jarvis_59189e1a498ebe481af07778.jpeg
jarvis_59189e1a498ebe481af07778.jpeg
autor: HN – Tomáš Tesař

Prezident Miloš Zeman otálí s odvoláním ministra financí Andreje Babiše. Za nečinnost ho kritizuje premiér Bohuslav Sobotka a je připravený se s hlavou státu přít u Ústavního soudu. Otevírá se tak znovu otázka, jestli není čas na upřesnění některých článků, nebo dokonce na úplnou revizi čtvrtstoletí staré ústavy.

"Efektivní prostředek, jak donutit prezidenta konat v situaci, kdy se další domnívají, že by konat měl, v podstatě neexistuje," upozorňuje ústavní právník Jan Kysela.

Český ústavní pořádek podle expertů oslovených HN není zkrátka zařízený na chování prezidenta, který si klíčová ustanovení nejvyššího zákona země vykládá v rozporu s dosavadními zvyklostmi.

Přestože Senát hrozí Zemanovi kvůli odkládání Babišova odvolání žalobou pro hrubé porušení ústavy, hlava státu může být relativně klidná. Ústavní soud by o jeho případném provinění rozhodoval jen v případě, že by se na tom shodla třípětinová většina senátorů a zároveň 120 poslanců. A takový počet hlasů by bylo kvůli síle Zemanových podporovatelů v parlamentu jen velmi obtížné získat.

25 let stará ústava

◼ První zákon země byl přijat poměrně narychlo, těsně před rozpadem československé federace, 16. prosince 1992. Platit začal od 1. ledna následujícího roku, kdy také vznikla samostatná Česká republika.

◼ Jedním z autorů ústavy byl pozdější soudce Ústavního soudu Vojtěch Cepl.

Jde sice o základní kámen českého ústavního pořádku, není ale neměnná.

Tvoří ji preambule a osm hlav.

Do června roku 2013 ji zákonodárci už osmkrát novelizovali.

Přísné podmínky pro žalobu na prezidenta jsou podle Kysely neobvyklé. "Hlavě státu to dává pocit, že pokud neprovede něco strašného, může spoléhat na blokační menšinu v jedné nebo druhé komoře parlamentu," vysvětluje Kysela s tím, že v tomto smyslu by se ústava mohla změnit.

Souhlasí s ním také také odborník na ústavní právo Jan Wintr z Univerzity Karlovy. Ten by se přikláněl ke změně článku 65, který možnosti stíhání prezidenta upravuje. Navrhuje, aby pro jeho zažalování stačil jen souhlas senátorů.

"Byl by to silnější opravný prostředek pro situaci, kdy by prezident hrubě porušoval ústavu," řekl.

Podobnou změnu by podpořil i ministr pro legislativu Jan Chvojka (ČSSD). "Jsem pro to, aby sněmovna i Senát mohly podávat ústavní žalobu samostatně třípětinovou většinou, tedy bez souhlasu druhé komory," navrhuje Chvojka. Zároveň ale upozorňuje, že by se změny v ústavě měly přijímat v klidu, a ne pod tlakem aktuální politické situace.

Podle právníků je paradoxní, že v době, kdy prezidenta ještě volil parlament, bylo jednodušší vést jej k zodpovědnosti. Do zavedení přímé volby v roce 2012 bylo sice možné prezidenta stíhat pouze za velezradu, stačily k tomu ovšem jen hlasy nadpoloviční většiny senátorů.

"Zejména pravomoci prezidenta republiky by bylo vhodné zpřesnit a je chyba, že k tomu nedošlo už v novele ústavy, která zavedla přímou volbu," myslí si další odborník na ústavní právo Marek Antoš.

Pokud Zeman Babiše neodvolá, povede premiér s prezidentem kompetenční spor. Zeman se naopak chce ústavních soudců zeptat, jestli návrh na odvolání musí přijmout. V tom mají právníci ovšem vesměs jasno: Je povinností prezidenta Babiše odvolat. "Články, o které se vede spor, jsou napsané jasně," říká Wintr.

Autoři: Jan Hejl