Jaroslav Kramer, šéfredaktor časopisu Právní rádce
Jaroslav Kramer, šéfredaktor časopisu Právní rádce
autor: Jan Hunter Doležálek

Jak jsme mohli vidět na konferenci Innovative Legal Services Forum 2017, kterou pořádal v polovině května měsíčník Právní rádce, umělá inteligence dorazila i k právníkům. Konečně! Chtělo by se mi dodat, že jim to trvalo. Současně ji ale doprovází mnohem komplexnější změny v oboru.

Řada odborníků předpovídá trhu sestupnou tendenci − každá třetí advokátní kancelář nebude zapotřebí a 70 až 80 procent dnešní práce právníků převezmou stroje. I když taková budoucnost vypadá drasticky, nečekejme v dohledné době nadvládu či dominanci umělé inteligence v právním byznyse ani plnou automatizaci práva. Sledujeme spíš pomalou transformaci odvětví, kdy bude sloužit umělá inteligence prospěšným způsobem. Nebude nám vládnout.

Nezájem právníků

Jedním z důvodů, proč nás nečeká revoluce, je nezájem právníků. Ne všech, ale drtivé většiny. A to je potřeba si přiznat. Nedávný průzkum mezinárodní asociace mladých právníků AIJA přišel se zajímavými daty. Jen pětina oslovených advokátů vnímá pozitivně aktuální trend prediktivních analýz, které kombinují data mining a datové modely, statistiku a umělou inteligenci s cílem identifikovat trendy a předpovědět budoucí události. Pouze 10 procent právníků je pak opravdu využívá anebo se s nimi reálně setkali.

Lépe na tom jsou podnikoví právníci. Podle amerického průzkumu jich technologickou asistenci se strojovým čtením dokumentů anebo právě prediktivní analýzou využívá 40 procent. Výsledek? Bude zapotřebí méně juniorů na rešerše a více zkušených na trénování strojů.

Negativní vnímání v právnické obci ostatně potvrdil na konferenci Innovative Legal Services Forum i Bruce Mac­Ewen. Promluvil o tom, že právníci přistupují k přicházejícím změnám velmi skepticky. "Právníci podle psychologických testů 93 procent tvrzení zpochybňují a přistupují tak i k čemukoliv novému," řekl. Sama bývalá prezidentka AIJA Orsolya Görgényiová k tomu dodala: "Můžeme uzavřít, že největší hrozbou právnické profesi jsou právníci sami. Ne roboti, ale to, že sami právníci mají odpor k inovacím. Je to asi mentalita právníků, to, že jsme krátkozrací, konzervativní, chybí nám představivost."

V dohledné době nečekejme nadvládu či dominanci umělé inteligence v právním byznyse ani plnou automatizaci práva.

Nezájem většiny neznamená, že by se změny neděly a nikdo do nich neinvestoval. Naopak. Ti, kteří již dnes utrácí miliony dolarů za podporu "legaltech" start-upů, budou jednoho dne táhnout odvětví dopředu. Technologie jsou spíše příležitostí, možností vyšvihnout se mezi elitu a dominovat.

Postupem času se ale inovace v technologické oblasti budou stávat nutností. Mezi předními odborníky panuje shoda, že bude celý právní byznys ještě procházet velmi výraznou technologickou proměnou. Umělá inteligence reálně vstupuje do světa vysoké advokacie. Máme tu třeba systém ROSS, tedy program postavený na technologii Watson od IBM, který je schopný samostatného učení, reagování na příchozí podněty a rozhodující se na základě naučených dřívějších postupů.

Sám jeho zakladatel Andrew Garcia přitom nedávno řekl, že ROSS právníkům práci nesebere. Naopak jim umožní vykonávat ještě lépe svou profesi − bez zbytečných rutinních úkonů.

Ve výsledku tedy čekejme klidně "uberizaci", ale nečekejme re­voluci. I když zřejmě přijde o práci mnoho právníků a řada firem skončí, viníkem nebudou technologie. Zlomí jim vaz to, že je budou ignorovat.

Autoři: Jaroslav Kramer