reklama
reklama
22. 6. 2004 | poslední aktualizace: 22. 6. 2004  12:23

Omezení plateb v hotovosti

Poslanecká sněmovna i senát schválily vládní návrh zákona o omezení plateb v hotovosti a o změně zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Nový zákon č. 254/2004 Sb., který bez ohledu na svůj značný význam má pouhých devět ustanovení, nabývá účinnosti dnem 1. 7. 2004.
V ČR dosud existuje poměrně rozsáhlý hotovostní platební styk. V souvislosti s naším vstupem do EU proto vláda navrhla rozšíření bezhotovostní formy platebního styku a omezení plateb v hotovosti nad hranici stanovenou podle obdobných úprav v členských zemích EU.

Zdůvodnila to snahou o omezení daňových úniků, o racionalizaci peněžního hotovostního oběhu a zvýšením bezpečnosti zúčastněných subjektů. Tím má být působeno i proti praní špinavých peněz.

OBSAH PRÁVNÍ ÚPRAVY

Zákon určuje, kdy jsou fyzické i právnické osoby povinny provést platbu bezhotovostně prostřednictvím banky nebo pobočky zahraniční banky, nebo spořitelního a úvěrního družstva, nebo provozovatele poštovních služeb formou poštovního poukazu na účet banky a upravuje kontrolu dodržování této povinnosti (§ l zákona o omezení plateb v hotovosti, dále jen "zákona").

V § 2 zákona jsou pak pro účely tohoto zákona vymezeny pojmy. Bezhotovostní platbou se rozumí platba provedená bezhotovostním převodem peněžních prostředků na území ČR prostřednictvím peněžního ústavu v české nebo cizí měně a bezhotovostním převodem peněžních prostředků prostřednictvím peněžního ústavu v české nebo cizí měně z území ČR na území jiného státu. Poskytovatelem platby ten, kdo platbou uhrazuje závazek.

Za platbu se pro účely tohoto zákona nepovažuje vklad peněžních prostředků v hotovosti na vlastní účet nebo na cizí účet u peněžního ústavu, nebo jejich výběr. Za platbu v hotovosti se však považuje i platba vysoce hodnotnými komoditami, jako jsou např. drahé kovy nebo kameny.

Ustanovení § 3 odst. 1 zákona určuje, kdy jsou osoby povinny provádět platbu bezhotovostně. Povinnost provést platbu bezhotovostně se vztahuje na platby prováděné navzájem mezi osobami s místem trvalého pobytu, místem pobytu nebo sídlem na území ČR, pobočkami nebo organizačními složkami zahraničních osob zřízenými na území ČR nebo osobami s místem trvalého pobytu, místem pobytu nebo sídlem na území ČR, pobočkami nebo organizačními složkami zahraničních osob zřízenými na území ČR ve prospěch osob s místem pobytu nebo sídlem v zahraničí, přesahuje-li výše těchto plateb částku stanovenou tímto zákonem.

Povinnost provést platbu bezhotovostně se však podle § 3 odst. 2 zákona nevztahuje na platby daní, poplatků, cla, záloh na tyto platby, odvodů za porušení rozpočtové kázně a na jiné druhy plateb uskutečňované podle zákona o správě daní a poplatků nebo podle celního zákona, pokud tyto zákony nestanoví jinak, povinné platby vyplývající z pracovněprávních vztahů, platby důchodů z důchodového pojištění včetně jednorázových doplatků a výplat náhrad z penzijních fondů, platby prováděné v době krizového stavu vyhlášeného podle zvláštního právního předpisu,1) platby určené k úschově peněz notářem, platby pojistného a výplat pojistného plnění ze soukromého pojištění. Zde je vymezen poměrně široký okruh plateb, na které se povinnost bezhotovostní platby nad stanovený limit nemá vztahovat. Jde především o povinné platby vyplývající z pracovněprávních předpisů, platby důchodů a důchodového pojištění či penzijního připojištění, daní a poplatků.

Poskytovatel platby, jejíž výše překračuje částku 15 000 eur2) je povinen provést platbu bezhotovostně; to neplatí, jde-li o platbu, která musí být podle zvláštního právního předpisu provedena v hotovosti.3)

Platba v české nebo jakékoliv cizí měně se pro účely tohoto zákona přepočte na měnu euro směnným kurzem devizového trhu vyhlášeným ČNB a platným ke dni provedení platby. Do limitu se započítávají všechny platby v české i cizí měně, provedené týmž poskytovatelem platby témuž příjemci platby v průběhu jednoho kalendářního dne. Překračuje-li platba limit, je příjemce platby povinen na výzvu poskytovatele platby sdělit bez zbytečného odkladu číslo účtu u peněžního ústavu, na který má být platba poukázána (§ 4 zákona). Tedy od částky 15 000 eur, což je při kurzu 30 korun za jedno euro 450 000 korun, vzniká poskytovateli platby povinnost provést platbu bezhotovostně. Záměrem je rozšířit identifikaci osoby u obchodu. Do limitu 15 000 eur se započítávají všechny platby, a to bez ohledu na měnu, provedené týmž poskytovatelem platby témuž příjemci platby v průběhu jednoho kalendářního dne. Existuje zde prostor pro platby částky od 15 000 eur ve dvou nebo více dnech. Lze také očekávat, že u běžných kupních smluv mezi kupujícím a prodávajícím bude tato možnost plateb ve dvou dílčích částkách přesahujících 15 000 eur využívána.

Dodržování povinností stanovených tímto zákonem budou kontrolovat finanční orgány a celní orgány.4) Při provádění kontroly a při ukládání pokut postupují kontrolní orgány podle zvláštních právních předpisů upravujících řízení ve věcech daní a poplatků a celní řízení (§ 5 zákona).

Poskytovateli platby, který poruší povinnost provést platbu bezhotovostně, uloží kontrolní orgán pokutu až do výše pěti milionů korun, nejméně však 10 000 korun.5) Při stanovení výše pokuty přihlédne k závažnosti jednání a jeho následkům. Kontrolní orgán uloží pokutu ve stejné výši i příjemci hotovostní platby, přesáhla-li tato platba limit a příjemce platby musel vědět, že jejím uskutečněním došlo k porušení tohoto zákona. Řízení o uložení pokuty lze zahájit do jednoho roku ode dne, kdy se kontrolní orgán o porušení povinnosti dozvěděl; nejpozději lze pokutu pravomocně uložit do deseti let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.

Bylo-li sjednáno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona splnění závazku platbou v hotovosti, lze provést platbu v hotovosti převyšující limit uvedený v § 4 nejdéle do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona (§ 7 zákona).

V § 8 zákona došlo k doplnění zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, o § 354 odst. 5 písm. f) tohoto znění: "Povinnosti zachovávat mlčenlivost se nelze dovolávat vůči specializovaným policejním složkám určeným ministrem vnitra pro vyhledávání legalizace výnosů z trestné činnosti, pro boj proti teroristickým aktivitám a vyhledávání zdrojů, z nichž jsou financovány, pro boj se závažnou hospodářskou trestnou činností, korupcí a organizovaným zločinem, pokud tato složka požaduje údaje potřebné pro řízení o trestných činech."

Podstata problému

V zákoně o omezení plateb v hotovosti se stanoví povinnost provádět platby nad stanovený limit pouze bezhotovostně prostřednictvím účtu vedeného u peněžního ústavu, např. převodními příkazy, platebními kartami či šekem. Za platbu se považuje také platba prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Naopak, za platbu se nepovažuje platba vkladem nebo výběrem u peněžního ústavu. Povinnost provádět platby nad stanovený limit pouze bezhotovostně se týká vzájemných plateb všech právnických i fyzických osob bydlících nebo majících sídlo na území ČR a dále plateb prováděných těmito osobami ve prospěch osob bydlících nebo majících sídlo v zahraničí. Povinnost provádět výše uvedené platby bezhotovostně se vztahuje též na pobočky nebo organizační složky zahraničních osob zřízené na území ČR.

Za porušení povinnosti provádět platby nad stanovený limit 15 000 eur pouze bezhotovostně lze podle návrhu schváleného poslanci uložit poskytovateli platby pokutu, přičemž pokutu lze uložit rovněž příjemci hotovostní platby, pokud musel vědět, že jejím uskutečněním došlo k porušení tohoto zákona.

Ve sdělovacích prostředcích se vyjadřuje údiv nad tím, že poslanci potřebovali k projednání a schválení pouhých devíti ustanovení zákona o omezení plateb v hotovosti celý kalendářní rok. Mýlí se ten, kdo usuzuje, že poslanci věnovali tuto dobu tomu, aby prodiskutovali, v jaké výši lze umožnit bezhotovostní platby a jaké sankce lze stanovit za jejich porušení. Podstata dlouhodobých diskuzí spočívala v tom, že poslanci nemohli najít jednotný přístup k vládnímu návrhu zákona, který získal nejen své příznivce, nýbrž i zásadní odpůrce. To dokladuje i fakt, že byl návrh zákona při jeho třetím čtení vrácen k opakování druhého čtení, po němž následovalo znovu i třetí čtení.

Tento neobvyklý postup dokladoval patovou situaci, z níž poslanci nebyli schopni nalézt kompromisní řešení. Celý průběh poslanecké diskuse ukazoval zásadní střet dvou přístupů zastánců návrhu a jeho odpůrců.

Zastánci právní úpravy bezhotovostního styku usilovali o zvýšení podílu bezhotovostních plateb s odůvodněním, že přispějí k zamezení daňových úniků a možnosti financování terorismu. Omezení plateb v hotovosti by mělo státu a finančním institucím uspořit náklady na manipulaci, správu a bezpečnost oběživa.

Důvodová zpráva k vládnímu návrhu zákona o omezení plateb v hotovosti pak uvedla, že účelem zákona je omezit daňové úniky, racionalizovat a optimalizovat peněžní hotovostní oběh, zvýšit bezpečnost zúčastněných subjektů a v neposlední řadě působit proti legalizaci výnosů z trestné činnosti tak, jak toto jednání vymezuje zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, ve znění pozdějších předpisů.6) Zákon o omezení plateb v hotovosti má zavést minimální pořádek, který žádným způsobem neohrozí drobné živnostníky, ale který přece jenom znemožní zahraničním nelegálním strukturám prát peníze v ČR.7)

Odpůrci navrhované právní úpravy pak měli v Poslanecké sněmovně stejně přesvědčivé, avšak zcela odlišné argumenty. Uváděli, že věřitel je v ČR i v současnosti v horší situaci než dlužník, protože stále platí, že nehradit závazky se vyplácí. Jedinou obranou, kterou mají podnikatelé i nepodnikající osoby v situaci, kdy nejsou dostatečné právní nástroje pro vymáhání nezaplacených faktur, jsou hotovostní platby.

Odstraníme-li je, vystavíme věřitele, kteří jsou v nerovnoprávném postavení vůči dlužníkům, situaci, kdy jim budou odejmuty hotovostní platby jako poslední nástroj, kterým se mohli bránit. Bezhotovostní platby by byly dobré, ne však v současných podmínkách ČR, kdy postavení věřitele je tak obtížné.

Navrhovaná úprava komplikuje a ztěžuje i postavení každého občana, který si kupuje auto, byt či dům. "Drtivá většina plateb v hotovosti není motivována nečistými úmysly, ale prostou snahou nenaletět ... Nezamýšlené důsledky tohoto na první pohled pozitivního návrhu budou nepochybně značné a je velmi pravděpodobné a podle mého soudu jisté, že náklady přesáhnou výnosy. Jinými slovy, komplikace života statisícům normálních, slušných a poctivých lidí, které by ani nenapadlo využívat toho k něčemu nezákonnému, je cenou, že možná chytíme pár lumpů. Obávám se, že jediný, kdo na tomto opatření vydělá, budou banky."8)

Byla vyjádřena obava, zda se pod pláštíkem boje proti legalizaci výnosu z trestné činnosti nerozšiřuje jen přikázaná klientela bank, které budou pružně reagovat na výši poplatků za takové finanční operace.9) Tato obava nebyla lichá.

Obyčejný člověk, který není podnikatelem, se dostane k situaci platby nad 500 000 korun jedině v případě, že něco prodává. Jedině pak ho tento návrh zákona dostane do situace, kdy on jde do rizika, že o své peníze může přijít proto, že k němu bezhotovostní platbou nedorazí.10)

Donutíme člověka, který si jde koupit auto, aby tuto platbu provedl platbou přes účet, ale už neumíme garantovat, jestli přesto za tu dobu, než tato platba proběhne, a za tu dobu, než mu auto dodavatel připraví, se peníze neztratí za prvé v bance a za druhé u dodavatele toho auta. Až toto budeme schopni lidem garantovat, pak jim zakažme platby v hotovosti, ne dřív! Myslím si, že to je od nás nefér.11)

Důsledky zákona

Poté, co novou právní normu schválil také senát a podepsal prezident, lze uvést, že většina občanů negativní důsledky zavedení zákona o omezení plateb v hotovosti zřejmě nepocítí. Určitý počet občanů, zejména prodávajících, negativní důsledky zavedení zákona o omezení plateb v hotovosti může pocítit, bude-li druhá smluvní strana motivována nepoctivými úmysly. Většina občanů kupuje automobil, dům, chatu, či jiné věci v hodnotě na 15 000 eur pouze několikrát v životě. Proto bude muset věnovat prodeji movitých či nemovitých věcí v takové hodnotě maximální pozornost.

I v současnosti kupující nabývá vlastnictví k nemovitosti vkladem do katastru nemovitostí u příslušného katastrálního úřadu. Zdánlivě nic nebrání provedení bezhotovostní platby mezi prodávajícím a kupujícím. Přesto prodávající vesměs podmiňuje uzavření kupní smlouvy složením kupní ceny v hotovosti u notáře, advokáta nebo v realitní kanceláři. V tom se vesměs spatřuje nezbytné omezení rizika prodávajícího před nepoctivým kupujícím. Otázkou je, zda i po účinnosti zákona o omezení plateb v hotovosti může nadále fungovat složení do notářské úschovy či do sejfu v realitní kanceláři.

Půjde-li o částku do 15 000 eur, lze nadále platit v hotovosti, a proto je možné složit takovou částku hotově do notářské úschovy. V případě, že půjde o platbu překračující 15 000 eur, bude muset kupující ve smyslu § 3 odst. 1 zákona provést platbu bezhotovostně, tudíž již nebude mít možnost složit tuto částku v hotovosti u notáře či v realitní kanceláři. Ani prostřednictvím notáře či realitní kanceláře nebude možný hotovostní styk.

Nebude tedy možné, aby před notářem kupující předal hotovostní platbu např. ve výši 500 000 korun přímo prodávajícímu, nebo aby takovou platbu předal prodávajícímu "prostřednictvím" notáře, i když by platba byla u notáře uložena několik dnů. Ani notář, realitní kancelář, či advokát nemohou přijímat hotovostní platby nad limit 15 000 eur, protože s takovou možností § 3 odst. 2 zákona nepočítá.

V případě kupní smlouvy ani § 3 odst. 1 zákona nebrání tomu, aby kupující poukázal bezhotovostně kupní cenu nad 15 000 eur na účet notáře, advokáta či realitní kanceláře s tím, že po splnění dalších, ve smlouvě sjednaných podmínek, bude kupní cena bezhotovostně poukázána na účet prodávajícího.

Je fakt, že se pak uhrazení kupní ceny prodlouží o několik dnů a také se transakce prodraží o bankovní poplatky. Prodávající však v takovém případě sníží své riziko a učiní maximum proto, aby peníze od kupujícího skutečně obdržel a aby nemusel podávat na nepoctivého kupujícího žalobu a následně o své peníze bojovat v několik let trvajícím soudním sporu.12)

Další možností snížení rizika prodávajícího je, že v písemné kupní smlouvě bude využito také stávající možnosti vyplývající z § 601 obč. zákoníku, a to výhrady vlastnictví.13) Také přichází v úvahu využití dalších ustanovení o zajištění závazků uvedených v části osmé oddílu pátém obč. zákoníku (§ 544 až § 558 obč. zák.)14) a v části třetí, hlavě první, dílu šestém obchodního zákoníku (§ 300 a násl. obč. zák.).15)

Občané, kteří sledují průběh projednávání zákona o bezhotovostních platbách, přemýšlejí zejména nad tím, jaké lze vymyslit jistící instrumenty, díky kterým prodávající získá ve sjednaném termínu platbu za nemovitost nebo zůstane vlastníkem nemovitosti.

I za současného znění občanského zákoníku lze ve smyslu § 36 obč. zákoníku sjednat ve smlouvě odkládací či rozvazovací podmínku.

Dodávám, že podmínění platnosti a účinnost smlouvy uhrazením kupní ceny i v současnosti může dosáhnout při sepsání kupní smlouvy využitím stávající právní úpravy. Např. využitím § 36 obč. zákoníku,16) nebo též výhrady vlastnictví podle § 601 obč. zákoníku.17)

Přes vše co bylo uvedeno výše, mnozí prodávající nadále usuzují, že nejlepším jištěním při uzavření kupní smlouvy je předání plnění "z ruky do ruky", tedy, že prodávající předá prodávanou věc kupujícímu oproti převzetí kupní ceny. Po přijetí zákona o omezení plateb v hotovosti bude takový postup možný jen u částek do 15 000 eur, jde-li o platby provedené v týž den.

Ze znění zákona dovozuji, že odlišná situace bude v případě, že ve smlouvě bude sjednáno plnění ve splátkách. Bude-li smluvními stranami sjednána kupní cena např. 42 000 eur, bude možné sjednat její uhrazení např. ve třech měsíčních splátkách, vždy po 14 000 eur s tím, že v jednom dni nebude překročen stanovený limit.

Takový postup bude v souladu s § 4 odst. 3 zákona, který stanoví, že do limitu 15 000 eur se započítávají všechny platby v české i cizí měně, provedené týmž poskytovatelem platby témuž příjemci platby v průběhu jednoho kalendářního dne.

Aktuální také je, jak lze zvýšit bezpečnost prodávajícího před krachem banky, aby se občan nedostal do situace, kdy obdrží jako klient banky od státu jen 90 procent vložené částky, jen do stanoveného finančního limitu, a to ještě s několikaměsíčním časovým odstupem. Zatím i vláda, jako navrhovatel zákona o omezení plateb v hotovosti, má pro klienty bank jediné, a to velmi obecné doporučení, totiž aby výběru banky věnovali velkou pozornost a vybrali si takovou banku, u níž krach nehrozí.

Lze souhlasit s názorem, že omezení bezhotovostního platebního styku je zejména v zájmu omezení daňových úniků a boje proti tzv. praní špinavých peněz. Ostatně v zemích EU, do níž ČR vstoupila, je placení bezhotovostní formou podstatně značně rozšířené.

Je proto třeba, aby smluvní strany se samy snažily při prodeji věcí movitých i nemovitých maximálně předejít vzniku rozličných problémů s realizací platby tím, že spolupracují s advokátem, notářem, či s realitní kanceláří, což se dosud vždy neděje. Je však také nezbytné, aby stát důsledně eliminoval možnost negativních dopadů zákona o omezení plateb v hotovosti.

Poznámky:

1) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon).

2) Ve vládním návrhu zákona byla původně obsažena částka 500 tisíc korun, nad níž bylo třeba provést platbu bezhotovostně.

3) Jde zejména o platby uskutečněné ve veřejné dražbě podle zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách.

4) Budou tak činit podle zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, a podle celního zákona.

5) Vládní návrh obsahoval možnost, aby kontrolní orgán uložil poskytovateli i příjemci hotovostní platby nad 500 000 Kč pokutu od 10 000 Kč do výše 1 000 000 Kč. Ve sněmovně byla horní hranice pokuty zvýšena na pětinásobek částky.

6) Srov. Důvodová zpráva k vládnímu návrhu zákona o omezení plateb v hotovosti, s. 1.

7) Vystoupení poslance J. Mládka k vládnímu návrhu zákona o omezení plateb v hotovosti, PS PČR, první čtení, 14. 5. 2003.

8) Vystoupení poslance M. Římana k vládnímu návrhu zákona o omezení plateb v hotovosti, PS PČR, první čtení, 14. 5. 2003.

9) Vystoupení poslance L. Býčka k vládnímu návrhu zákona o omezení plateb v hotovosti, PS PČR, první čtení, 14. 5. 2003.

10) Vystoupení poslance M. Beneše k vládnímu návrhu zákona o omezení plateb v hotovosti, PS PČR, první čtení, 14. 5. 2003.

11) Vystoupení poslance V. Doležala k vládnímu návrhu zákona o omezení plateb v hotovosti, PS PČR, první čtení, 14. 5. 2003.

12) Zastánci hotovostního platebního styku konstatují, že nikdy nemá kupující jistotu, že peníze obdrží, pokud nedostane peníze "na ruku" při podpisu kupní smlouvy, nejlépe před notářem.

13) Ust. § 601 obč. zákoníku: "Má-li vlastnictví k prodané movité věci přejít na kupujícího až po zaplacení ceny, musí být tato výhrada dohodnuta písemně. Nevyplývá-li ze smlouvy něco jiného, přechází nebezpečí nahodilé zkázy a nahodilého zhoršení na kupujícího odevzdáním věci."

14) Srov. blíže ustanovení o smluvní pokutě (§ 544 an. obč. zák.), ručení (§ 546 an. obč. zák.), dohoda o srážkách ze mzdy a jiných příjmů (§ 551 obč. zák.), zástavní smlouva (§ 552 obč. zák.), zajištění závazků převodem práva (§ 553 obč. zák.), zajištění postoupením pohledávky (§ 554 obč. zák.), jistota (§ 554 an. obč. zák.), uznání dluhu (§ 558 an. obč. zák.).

15) Srov. blíže ustanovení o smluvní pokutě (§ 300 an. obch. zák.), ručení (§ 303 an. obch. zák.), bankovní záruka (§ 313 an. obch. zák.), uznání závazku (§ 323 obch. zák.).

16) Srov. blíže § 36 obč. zákoníku.

17) Srov. blíže výhradu vlastnictví v § 601 obč. zákoníku.


advokát, Brno
Autoři: Pavel Vantuch
reklama
Zobrazit náhled
Zbývá 1000 znaků
otazka (Denisa)
Dobry den, chtela bych se zeptat jestli je mozne poslat nekomu...
Zobrazit diskusi
Moderní řízení
Moderní řízení je měsíčník poskytující výběr zahraničního i domácího know-how z oblasti organizace a řízení, manažerských dovedností a řízení lidských zdrojů. Informuje o nových trendech v řízení, přináší analýzy a výsledky výzkumů, případové studie, zkušenosti z řízení podniků, profily manažerů. Věnuje se i otázkám životního stylu, kariéry a vzdělávání manažerů.
Business Spotlight
Časopis Business Spotlight obsahuje témata z mezinárodního byznysu, managementu, interkulturní komunikace, business skills, networkingu, kariéry. Poskytuje jazykové vybavení pro klíčové komunikativní dovednosti. Součástí časopisu je učitelský leaflet Business English in the classroom a interaktivní webová stránka www.business-spotlight.cz.
Právní rádce
Právní rádce je odborným titulem v segmentu právní problematiky pro střední a vyšší management firem a zástupce právnických povolání. Jeho primárním zaměřením je poskytovat informace ze všech oborů práva, které souvisí s podnikáním a řízením firmy. Důraz je kladen zejména na obchodní, finanční a pracovní právo. Je platformou pro komunikaci advokátů, firemních právníků a dalších zástupců právních profesí. Součástí předplatitelského servisu je i elektronický newsletter PR.

Komentáře

O drobných změnách v občanském zákoníku

Vlastně se to stalo tradicí. S novelou občanského zákoníku je to zase jinak, než se minule zdálo.... 
Jan Januš

Čína, Čína, Čína!

Když jsem studoval v Pekingu, vždy mě udivovalo, že kamkoliv jsem přišel, do restaurace, k holiči,... 
Michal Tomášek

Co nás nepálí

Nedávno jsem si v supermarketu všiml muže, který měl na paži vytetovanou nápadnou říšskou orlici i... 
Michal Tomášek
reklama
reklama
reklama