Ministerstvo pro místní rozvoj NEN zdědilo. Zavedení systému pro veřejné soutěžení je podmínkou pro čerpání  evropských dotací - Ilustrační foto
Ministerstvo pro místní rozvoj NEN zdědilo. Zavedení systému pro veřejné soutěžení je podmínkou pro čerpání evropských dotací - Ilustrační foto
autor: HN - Libor Fojtík

Odpočítávání ke dni "D", kdy bude povinné soutěžit veřejné zakázky přes jedno centrální státem posvěcené "tržiště", už začalo. Asi 500 orgánů státní správy, jako jsou ministerstva a jim podřízené instituce, se mu nevyhne od července příštího roku. Vláda o tom rozhodla letos v létě. V dalších vlnách by podle plánu měli postupně následovat všichni, kteří zadávají projekty financované z veřejných peněz.

"Vláda může nařídit systém využívat povinně zatím jenom ústředním orgánům, nad kterými má jistou moc. Abychom mohli zavázat i další zadavatele, musí se změnit zákon o zadávání veřejných zakázek. S tím se do budoucna počítá, ale momentálně to není na stole," uvedl Vlastimil Fidler, ředitel Odboru práva veřejných zakázek a koncesí ministerstva pro místní rozvoj, které za vývojem centrálního "tržiště" stojí.

Za systém, kterému se říká Národní elektronický nástroj (NEN), už stát zaplatil asi půl miliardy korun, ten ale stále nepracuje tak, jak by měl, a jeho uživatelé si stěžují na mnoho problémů. Třeba i na to, že zakázky v něm lze editovat pouze v prohlížeči Explorer.

NEN

Co je NEN?

NEN – Národní elektronický nástroj – je státní systém pro zadávání veřejných zakázek. Jeho cílem je dostat všechny druhy veřejných zakázek na jedno místo a zpřehlednit soutěž mezi dodavateli.

Historie

Ministerstvo pro místní rozvoj Karly Šlechtové zdědilo povinnost systém vyvinout po předchozí vládě ODS. Zavedení společného elektronického systému pro veřejné soutěžení je podmínkou pro čerpání mnoha evropských dotací.
◼ Necelých devět měsíců zbývá do dne "D", kdy bude systém pro státní správu povinný.
◼ Zatím v něm bylo realizováno 6428 zakázek.

"Problém je i propojit NEN s jednotlivými systémy našich resortních organizací. Třetinu práce v systému stráví pracovník jenom čekáním na další okno," tvrdí například Jiří Šimon, ředitel odboru pro veřejné zakázky ministerstva zemědělství, které nechalo NEN nedávno otestovat. Upozorňují také na skutečnost, že je postaven na technologii, kde podpora ze strany výrobce končí už v roce 2021.

Systém měl podle plánu původně uspořit státu tři miliardy korun každý rok. Místo toho ale bude nutné investovat další desítky milionů do jeho rozvoje. Jedné takové investici doposud bránil zákaz Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).

Zpackané výběrové řízení

Zákaz systém dál upravovat a rozvíjet dostalo ministerstvo od úřadu na konci loňského roku, protože se do výběrového řízení na dodavatele, který rozvoj zajistí, přihlásila pouze jediná firma. Šlo o společnost Dezadata Group, vlastnicky napojenou na jednoho ze současných provozovatelů NEN − firmu Tesco SW. Dezadata Group sice podmínky zakázky nejdříve nesplnila, v dalším řízení se ale s ministerstvem nakonec dohodla a obě strany uzavřely smlouvu na její plnění. Zadání zakázky ovšem proběhlo bez předchozího uveřejnění zadávacího řízení, které požaduje zákon.

Její hodnota navíc poskočila z původně plánovaných 15 milionů korun téměř na 50 milionů, což napadli provozovatelé soukromých elektronických tržišť. Ti proti státnímu systému bojují − jeho povinné využívání by je připravilo o výhodný byznys. Úřad jim dal v tomto případě za pravdu.

"Postup ministerstva není v souladu se zásadou transparentnosti a zásadou zákazu diskriminace, mohl mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky," uvádí Petr Rafaj, předseda ÚOHS. Podle něj navíc ministerstvo samo způsobilo, že se do výběrového řízení přihlásil jenom jeden dodavatel. "Podmínky veřejné zakázky byly netransparentní a mohly diskriminovat potenciální dodavatele, kteří neměli znalost původního systému NEN," vysvětluje Rafaj.

Takové tvrzení ale ministerstvo odmítá. "Chybu v zadávacím řízení může udělat kdokoliv. Zakázku napadla konkurenční společnost, což vnímáme jako obstrukci soukromých provozovatelů," hájí postup Fidler. "Vypsat nové otevřené řízení nějakou dobu trvá. Je to otázka času. Zákon umožňuje o podmínkách jednat s konkrétním dodavatelem," říká.

Smutná česká praxe

V oblasti elektronizace a IT služeb se zdaleka nejedná o jediný případ, kdy česká ministerstva uzavřela smlouvu na vývoj systému s jedním dodavatelem a následně od něho musela odebírat další komponenty na rozvoj, protože jiná firma neuměla do systému proniknout. Takový dodavatel potom zůstává na ministerstvu "zaháčkovaný" i několik let. Podle Radima Oberta, experta na správní právo z advokátní kanceláře Vilímková Dudák & Partners, se jedná o nežádoucí jev, který deformuje soutěžní prostředí v České republice. "Jsou případy, kdy původní technické řešení dodané státní správě či samosprávě je natolik specifické, že jakékoliv budoucí změny či aktualizace jiným dodavatelem jsou fakticky vyloučeny. Příkladem může být kauza Opencard," popisuje Obert.

Kvůli chybám ve výběrovém řízení ÚOHS rozvíjení systému zatrhl, uložil ministerstvu pokutu půl milionu korun a smlouva se společností Dezadata Group byla až dosud zablokovaná. Ministerstvo ale rozhodnutí ÚOHS napadlo. Úřad "stížnost" sice nejprve zamítl kvůli formální chybě − nebyla opatřena elektronickým podpisem −, nyní však obrací a věc znovu prověří. Než vydá své rozhodnutí, může ministerstvo pokračovat v rozvíjení systému.

Kartami zamíchal nedávný rozsudek Nejvyššího správního soudu. "Ve skutkově podobném případu soud rozhodl, že není možné vykládat zákon tak formálně, a svým rozhodnutím vyložil právní normu jinak, než zní doslovný text zákona. Rozhodnutí musíme respektovat," říká Rafaj. Rozsudek má zároveň dopad i na desítky dalších stížností, které úřad za poslední dva roky zamítl pro podobnou formální chybu a nyní je musí projednat.

Rychle to stihnout

Než úřad stížnost ministerstva prověří, je zatím smlouva na další rozvíjení NEN platná. "Řízení může rozhodnutí o zákazu smlouvy potvrdit, ale také ho může zrušit. Smlouva ale nyní platí, takže připravujeme plán, jak zapracovat požadavky na změny, a pokud to stihneme, budeme je realizovat," říká Fidler. To tedy znamená, že na rozvíjení systému poputují další miliony korun.

Podle advokáta Oberta je to však na pováženou. "Ministerstvo pro místní rozvoj je gestor pro oblast veřejných zakázek. Nyní bude plnit ze smlouvy, která je podle ÚOHS výsledkem netransparentních a diskriminačních zadávacích podmínek," upozorňuje Obert s tím, že zdrženlivost by byla namístě. "O to více v situaci, kdy je rozhodnutí ÚOHS o podaném rozkladu možné očekávat během několika týdnů," říká. Rozvojem NEN ale kolotoč nutných investic nekončí. Ministerstvo už teď potřebuje prodloužit licence na jeho provoz, vypsalo kvůli tomu zakázku za dalších 80 milionů, kterou v současné době opět posuzuje ÚOHS.