotkou vzniklou nebo zřízenou zvláštním zákonem, uplatnit hospodářský rok. Z toho vyplývá, že neziskové organizace mají možnost volby účetního období, což ovšem vyžaduje oznámení záměru změny účetního období místně příslušnému správci daně8) z příjmů nejméně tři měsíce před plánovanou změnou účetního období, jinak zůstává účetní období nezměněno. Obdobně se postupuje při přechodu z hospodářského roku na rok kalendářní.

Neziskové organizace jsou samozřejmě povinny vést účetnictví ode dne svého vzniku až do svého zániku.9) Dalším pravidlem je povinnost vést pouze jedno účetnictví za účetní jednotku jako celek, v peněžních jednotkách české měny a v českém jazyce.

Jakým způsobem vedou neziskové organizace účetnictví, resp. kdo účetnictví vede jejich jménem, není zcela jednoznačné. Mohou nastat dvě situace:

a) organizace si povede účetnictví interním způsobem, tzn. že tímto úkonem pověří některého ze svých členů nebo zaměstnanců,

b) zákon o účetnictví v § 5 uvádí, že účetní jednotky, tedy i neziskové organizace, mohou pověřit vedením svého účetnictví i jinou právnickou, nebo fyzickou osobu. Tím se však nezbavuje odpovědnosti za vedení účetnictví.

Obě možnosti mají své klady i zápory. Vedení účetnictví interním způsobem poskytuje vyšší operativnost, snadnější a rychlejší přístup k požadovaným informacím. Výhodou je i vyšší bezpečnost informací finančního charakteru vyplývajících z účetnictví. Méně výhodný je potom fakt, že na osoby vedoucí účetnictví se kladou vysoké nároky, které mnohdy znamenají také vyšší finanční náročnost (zahrnují školení zaměstnanců nebo členů apod.).

Je-li vedením účetnictví pověřena jiná fyzická osoba nebo organizace, a je-li na vysoké odborné úrovni, je zaručena vyšší jistota správnosti a kompletnosti vedení účetnictví. Mnohdy je zaručena i nižší finanční náročnost.

Jako negativní se projevuje méně snadný přístup k ekonomickým informacím, než při vedení účetnictví interním způsobem. Dále lze uvést, že ne vždy je v zájmu organizace poskytovat o sobě informace další osobě nebo organizaci.

Stejně jako tomu bylo před "novelou", považuji za jedno z nejdůležitějších vedení účetnictví tak, aby účetní závěrka sestavená na jeho základě podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace neziskových organizací. Jsou povinny vést účetnictví správné, úplné, průkazné, srozumitelné, přehledné a způsobem zaručujícím trvalost účetních záznamů. Zákon tyto pojmy definuje v § 8 odst. 2 až 6.

Rozsah vedení účetnictví, účetní doklady, účetní zápisy a účetní knihy

Obecně platí, že podle § 9 zákona o účetnictví jsou účetní jednotky povinny vést účetnictví v plném rozsahu. Ovšem i z tohoto pravidla platí výjimka. Ve zjednodušeném rozsahu mohou totiž vést účetnictví mimo jiné i občanská sdružení, jejich organizační jednotky, které mají právní subjektivitu, obecně prospěšné společnosti a nadační fondy. Změny v rozsahu vedení účetnictví lze za splnění zákonných podmínek10) uskutečnit jen k prvnímu dni účetního období následujícího po účetním období, v němž účetní jednotka zjistila rozhodné skutečnosti.

V souvislosti s touto problematikou je na místě zdůraznit pojem "účetní doklad", který není totožný s pojmem "daňový doklad" zakotvený např. v zákoně o DPH.11) Účetním dokladem rozumíme průkazný účetní záznam,12) který musí obsahovat:

a) označení účetního dokladu,

b) obsah účetního případu a jeho účastníky,

c) peněžní částku nebo informaci o ceně za měrnou jednotku a vyjádření množství,

d) okamžik vyhotovení účetního dokladu,

e) podpisový záznam, tj. účetní záznam, jehož obsahem je vlastnoruční podpis nebo obdobný průkazný účetní záznam v technické formě, osoby odpovědné za účetní případ a podpisový záznam osoby odpovědné za jeho zaúčtování.

Zákonem o účetnictví je dále stanovena povinnost vyhotovovat účetní doklady bez zbytečného odkladu po zjištění skutečností, které se jimi zachycují, a to tak, aby bylo možno určit obsah každého jednotlivého účetního případu. To znamená, že účetnictví musí být srozumitelné.

Účetní jednotky mají zákonnou povinnost provádět účetní zápisy průběžně v účetním období po vyhotovení účetního dokladu. Účetní zápisy jsou účetní záznamy, jejichž obsah určuje zákon o účetnictví a týkají se účetních knih.

Co se týče účetních knih, mohu konstatovat, že se vychází z problematiky "podvojného účetnictví".

Stejně jako do 31. 12. 2003, účtují účetní jednotky v účetních knihách, které představují:

a) soustava souhrnných knih - deník (v něm se účetní zápisy uspořádávají chronologicky; prokazuje se jím zaúčtování všech účetních případů v účetním období) a hlavní kniha (v ní se účetní zápisy uspořádávají systematicky),

b) soustava knih analytické evidence (pokladní kniha, mzdové listy, skladní karty, knihy vydaných a došlých faktur apod.).

Již ze samotného názvu vyplývá, že pro zjednodušený rozsah účetnictví se uplatňují trochu jiné principy. Jde o to, že jednotky, které vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu:

a) sestavují účtový rozvrh, v němž mohou vést pouze účtové skupiny, nevyžaduje-li se podrobnější členění,

b) mohou spojit účtování v deníku s účtováním v hlavní knize,

c) nepoužijí § 25 odst. 2 zákona o účetnictví,13) s výjimkou odpisů,

d) nepoužijí § 26 odst. 3 zákon o účetnictví14) týkající se rezerv a opravných položek, s výjimkou rezerv a opravných položek podle zvláštních právních předpisů,

e) nepoužijí § 27 zákon o účetnictví15) s výjimkou § 27 odst. 3 při přeměně bytových družstev,

f) sestavují účetní závěrku v rozsahu stanoveném pro jednotlivé skupiny účetních jednotek16) prováděcím právním předpisem.

Vyvrcholením účetních prací je sestavení účetní závěrky v návaznosti na § 18 a § 19 zákona o účetnictví. Účetní závěrka je nedílný celek a tvoří ji:

a) rozvaha (bilance),

b) výkaz zisku a ztráty,

c) příloha, která vysvětluje a doplňuje informace obsažené pod písmeny a) a b).

Může zahrnovat také přehled o peněžních tocích nebo přehled o změnách vlastního kapitálu.

Zákon o účetnictví stanovuje náležitosti účetní závěrky nejen pro neziskové organizace taxativně. Jsou jimi:

a) obchodní firma nebo název účetní jednotky a sídlo,

b) identifikační číslo, pokud je má účetní jednotka přiděleno,

c) právní forma účetní jednotky,

d) předmět podnikání nebo jiné činnosti, případně účel, pro který byla zřízena,

e) rozvahový den (§ 19 odst. 1) nebo jiný okamžik, k němuž se účetní závěrka sestavuje (§ 19 odst. 3),

f) okamžik sestavení účetní závěrky,

a musí k ní být připojen podpisový záznam statutárního orgánu účetní jednotky17) nebo podpisový záznam účetní jednotky;18) připojením uvedeného podpisového záznamu se považuje účetní závěrka za sestavenou podle písmene f).

Účetní jednotky, které nejsou povinny mít účetní závěrku ověřenou auditorem,19) mohou sestavit účetní závěrku ve zjednodušeném rozsahu, jinak jsou povinny sestavit ji v plném rozsahu.

Účetní jednotky sestavují účetní závěrku k rozvahovému dni, kterým je den, kdy uzavírají účetní knihy.20)

Výjimkou platnou v určitých případech pro neziskové organizace je § 19 odst. 3 věta třetí zákona o účetnictví, podle kterého účetní jednotky-neziskové organizace, které jsou příjemci prostředků ze státního rozpočtu nebo rozpočtů územních samosprávných celků a jsou povinny je vypořádat podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů, nebo zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, a uplatňují hospodářský rok, sestavují k 31. prosinci kalendářního roku mezitímní účetní závěrku, při které nepoužívají § 24 odst. 2 písm b) a § 24 odst. 6 písm. b)21) zákona o účetnictví.

Speciální režim obsahuje zákona o obecně prospěšných společnostech, kdy § 19 odst. 3 stanoví obecně prospěšným společnostem povinnost mít ověřenu roční účetní závěrku auditorem.

Roční účetní závěrku musejí mít ověřenu auditorem obecně prospěšné společnosti, které:

a) jsou příjemci dotací nebo jiných příjmů ze státního rozpočtu, z rozpočtu obce, případně z rozpočtu jiného územního orgánu nebo od státního fondu, jejichž celkový objem přesáhne v roce, za nějž je účetní závěrka sestavována, jeden milion korun,

b) nezřídily dozorčí radu,

c) ve výši čistého obratu překročily deset milionů korun.

V ostatním platí pro obecně prospěšné společnosti předpisy o účetnictví.

U nadací nedochází podle zákona o nadacích a nadačních fondech k žádnému omezení. Povinnost mít roční účetní závěrku ověřenou auditorem platí pro všechny nadace bez výjimky. Tato povinnost se také vztahuje na nadační fond za kalendářní rok, v němž úhrn celkových nákladů nebo výnosů vykazovaných nadačním fondem převýší tři miliony korun nebo pokud je majetek nadačního fondu vyšší než tři miliony korun.

Za důležité považuji zmínit také institut "výroční zpráva". Obecně je upravena v zákoně o účetnictví a jejím účelem je uceleně, vyváženě a komplexně informovat o vývoji výkonnosti, činnosti a stávajícím hospodářském postavení účetních jednotek, jak vyplývá z § 21 odst. 1 zákona o účetnictví. Kromě informací nezbytných pro naplnění účelu výroční zprávy stanoví také další podstatné náležitosti, resp. finanční i nefinanční informace22) dokumentu.

Pro nadace, nadační fondy a obecně prospěšné společnosti povinnost vypracovat výroční zprávu stanoví rovněž zákon o nadacích a nadačních fondech a zákon o obecně prospěšných společnostech.

Hodnoceným obdobím u nadace a nadačního fondu je uplynulý kalendářní rok, popř. doba od vzniku nadace nebo nadačního fondu do konce kalendářního roku, v němž vznikly, jde-li o první výroční zprávu. Obsahuje přehled o veškeré činnosti nadace nebo nadačního fondu za hodnocené období a zhodnocení této činnosti. Zejména pak:

a) přehled majetku nadace nebo nadačního fondu a o závazcích nadace nebo nadačního fondu,

b) u jednotlivých nadačních darů poskytnutých nadaci nebo nadačnímu fondu v hodnotě nad deset tisíc kroun přehled o osobách, které je poskytly; pokud dárce požaduje zachování anonymity, musí být jeho anonymita zachována,

c) přehled o použití majetku nadace nebo nadačního fondu,

d) přehled o osobách, jimž byly poskytnuty nadační příspěvky k účelu, pro který byly nadace nebo nadační fond zřízeny, v hodnotě vyšší než deset tisíc korun a zhodnocení, zda a jakým způsobem byly nadační příspěvky použity; pokud byl nadační příspěvek poskytnut fyzické osobě ke zdravotním nebo jiným humanitárním účelům a tato fyzická osoba požaduje zachování anonymity, musí být její anonymita zachována,

e) zhodnocení, zda nadace nebo nadační fond při svém hospodaření dodržuje pravidlo stanovené pro omezení nákladů souvisejících s jejich správou,23)

f) zhodnocení základních údajů obsažených v roční účetní závěrce a výrok auditora doplněný o závažnější informace ze zprávy auditora; roční účetní závěrka je přílohou výroční zprávy.24)

Opravu jsou nadace a nadační fondy povinny učinit bez zbytečného odkladu a zveřejnit ji, vyjdou-li po zveřejnění výroční zprávy najevo skutečnosti, které její opravu odůvodňují.

Nadace i nadační fond nechávají výroční zprávu schvalovat správní radou. Po jejím schválení, popř. po schválení opravy, jsou povinny uložit ji u rejstříkového soudu. Zákon stanoví i zásadu veřejnosti, kdy má každý právo do výročních zpráv nahlížet a činit si z nich opisy a výpisy.

Zvláštní ustanovení o výroční zprávě obsahuje také zákon o obecně prospěšných společnostech. Termín pro vypracování a zveřejnění výroční zprávy o činnosti a hospodaření stanoví u obecně prospěšných společností správní rada. Ačkoli je termín ponechán na vůli správní rady, zákon stanoví lhůtu nejdelší, a tou je šest měsíců hodnoceného období. Za hodnocené období se považuje kalendářní rok. V případě obecně prospěšné společnosti, zabývající se činností v oblasti výchovy a vzdělání, lze po-dle zákona ve statutu upravit hodnocené období na školní rok.

Dále je stanovena lhůta pro uveřejnění první výroční zprávy. Činí osmnáct měsíců od vzniku obecně prospěšné společnosti. Výroční zprávy musejí být veřejně přístupné a jejich náležitostmi jsou podle § 21 zákona o obecně prospěšných společnostech:

a) přehled činností vykonávaných v kalendářním roce s uvedením vztahu k účelu založení obecně prospěšné společnosti,

b) roční účetní závěrku a zhodnocení základních údajů v ní obsažených,

c) výrok auditora k roční účetní závěrce, pokud byla auditorem ověřována,

d) přehled o peněžních příjmech a výdajích,

e) přehled rozsahu příjmů (výnosů) v členění podle zdrojů,

f) vývoj a konečný stav fondů obecně prospěšné společnosti,

g) stav a pohyb majetku a závazků obecně prospěšné společnosti,

h) úplný objem výdajů (nákladů) v členění na výdaje (náklady) vynaložené pro plnění obecně prospěšných služeb, pro plnění činností doplňkových a na vlastní činnost (správu) obecně prospěšné společnosti,

i) změny zakládací listiny a složení řídicích orgánů, k nimž došlo u roku,

j) další údaje stanovené správní radou.

Sankce za nedodržení termínu vypracování a zveřejnění výroční zprávy obecně prospěšné společnosti spojuje zákonodárce s odebráním daňových zvýhodnění stanovených zákonem o obecně prospěšných společnostech, zákonem o daních z příjmů a zákonem o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí pro rok, v němž k porušení došlo. Pro následující zdaňovací období po roce, v němž k porušení došlo, pozbývá obecně prospěšná společnost daňová zvýhodnění stanovená zákonem o dani nemovitostí.

Další důležitou povinností je úschova účetních záznamů pro účely vedení účetnictví po dobu stanovenou zákonem. Režim úschovy zůstal i po novele zákona o účetnictví stejný. Podpůrně se tedy na režim uchovávání uplatní zákon o archivnictví.

Účetní záznamy se uchovávají:

a) účetní závěrka a výroční zpráva po dobu deseti let,

b) účetní doklady, účetní knihy, odpisové plány, inventurní soupisy, účtový rozvrh, přehledy po dobu pěti let,

c) účetní záznamy, kterými účetní jednotky dokládají formu vedení účetnictví, po dobu pěti let.

Všechny lhůty počínají běžet od konce účetního období, kterého se týkají. Povinnosti spojené s uchováváním účetních záznamů přecházejí u neziskových organizací na právního nástupce, a není-li, pak na likvidátora nebo jinou osobu podle zvláštních právních předpisů.

Z uvedeného je zřejmé, že vstupem do Evropské unie zaniklo jednoduché účetnictví. Pro neziskové organizace definitivně až od 1. 1. 2005 jako neznámá a nevyhovující účetní soustava. Zatímco rok 2004 nemusejí neziskové organizace, co se účetní administrativy týče, vlastně nijak pocítit, přípravy na přechod na účtování podvojnými zápisy zajisté již probíhá.

Přestože tzv. zjednodušený postup, jak již z jeho názvu vyplývá, dává nejen neziskovým organizacím možnost jednoduššího účtování, přechod na jiné účtování si vyžádá náklady především na školení pracovníků nebo nákup nových podkladů atd.

Poznámky:

1) Ustanovení § 3 zákona o účetnictví.

2) Např. viz Hudcová, Z.: Zdaňování neziskových organizací, in: Daně č. 6/2003, Orac, s.r.o.

3) K problematice viz Hudcová, Z.: Účetnictví neziskových organizací z pohledu právní úpravy po 1. lednu 2003, in: Daně č. 5/2003, Orac, s.r.o., s. 18 až 23.

4) Srovnej Hudcová, Z.: Účetnictví neziskových organizací z pohledu právní úpravy po 1. lednu 2003, in: Daně č. 5/2003, Orac, s.r.o., s. 18.

5) Ust. § 18 odst. 7 zák. č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

6) Viz Petrlíková, B. pro časopis Grantis 3/2004, ICN, o-p.s. www.neziskovky.cz.

7) Ust. § 3 odst. 3 zákona o účetnictví.

8) Ust. § 4 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

9) Okamžik registrace nebo oznámení příslušnému orgánu.

10) Ust. § 9 odst. 6 zákona o účetnictví.

11) Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, resp. díl pátý - § 26 a násl.

12) Podle § 4 odst. 10 zákona o účetnictví se účetním záznamem rozumí data, která jsou záznamem veškerých skutečností týkajících se vedení účetnictví.

13) Ust. § 25 odst. 2 zákona o účetnictví: "Účetní jednotky při oceňování ke konci rozvahového dne zahrnují jen zisky, které byly dosaženy, a berou v úvahu všechna předvídatelná rizika a možné ztráty, které se týkají majetku a závazků a jsou jim známy do okamžiku sestavení účetní závěrky, jakož i všechna snížení hodnoty bez ohledu na to, zda je výsledkem hospodaření účetního období zisk nebo ztráta."

14) Ust. § 26 odst. 3 zákona o účetnictví: "Ustanovení o oceňování podle § 25 odst. 2 vyjadřují rezervy, opravné položky a odpisy majetku. Rezervami podle tohoto zákona se rozumí rezerva na rizika a ztráty, rezerva na daň z příjmů, rezerva na důchody a podobné závazky, rezerva na restrukturalizaci. Rezervami se dále rozumí technické rezervy nebo jiné rezervy podle zvláštních právních předpisů. Opravnými položkami se vyjadřuje přechodné snížení hodnoty majetku; odpisy majetku vyjadřují trvalé snížení jeho hodnoty."

15) (1) Z jednotlivých složek majetku a závazků k okamžiku ocenění podle § 24 odst. 2 písm. b) se reálnou hodnotou oceňují:

a) cenné papíry, s výjimkou cenných papírů držených do splatnosti, dluhopisů pořízených v primárních emisích neurčených účetní jednotkou k obchodování, cenných papírů představujících účast s rozhodujícím nebo podstatným vlivem a cenných papírů emitovaných účetní jednotkou,

b) deriváty,

c) finanční umístění a technické rezervy u účetních jednotek, které provozují činnost pojištění nebo zajištění podle zvláštních právních předpisů, kromě veřejného zdravotního pojištění,

d) majetek a závazky v případech, kdy ocenění reálnou hodnotou ukládá zvláštní právní předpis, to neplatí v případech uvedených v odstavci 3,

e) část majetku a závazků zajištěná deriváty,

f) pohledávky, které účetní jednotka nabyla a určila k obchodování,

g) závazky vrátit cenné papíry, které účetní jednotka zcizila a do okamžiku ocenění je nezískala zpět.

(2) Majetek uvedený v odstavci 1 písm. a) až g) lze ocenit reálnou hodnotou i častěji než k okamžiku uvedenému v odstavci 1.

(3) V případech, ve kterých obchodní zákoník ukládá povinnost ocenění obchodního jmění při přeměně společnosti, se majetek a závazky oceňují reálnou hodnotou k okamžiku ocenění podle § 24 odst. 2 písm. b).

(4) Pro účely tohoto zákona se jako reálná hodnota použije:

a) tržní hodnota,

b) ocenění kvalifikovaným odhadem nebo posudkem znalce, není-li tržní hodnota k dispozici nebo tato nedostatečně představuje reálnou hodnotu; metody ocenění použité při kvalifikovaném odhadu nebo posudku znalce musí zajistit přiměřené přiblížení se k tržní hodnotě,

c) ocenění stanovené podle zvláštních právních předpisů, nelze-li postupovat podle písmen a) a b).

(5) Tržní hodnotou se rozumí hodnota, která je vyhlášena na tuzemské či zahraniční burze nebo na jiném regulovaném trhu. Účetní jednotka pro oceňování podle tohoto zákona použije tržní hodnotu, která je vyhlášena k okamžiku ne pozdějšímu, než je okamžik ocenění [§ 24 odst. 2 písm. b)], a nejvíce se blížícímu

okamžiku ocenění. Pokud je majetek veden na tuzemské burze cenných papírů, rozumí se tržní hodnotou zavírací cena vyhlášená burzou cenných papírů v pracovní den, ke kterému se ocenění uskutečňuje. V případě, že majetek není veden na tuzemské burze cenných papírů a je kótován na zahraničních burzách cenných papírů, rozumí se tržní hodnotou nejvyšší cena ze zavíracích cen, které bylo dosaženo na schválených trzích zahraničních burz cenných papírů v pracovní den, ke kterému se ocenění činí. V případě jiného regulovaného trhu než burzy se rozumí tržní hodnotou cena platná v den, ke kterému se ocenění dělá. Pokud v den, ke kterému ocenění probíhá, uvedené trhy nepracují, použije se cena vyhlášená na nich poslední pracovní den, který předchází okamžiku ocenění; není-li známa ani tato cena, postupuje se dále podle věty druhé.

(6) V případech oceňování reálnou hodnotou se použije § 25 odst. 2 přiměřeně a o oceňovacích rozdílech z tohoto ocenění účetní jednotky účtují v souladu s účetními metodami.

(7) Není-li objektivně možné stanovit reálnou hodnotu, považují se za tuto hodnotu ocenění způsoby podle § 25. Způsoby podle § 25 se ocení i majetek a závazky neuvedené v odstavci 1, není-li dále stanoveno jinak. Dluhopisy a ostatní cenné papíry s pevným výnosem, na něž se nevztahuje ustanovení odstavce 1, se ocení ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, pořizovací cenou zvýšenou nebo sníženou o úrokové výnosy nebo náklady; zahrnuje-li ocenění pohledávek uvedené výnosy nebo náklady, může být zvýšeno nebo sníženo stejným způsobem. Podíl, který představuje účast s rozhodujícím nebo podstatným vlivem, může být oceněn ekvivalencí (protihodnotou); použije-li účetní jednotka uvedený způsob ocenění, je povinna jej použít pro ocenění všech takových podílů.

16) Účetní jednotky jsou povinny dodržovat při vedení účetnictví zejména směrné účtové osnovy, uspořádání a označování položek účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky, obsahové vymezení těchto závěrek a účetních metody. Prováděcí právní předpisy podle charakteru účetních jednotek a jejich činnosti upravují:

a) rozsah a způsob sestavování účetní závěrky,

b) uspořádání, označování a obsahové vymezení položek majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv v účetní závěrce,

c) uspořádání, označování a obsahové vymezení nákladů, výnosů a výsledků hospodaření v účetní závěrce,

d) uspořádání a obsahové vymezení vysvětlujících a doplňujících informací v příloze v účetní závěrce včetně informací o nakládání s prostředky státního rozpočtu a rozpočtů územních samosprávných celků,

e) uspořádání a obsahové vymezení přehledu o peněžních tocích a přehledu o změnách vlastního kapitálu,

f) směrnou účtovou osnovu,

g) účetní metody, zejména způsoby oceňování a jejich použití, postupy tvorby a použití opravných položek, postupy odpisování, postupy tvorby a použití rezerv,

h) metody přechodu z jednoduchého účetnictví nebo daňové evidence podle zvláštního zákona 1d) na účetnictví,

i) uspořádání, označování a obsahové vymezení položek konsolidované účetní závěrky,

j) metody konsolidace účetní závěrky,

k) postup zahrnování účetních jednotek do konsolidačního celku, a to pro jednotlivé skupiny účetních jednotek, Fond národního majetku České republiky a Pozemkový fond České republiky.

17) Ust. § 1 odst. 2 písm. a) až c) zákona o účetnictví.

18) Ust. § 1 odst. 2 písm. d) zákona o účetnictví.

19) Viz § 20 zákona o účetnictví.

20) Ust. § 17 zákona o účetnictví.

21) "Účetní jednotky oceňují majetek a závazky: b) ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se účetní závěrka sestavuje, způsoby podle § 27; rovněž toto ocenění je povinna zaznamenat v účetních knihách."

22) "Majetek a závazky vyjádřené v cizí měně přepočítávají účetní jednotky na českou měnu kurzem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou, a to k okamžiku ocenění: b) podle odstavce 2 písm. b), a to pouze majetek a závazky uvedené v § 4 odst. 12."

23) Ust. § 21 odst. 2 - 4 zákona o účetnictví.

24) Ust. § 22 zákona o nadacích a nadačních fondech.




právnička, PF UP, Olomouc
Související