Dne 1. ledna 2000 nabyl účinnosti zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu). Tímto zákonem byl zrušen zákon č. 498/1990 Sb., o uprchlících, ve znění pozdějších předpisů.

Také zákon o azylu se už dočkal své první novely, a to zákonem č. 2/2002 Sb. ze dne 27. 11. 2001, kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), a některé další zákony, který nabyl účinnosti dne 1. 2. 2002 (dále také "novela").

DŮVODY UDĚLENÍ AZYLU

Důvody pro udělení azylu jsou upraveny v § 12 zákona o azylu. Podle tohoto ustanovení se udělí cizinci azyl, bude-li v řízení o udělení azylu zjištěno, že cizinec

a) je pronásledován za uplatňování politických práv a svobod, nebo

b) má odůvodněný strach z pronásledování z důvodu rasy, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro zastávání určitých politických názorů ve státě, jehož občanství má, nebo, v případě že je osobou bez státního občanství, ve státě jeho posledního trvalého bydliště.

Jde o důvody podle čl. 43 Listiny základních práv a svobod a důvody podle Úmluvy o právním postavení uprchlíků z roku 1951.1)

Kromě těchto důvodů může být azyl udělen také za účelem sloučení rodiny, z humanitárního důvodu2) nebo na základě rozhodnutí Úřadu Vysokého komisaře pro uprchlíky (tzv. mandátoví uprchlíci).3)

SLOUČENÍ RODINY

Ustanovení usnadňující přístup k získání statusu uprchlíka rodinným příslušníkům je v našem právním řádu často novelizováno. Princip sjednocení rodiny byl zaveden již zákonem č. 317/1993 Sb., kterým byl novelizován zákon č. 498/1990 Sb., o uprchlících. Podle § 3 tohoto zákona bylo možné postavení uprchlíka přiznat též manželu a nezletilým dětem cizince, kterému bylo postavení uprchlíka uděleno podle § 2 odst. 1, i když nesplňovali podmínky v něm stanovené.

Nebyly však upraveny žádné podmínky, podle nichž mělo být postavení uprchlíka manželu a nezletilým dětem přiznáno. Mělo vždy proběhnout správní uvážení, protože se předpokládaly případy, kdy přiznání postavení uprchlíka není nutné. Např. jestliže měly tyto osoby odlišné státní občanství země, kde jim pronásledování nehrozilo, nebo bylo manželství uzavřeno fiktivně až na našem území právě za účelem získání statusu. V praxi však býval většinou status uprchlíka rodinným příslušníkům přiznáván.

Zákon o azylu vymezil zcela jednoznačně okruh rodinných příslušníků, kteří mají nárok na udělení azylu na základě příbuzenství s pronásledovaným azylantem a zavedl automatické udělení azylu těmto rodinným příslušníkům. V § 13 tohoto zákona (tj. před účinností novely) bylo stanoveno:

1. Manželu azylanta nebo jeho svobodným dětem mladším 18 let ministerstvo vnitra udělí na jejich žádost nebo na žádost azylanta azyl, i když v řízení o udělení azylu nebudou zjištěny důvody podle § 12. Udělení azylu manželu azylanta je podmíněno trváním manželství ve státě, který azylant opustil z důvodů podle § 12.

2. Rodičům azylanta mladšího 18 let ministerstvo vnitra udělí na jejich žádost azyl, i když v řízení o udělení azylu u nich nebudou zjištěny důvody podle § 12.

Důvodem této úpravy byla snaha usnadnit uprchlíkům jejich integraci v České republice a snaha zrychlit postup ministerstva vnitra při vyřizování žádostí. Vycházelo se z předpokladu, že členové rodiny v užším pojetí jsou vždy, alespoň nepřímo, vystaveni účinkům pronásledování a proto se nacházejí v potenciálním stavu ohrožení.

Novela č. 2/2002 Sb. zákona o azylu však opět zavedla do tohoto ustanovení institut správního uvážení. Paragraf 13 nyní po účinnosti novely zní:

"(1) Rodinnému příslušníkovi azylanta, jemuž byl udělen azyl podle § 12 nebo § 14, se v případě hodném zvláštního zřetele udělí azyl za účelem sloučení rodiny, i když v řízení o udělení azylu nebude v jeho případě zjištěn důvod pro udělení azylu podle § 12.

(2) Rodinným příslušníkem se pro účely sloučení rodiny podle odstavce 1 rozumí

a) manžel azylanta,

b) svobodné dítě azylanta mladší 18 let, nebo

c) rodič azylanta mladšího 18 let.

(3) Předpokladem udělení azylu za účelem sloučení rodiny manželu azylanta je trvání manželství před udělením azylu azylantovi."

Sám orgán rozhodující v řízení o udělení azylu tedy musí posoudit, zda jsou v konkrétním případě rodinné vazby důvodem pro udělení azylu. "Smyslem nové úpravy je v souladu se stanoviskem vyjádřeným v Příručce Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky vyloučit situace, kdy by obligatorní udělení azylu nejbližším příbuzným azylanta bylo nedůvodné, např. rodinný příslušník azylanta je státním příslušníkem jiného státu než azylant, nachází se pod dostatečnou ochranou tohoto státu a pomoc ze strany mezinárodního společenství formou azylu by byla v tomto případě neodůvodněná, nebo má možnost získat povolení k pobytu na území ČR podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců."4)

Řízení je zahajováno na základě žádosti daného rodinného příslušníka a je zaměřeno na zjištění jak rodinných vazeb, tak nyní po novele i důvodů relevantních pro udělení azylu.

Okruh rodinných příslušníků, kteří mají nárok na udělení azylu na základě příbuzenství s pronásledovaným azylantem, nebyl změněn, novelou byla pouze zmírněna podmínka ve vztahu k uzavření manželství.

Ostatní rodinní příslušníci, kteří nesplňují předpoklady podle § 13, jako např. žena, která se s pronásledovaným mužem před útěkem teprve zasnoubila, nebo děti, které již dosáhly zletilosti nebo samy už uzavřely manželství, mají nárok na udělení azylu po splnění předpokladů podle § 12 zákona o azylu. Otázkou je, budou-li tyto předpoklady splněny. Důvodem poměrně úzkého ohraničení okruhu rodiny § 13 je totiž to, že rodinní příslušníci, kteří nesplňují požadavky tohoto ustanovení, pravidelně také nesplňují požadavky odpovídající § 12.

UDĚLENÍ AZYLU MANŽELU AZYLANTA

Podle § 13 má manžel nárok na uznání azylantem, jestliže

- pronásledovaný manžel byl uznán azylantem,

- manželství trvalo před udělením azylu azylantovi,

- manželství trvalo v době řízení o udělení azylu,

- azyl nebyl manželu podle § 17 zákona o azylu odňat.

Tyto podmínky musejí být splněny kumulativně.

Před účinností novely bylo jednou z podmínek také to, že manželství trvalo ve státě, který azylant opustil z důvodů podle § 12. Manželství nemuselo být v pronásledujícím státě uzavřeno, ale muselo zde trvat. Zákon upřednostňoval skutečné, trvající soužití před formálním aktem uzavření manželství v pronásledujícím státě, což také vyplývá z účelu a smyslu principu sjednocení rodiny.5)

Platnost uzavření manželství se neřídí českým právem, ale právem státní příslušnosti žadatelů. Manžel, kterému má být udělen azyl podle § 13, nemusí mít nutně stejnou státní příslušnost jako druhý manžel, z udělení azylu jsou však pochopitelně vyloučeni čeští občané.

Ohrožení obou manželů lze předpokládat jen tehdy, když spolu manželé opravdu žijí. Není sice vyloučeno, že pronásledující stát uplatní své represe i na jiné blízké osoby, např. družku, jde však o méně časté případy a jejich zařazení mezi zvláštní důvody pro udělení azylu by mohlo vést ke zneužívání azylu. Proto je dále nutné, aby manželství trvalo i za pobytu manželů v České republice, a to v době řízení o udělení azylu podle § 13. Jestliže skončí společná domácnost manželů, ať již rozvodem manželství, neformálním rozchodem, příp. smrtí jednoho z manželů ještě před vydáním rozhodnutí o udělení azylu podle § 13, ztrácí zachování zásady stejného právního postavení členů rodiny na významu.

Nebezpečí, že rozvedený, odloučeně žijící, příp. ovdovělý manžel se stane obětí politického pronásledování kvůli svému dřívějšímu vztahu k pronásledovanému manželovi, je hodnoceno obecně jako minimální. Jestliže by však nebezpečí osobního pronásledování v konkrétním případě vzniklo, může manžel žádat o udělení azylu podle § 12.

UDĚLENÍ AZYLU DĚTEM NEBO RODIČŮM AZYLANTA

Podle § 13 je možné v souladu s principem sjednocení rodiny udělit azyl také dětem azylanta. Jde o všechny děti azylanta - ze současného i dřívějšího manželství, nemanželské, adoptované apod. Podmínkou je, že jsou svobodné a mladší 18 let.

Novela zrušila podmínku, že se děti, kterým měl být azyl udělen podle § 13, musely narodit předtím, než azylant podal žádost o udělení azylu. Situaci, kdy se dítě narodilo poté, co byla podána žádost o udělení azylu, pak upravoval § 6 zákona o azylu, podle něhož, narodilo-li se dítě účastníkovi řízení o udělení azylu nebo azylantovi, měl právo do tří měsíců ode dne narození dítěte podat návrh na zahájení řízení o udělení azylu pro toto dítě za předpokladu, že toto se dítě narodilo a pobývalo na území ČR. Toto ustanovení však bylo novelou z důvodu nadbytečnosti zrušeno.

Zákon o azylu stanovil pevnou věkovou hranici pro udělení azylu dětem azylanta. V ustanovení § 3 zákona č. 317/1993 Sb., kterým byl novelizován zákon č. 498/1990 Sb., o uprchlících, byla podmínkou pro udělení azylu dětem jejich nezletilost. Nebylo však jednoznačné, zda šlo o věkovou hranici podle českého právního řádu nebo podle práva země původu. V praxi se nezletilost posuzovala podle českého právního řádu.

Zakotvení podmínky, že dítě, kterému má být udělen azyl podle § 13, musí být svobodné, vyplývá z úvahy, že mohla-li osoba uzavřít ve státě, v němž má být pronásledována, manželství, nejde o pronásledování příliš velké intenzity. Takové osobě pak není třeba poskytovat ochranu podle zákona o azylu.

V případě, že je azyl udělen z důvodů podle § 12 osobě mladší 18 let, může být azyl udělen podle § 13 i rodičům azylanta.

Azylanti, kteří získali azyl na základě žádosti podle § 13, nemohou jeho udělení zprostředkovat dalším rodinným příslušníkům. To vyplývá jak z výkladu, tak i z účelu a smyslu ustanovení § 13 zákona o azylu. Zvláštní důvody udělení azylu se vztahují pouze na manžela, děti nebo rodiče osoby, která je pronásledována za uplatňování politických práv a svobod, nebo která má odůvodněný strach z pronásledování z důvodů rasy, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině, nebo pro zastávání určitých politických názorů.

ODNĚTÍ AZYLU

Ze smyslu a účelu azylu uděleného rodinným příslušníkům podle § 13 vyplývá, že zaniká společně se zánikem azylu pronásledovaného člena rodiny. Novela č. 2/2002 Sb. však zavedla i sem správní uvážení. Odnětí azylu uděleného podle § 13 je upraveno v § 17 odst. 2 zákona o azylu. Před účinností novely platilo, že jestliže azyl udělený z důvodů uvedených v § 12 odejme ministerstvo vnitra podle odst. 1 písm. a) až f), odejme zároveň i azyl udělený podle § 13.

Nyní ustanovení tohoto paragrafu stanoví, že zanikne-li důvod, pro který byl udělen azyl za účelem sloučení rodiny, a nebude-li shledán jiný zřetele hodný důvod pro jeho ponechání, azyl za účelem sloučení rodiny se odejme.

Pravidla pro udělování azylu se ve většině západních zemí neustále zpřísňují a dochází zejména k důraznému rozlišování mezi ekonomickými a politickými uprchlíky. Vedou k tomu nejen vzrůstající náklady na zabezpečení pobytu žadatelů o azyl, ale i obavy z politické polarizace demokratických společností ve smyslu nacionálním a možné destabilizace bezpečnostních poměrů.

Nové právní úpravy azylu v zemích Evropské unie se vyznačují zúžením okruhu osob oprávněných k podání azylové žádosti, zrychlením azylového řízení, zpřísněním práv a povinností žadatelů o azyl a snahou o bezproblémovou integraci cizinců, kterým byl azyl přiznán.

Poznámky:

1) Úmluva o právním postavení uprchlíků byla vyhlášena sdělením Ministerstva zahraničních věcí ČR pod č. 208/1993 Sb.

2) Paragraf 14 zákona o azylu: "Jestliže v řízení o udělení azylu nebude zjištěn důvod pro udělení azylu podle § 12, lze v případě hodném zvláštního zřetele udělit azyl z humanitárního důvodu."

3) Paragraf 90 zákona o azylu: "Česká republika může udělit cizinci azyl bez předchozího řízení, pokud je uznán uprchlíkem dle mezinárodní smlouvy rozhodnutím Úřadu Vysokého komisaře za podmínky dodržení zásady spravedlivého rozdělení břemene se smluvními státy Úmluvy o právním postavení uprchlíků."

4) Důvodová zpráva č. 921/0 k vládnímu návrhu novely zákona o azylu.

5) Tato podmínka byla splněna např. i v případě, že manželé spolu žili v pronásledujícím státě, avšak rozvedli se, aby se tlak pronásledování proti manželovi pronásledované osoby zmenšil, a následně v České republice znovu uzavřeli sňatek. Byla totiž splněna jak podmínka trvání manželství ve státě, který azylant opustil z důvodů podle § 12, tak podmínka trvání manželství v době rozhodování o udělení azylu.

ROMANA LUŽNÁ

advokátní koncipientka, Brno

Související