Hranice mezi podnikáním a nelegální prací je tenká.
Hranice mezi podnikáním a nelegální prací je tenká.
autor: Vojta Šeda

Každý desátý Čech podniká. Hlavně mladé láká k práci na vlastní účet touha po volnosti a vlastních pravidlech. Především však popularitu práce mimo pracovněprávní vztah zvyšují úspory na daních a povinných odvodech státu.

Tak například programátor webových stránek s ročním příjmem 600 tisíc korun, který pracuje na živnostenský list a odečítá si z příjmů náklady 60procentním výdajovým paušálem, zaplatí ročně státu na daních 11 160 korun. Zaměstnanec se stejným hrubým platem zaplatí za rok o 84 600 korun víc. Více odvede i na sociálním a zdravotním pojištění.

Kouzlu peněz snadno podlehnou právě mladí lidé. Jenže sednout na lákavé pozlátko se nemusí vyplatit. Pokud totiž člověk neznalý práva kývne firmě na zdánlivě lukrativní nabídku, že místo smlouvy pro ni bude za lepší plat pracovat "na IČO", může se dostat do problémů s úřady. Pozor je třeba dávat hlavně na to, aby podnikání nemělo rysy typické pro zaměstnanecký vztah. Mezi ty patří práce pouze pro jediného objednatele, na jeho strojích a v přesně vymezenou pracovní dobu. Signalizovat takzvaný švarcsystém ale může také to, že se odměna dohodnutá ve smlouvě o dílo nebo příkazní smlouvě neodvíjí od splnění konkrétních úkolů, jak by se dalo u podnikatele očekávat, ale místo toho se váže na počet odpracovaných hodin.

Švarcsystém je v Česku nelegální a podnikateli i firmě, která si takový typ práce "objednala", za něj hrozí vysoké sankce. Na straně živnostníka může pokuta vystoupat až na 100 tisíc korun, objednavatele pak může stát až 10 milionů korun. "Sankce jsou ukládány vždy v závislosti na posouzení konkrétního případu," dodává Petr Sulek z ministerstva práce a sociálních věcí. Vedle pokuty pak může Česká správa sociálního zabezpečení při zjištění švarcsystému požadovat doplacení odvodů na sociální pojištění.

Fakturujete jen jedné firmě, pracujete na jejích strojích a ve stanovené pracovní době? Může jít o švarcsystém.

Ročně úřady odhalí stovky takovýchto případů − nejčastěji ve zpracovatelském průmyslu nebo ve stavebnictví, v maloobchodě a pohostinství, ale i ve vědeckých a technických profesích. "Se švarcsystémem se setkáváme dokonce ve výrobních halách při pásové výrobě," dodává Sulek. Tam si tímto způsobem vydělávají hlavně cizinci bez povolení k zaměstnání.

Vyšší příjem s rezervou

Navíc výše příjmů není to jediné, co by měli lidé vzít při vstupu do podnikání v úvahu. Počítat je potřeba také s tím, že živnostníci nemají právo na placenou dovolenou ani příplatky za práci o svátcích, nedělích nebo v noci. A zatímco zaměstnance zákoník práce chrání třeba před okamžitým vyhazovem, na podnikatele se nic takového nevztahuje. "V případě ukončení spolupráce může objednatel vypovědět smlouvu s osobou samostatně výdělečně činnou v zásadě kdykoliv a z jakéhokoliv důvodu i bez něj, přičemž nemusí často dodržet žádnou výpovědní dobu," vysvětluje advokátka Schaffer & Partner Šárka Gregorová. Záleží jen na tom, co si podnikatel domluví ve smlouvě s odběratelem.

Nemocenskou podnikatel dostane až od 15. dne pracovní neschopnosti, zatímco zaměstnanci na ni mají nárok od 4. dne nemoci. Také ve stáří musí živnostníci kvůli nižším odvodům počítat s menším důchodem od státu, než jaký dostane zaměstnanec se srovnatelnými příjmy. Proto by si podnikatelé měli ve větší míře než zaměstnanci spořit soukromě.

Seriál Ekonomu

Nástrahy první práce aneb Je dobré vědět

20. 7. První pracovní smlouva
27. 7. Neplacené stáže
3. 8. Práce na švarcsystém
17. 8. Daňová optimalizace
24. 8. Neplacené volno
31. 8. První služební cesty

Rozdíl je i v odpovědnosti za škodu. Pokud ji způsobí zaměstnanec, zaplatí svému zaměstnavateli nejvýše částku rovnající se čtyřapůlnásobku svého průměrného měsíčního výdělku. Kdežto podnikatel ručí za škodu způsobenou odběrateli celým svým majetkem. To může mít fatální dopad nejen na něj, ale i jeho rodinu. "V tomto případě je vhodné zvážit zúžení společného jmění manželů na základě smlouvy mezi manžely. Zákon dokonce počítá s tím, že pokud začne jeden z manželů podnikat, může druhý manžel žádat, aby o zúžení společného jmění manželů rozhodl soud," radí Gregorová.

Nedosažitelný sen

Obtížnější situaci podnikatelé mají také v případě, že si chtějí pořídit bydlení na hypotéku. "Zaměstnancům banka půjčí po tříměsíční zkušební době se smlouvou na dobu neurčitou. U osob samostatně výdělečně činných některé banky požadují i dva roky nepřetržitého podnikání," upozorňuje finanční poradce Partners Jiří Kubík.

A kvůli daňové optimalizaci navíc často nemají pro získání hypotéky podle daňového přiznání dostatečné příjmy. Plánovat hypotéku tak podnikatelé musí alespoň rok dopředu. "Kvůli novému zákonu o úvěrech je situace pro podnikatele ještě složitější. Dříve šly využít bezpříjmové hypotéky. To již bohužel skončilo," varuje Kubík. Sen o vlastním bydlení se tak může kvůli snaze platit státu co nejméně snadno rozplynout.