Při rozhodování o způsobu pořízení vozidla je nutné vzít v úvahu kromě ekonomické výhodnosti, nabízených doprovodných služeb či administrativní náročnosti rovněž daňové dopady koupě, a to nejen u podnikatelů či společností, ale i u fyzických osob-nepodnikatelů.

Ze statistik vyplývá, že v současnosti je více než polovina vozů prodávána na finanční leasing. Následuje nákup za hotové nebo na protiúčet a pořízení, resp. provozování vozidla na operativní leasing. Podstatou finančního leasingu je, že předmět leasingu zůstává ve vlastnictví pronajímatele po celou dobu leasingové transakce a nájemce předmět leasingu po sjednanou dobu za úplatu užívá (jsou na něho převáděna užívací práva). Současně jsou ve smlouvě sjednány podmínky převodu vlastnictví. Při finančním leasingu je na nájemce převáděna také odpovědnost za předmět leasingu (údržba, opravy) a rizika vztahující se jak k předmětu leasingu, tak k jeho užívání (např. nebezpečí poškození).

Konkrétní podmínky leasingových smluv mohou být odlišné. Jednotlivé smlouvy se mohou lišit ujednáním o navýšení první (poslední) leasingové splátky, rozložením splátek, výší prodejní ceny, podmínkami úročení a dále možností využití doprovodných služeb (poradenství ohledně financování, doprava, zprostředkování pojištění, registrace vozidla, zajištění technických a emisních kontrol, zprostředkování asistenční služby při poruše nebo havárii) apod.

Asociace leasingových společností České republiky uvádí na svých webových stránkách za účelem prohloubení právní jistoty účastníků leasingových operací Všeobecné smluvní podmínky finančního pronájmu automobilů.

DAŇOVÉ A ÚČETNÍ DOPADY

Obecně lze říci, že současná účetní a daňová legislativa respektuje právní podstatu leasingové transakce. V praxi to znamená, že pronajímatel ve svých účetních knihách eviduje hodnotu předmětu pronájmu a odpisuje ji do daňových nákladů, zatímco nájemce účtuje o nájemném.

Používá-li poplatník vozidlo při podnikání, může si uplatnit nájemné u finančního leasingu jako daňový výdaj, jsou-li současně splněny další podmínky stanovené zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, tj. především minimální doba nájmu, výše kupní ceny, převod vlastnického práva a zařazení nakoupeného vozidla do obchodního majetku bezprostředně po ukončení nájmu. Jelikož doba nájmu u osobních vozů činí většinou 36 měsíců, zahrne nájemce hodnotu vozu do daňových nákladů rychleji, než pokud by vůz vlastnil a odpisoval jej, neboť doba odpisování činí minimálně čtyři roky.

Odkupní cena často představuje pouze symbolickou část pořizovací ceny vozu a zpravidla nepřevyšuje částku několika tisíc korun (např. jeden tisíc korun), neboť většina vstupní ceny již byla uhrazena v jednotlivých leasingových splátkách. Nájemce-podnikatel je oprávněn zahrnout kupní cenu do svých daňových nákladů jednorázově. Při následném prodeji vozu představuje příjem z prodeje zdanitelný výnos poplatníka.

Také ostatní náklady, které nájemci vznikají v souvislosti s užíváním vozu, je-li vůz používán pro podnikání, představují daňový náklad poplatníka. Jde např. o pojištění, pokud není hrazeno v rámci nájemného, dále náklady na pohonné hmoty, opravy, údržbu apod.

Jestliže pořizovaný vůz není používán k podnikání, nájemce nemůže nájemné uplatnit jako daňový výdaj. Pokud dojde k prodeji vozu v období jednoho roku od převodu vlastnictví, je poplatník povinen příjem plynoucí z prodeje zdanit. Poplatník může i v tomto případě uplatnit při prodeji vozidla kupní cenu, zaplacenou po skončení finančního pronájmu, jako výdaj. Nicméně, pokud doba mezi pořízením vozu a jeho následným prodejem překročí jeden rok, je příjem plynoucí z prodeje osvobozen od daně z příjmů. Tato lhůta je prodloužena na pět let, bylo-li vozidlo zařazeno v obchodním majetku poplatníka, přičemž lhůta začíná běžet od okamžiku vyřazení vozidla z obchodního majetku.

Předčasné ukončení leasingové smlouvy

Dojde-li k prodeji předmětu finančního leasingu před řádným ukončením nájemní smlouvy, je nájemné daňovým výdajem v závislosti na poměru daňové zůstatkové ceny a prodejní ceny. Pokud nejsou zákonné podmínky splněny (tj. kupní cena je nižší než daňová zůstatková cena), náklady na nájemné představují nedaňový náklad poplatníka. V praxi to znamená, že poplatník je povinen zvýšit o tyto náklady svůj základ daně, a to v roce, kdy k ukončení nájmu došlo. Hodnotu, o kterou poplatník zvýšil základ daně z titulu předčasného ukončení finančního pronájmu, může následně zahrnout do vstupní ceny pořizovaného vozu, kterou bude postupně odpisovat.

K předčasnému ukončení nájemního vztahu může dojít také z důvodu zničení předmětu leasingu, např. živelnou pohromou. V takovém případě platí, že jako daňový náklad lze uplatnit poměrnou část zaplaceného nájemného podle skutečné doby trvání nájmu.

V některých případech mohou leasingové společnosti při předčasném ukončení smlouvy požadovat po nájemci ještě doplatek, který je stanoven na základě finančního vyrovnání celé leasingové transakce. Tento dodatečný náklad ve většině případů představuje pro nájemce nedaňový výdaj.

Daň z přidané hodnoty

Z hlediska daně z přidané hodnoty (DPH) neplatí pro smlouvy o finančním pronájmu žádná omezení v souvislosti s výší pořizovací ceny předmětu pronájmu, délkou trvání smlouvy a osobou leasingového nájemce. Zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, vymezuje pro účely uplatnění DPH ve svých úvodních ustanoveních pojem finanční pronájem (finanční leasing) pouze v závislosti na úplatném užívání předmětu leasingu a sjednání povinnosti či práva nákupu.

Z hlediska uplatňování DPH představuje finanční leasing osobních aut výjimku, neboť plátce, který dodává osobní automobily na finanční pronájem je povinen rozdělit základ daně na vstupní cenu a přirážku nad úroveň vstupní ceny. U jednotlivých částí pak uplatní odlišné sazby daně. U přirážky nad úroveň vstupní ceny se uplatní snížená sazba daně, zatímco u vstupní ceny sazba základní. Funkci daňového dokladu plní v tomto případě splátkový kalendář.

Nájemce-podnikatel může, splní-li zákonné podmínky, uplatnit nárok na odpočet daně, ale pouze z přirážky nad úroveň vstupní ceny. Nárok na odpočet nelze uplatnit ze vstupní ceny automobilu. Je-li vozidlo nakupováno za účelem dalšího prodeje (příp. vývozu), lze uplatnit nárok na DPH i ze vstupní ceny. Vzhledem k tomu, že finanční pronájem představuje dílčí plnění, mohou nájemci uplatňovat nárok postupně, tak jak jsou jednotlivá dílčí plnění uskutečňována.

Omezení uplatnění nároku na odpočet ze vstupní ceny při pořízení vozu neplatí pro osobní automobily určené pro zvláštní účely. Jde např. o požárnická, záchranářská, montážní, technická zásahová nebo vyprošťovací motorová vozidla kategorie M1.

POJIŠTĚNÍ O ODPOVĚDNOSTI Z PROVOZU VOZIDLA

V roce 1999 došlo k ukončení monopolu České pojišťovny v oblasti zákonného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a to vydáním zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Motoristům zůstala povinnost sjednat pojištění, ale mohou si vybrat mezi dvanácti (resp. třinácti pojišťovnami), které toto pojištění nabízejí. Současně se změnou koncepce pojištění byla zřízena Česká kancelář pojistitelů, která ze zákona zastřešuje provozování tohoto pojištění. Výše uvedený zákon dále upravuje výši pojistného v průběhu prvních tří let od nabytí účinnosti (tj. od 30. července 1999).

V roce 2000 zůstaly sazby minimálního pojistného na úrovni roku 1999, v dalších letech rostly podle nárůstu spotřebitelských cen nebo podle zvýšení škodního průběhu v dané kategorii vozidel. Maximální sazba pak mohla dosáhnout výše 1,3násobku úrovně minimálního pojistného.

V druhé polovině roku 2002 tedy dochází k ukončení regulace pojistného. Vzhledem k tomu, že existují různé výklady zákona, kdy přesně dochází k ukončení regulace, a také v souvislosti s reálnou praxí (uzavřené pojistné a zajistné smlouvy), dojde pravděpodobně k úplné deregulaci pojistného až koncem roku 2002 a především pak v úvodu roku 2003.

O výši sazeb, které budou pojišťovny nabízet, lze v současné době pouze spekulovat, neboť tyto údaje jsou doposud považovány spíše za "obchodní tajemství" pojišťoven. Nicméně podle některých názorů dojde k vyššímu nárůstu sazeb u maloobjemových aut, zatímco sazby pro silná auta se mohou dokonce snížit. Zásadní změny se ale očekávají v kategorizaci vozidel. Pojišťovny budou zřejmě opouštět současný model určování sazeb pojistného pouze podle zdvihového objemu motoru.

Možná kritéria jsou výkon motoru, škodní průběh, technický stav, stáří a způsob používání vozidla, bydliště, věk a profese řidiče. Očekává se i větší propracovanost systému zlevňování pojistného při bezeškodním průběhu (bonus) a zvyšování sazeb pojistného po zavinění nehody (malus), který většina pojišťoven provozuje již několik let.

Poskytování pojištění odpovědnosti za provoz vozidla není v současné době pro pojišťovny výhodným obchodem. V mnohých případech se pojišťovny drží minimálních sazeb pojistného a vybrané pojistné nedokáže pokrýt výši vzniklých škod. Dá se očekávat, že dosavadní tvrdý konkurenční boj nepovolí velký nárůst sazeb. Je jen otázkou, zda toto ztrátové pojištění pojišťovny dokáží dotovat z ostatních zdrojů.

HAVARIJNÍ POJIŠTĚNÍ

Situace v oblasti havarijního pojištění je poněkud odlišná. Pojištění je dobrovolné, není striktně regulováno zákony jako povinné ručení a slouží k pokrytí škod na motorových vozidlech bez ohledu na viníka škody. Nejčastěji lze vozidlo pojistit pro případ havárie, proti krádeži, vandalismu a živelné události.

Konkrétní produkty pojišťoven jsou různě strukturovány, někdy si lze vybrat ze všech rizik pouze ta, která chceme, jindy jsou nabízeny základní produkty (havárie, odcizení) obsahující všechna rizika. Lze sjednat i doplňkové služby, jako pojištění skel, zavazadel ve vozidle či pojištění úrazu dopravovaných osob. Cena pojištění závisí na rozsahu pojištěných rizik, hodnotě vozidla, výši spoluúčasti a územní platnosti pojištění.

Havarijní pojištění již má u většiny pojišťoven několikaletou historii a neočekávají se žádné velké změny ve výši sazeb pojistného ani ve skladbě produktů. V návaznosti na povodňovou situaci lze však očekávat nárůst pojistného plnění ze strany pojišťoven.

JANA VLČKOVÁ

PAVLÍNA HRBKOVÁ

daňové poradkyně

PricewaterhouseCoopers, Praha

Související