Náhradní mateřství může být jedinou možností páru, jak se dočkat potomka- ilustrační foto
Náhradní mateřství může být jedinou možností páru, jak se dočkat potomka- ilustrační foto
autor: Milan Jaroš

Situace, kdy náhradní matka umožní páru odnosit embryo ve své děloze, není zákonem zakázána. Biologičtí rodiče, tedy ti, kteří si nechají dítě odnosit náhradní matkou za použití vlastních vajíček a spermií, pak musí žádat o osvojení dítěte. Náhradní matkou se může stát i žena příbuzná a pro takovou situaci občanský zákoník prolamuje zásadu zákazu osvojení mezi příbuznými.

Když to jinak nejde

"... mohu se Vám nabídnout jako náhradní maminka," začíná jeden z inzerátů, který je k nalezení na diskusním fóru, které se zaměřuje na náhradní mateřství. Jsou to právě partneři, kteří ve většině případů ze zdravotních důvodů nemohou počít dítě, a proto zvolí cestu odnošení plodu náhradní matkou.

Kliniky ve většině případů provádí akt vložení embrya do dělohy náhradní matky, pokud biologická matka nemůže ze zdravotních důvodů dítě porodit. Jedná se často o některé poruchy dělohy. Matka ale může ve velkém množství případů poskytnout vajíčka. Po oplodnění spermiemi partnera je pak plod odnošen v děloze náhradní matky. Často tedy kliniky reprodukční medicíny umožňují podstoupit náhradní mateřství i ženám, které například opakovaně potratily. "Byla jsem těhotná vícekrát, ale několikrát jsem potratila v šestém měsíci těhotenství. To je doba, kdy už miminko cítíte. Pokaždé to pro mě byla taková ztráta, že jsem už nedokázala vzít břemeno těhotenství znovu na sebe," vysvětluje anonymní respondentka Mirka, matka ročního chlapečka, který se narodil z náhradního mateřství. Je důležité zmínit, že jednotlivé kliniky asistované reprodukce posuzují jednotlivé případy za pomoci etické komise, která schvaluje potenciální náhradní matku a přezkoumává i důvody páru, který dítě nemůže počít.

Kliniky si přitom za celý proces oplodnění účtují desetitisíce až statisíce korun, a to v závislosti na úspěšnosti laboratorních oplodnění. Tato částka však není ani zdaleka konečná. Náhradní mateřství tedy připadá v úvahu u párů, které jsou ochotny do narození svého dítěte investovat nemalou sumu.

Vlastní sestra náhradní matkou

Neexistuje žádná oficiální databáze, kde by bylo možné náhradní matku hledat. Výběr z inzerátů z diskusních fór na internetu pak může být poměrně náročný. "Odepsala jsem tak na padesát inzerátů, možná dvacet z nich mi odpovědělo a z toho se nám líbily tři. Z těch jsme potom náhradní matku vybrali," popisuje Mirka proces výběru vhodné náhradní matky. V nejlepším případě se ale páru poštěstí a náhradní matkou se stane osoba blízká, nebo dokonce někdo z rodiny.

V takovém případě vstupuje do hry jediné ustanovení občanského zákoníku, které institut náhradního mateřství zmiňuje. Podle paragrafu 804 je osvojení dítěte vyloučeno u osob, které jsou příbuzné v přímé linii a mezi sourozenci. Paragraf však dodává, že ustanovení neplatí pro případ náhradního mateřství. Dítě tedy může odnosit i sestra.

Vzhledem k tomu, že součástí péče ze strany klinik jsou i genetická vyšetření, nemělo by dojít k nežádoucím genetickým poruchám. "Pokud náhradní matka odnosí cizí genetický materiál, žádná genetická souvislost nepřipadá v úvahu," říká odbornice na rodinné právo Daniela Kovářová.

Situace, kdy se k odnošení dítěte nabídne někdo z rodiny či z okruhu známých, není příliš častá. Přichází tak v úvahu již zmíněné náhradní matky z inzerátů. Takovou službu však málokdy vykonávají zadarmo.

Šedá zóna práva

Náhradní mateřství není v českém zákoně zakotveno, nicméně oproti jiným zemím, jako je například USA, není v České republice legální poskytnout náhradní matce za odnošení dítěte finance. Nelze jí tedy zaplatit cokoliv jiného než náklady spojené s těhotenstvím. Nejčastěji se jedná se o výživu, vyšetření, cestovné, ošacení a případně i ubytování. Náhradní matky si však často nechávají zaplatit za odnošení dítěte neoficiálně a budoucí rodiče tak může odnošení stát v průměru kolem půl milionu korun, a to bez zmíněných nákladů. Podle Mirky se však suma může pohybovat v částkách vyšších.

"Žádná náhradní matka nedostane všechny peníze v průběhu těhotenství. Za každý odnošený měsíc dostane třeba deset tisíc korun, k tomu jsou jí hrazeny všechny náklady s těhotenstvím spojené. Až po porodu dostane zbytek," vysvětluje anonymně Mirka. Takovým opatřením se páry snaží zabránit případnému neodevzdání dítěte po porodu.

Dítě nedám

Páry, které se domluví s náhradní matkou na odnošení dítěte, mohou zvolit k úpravě vztahů dohodu. Ta zahrnuje například to, jakým způsobem pár obstará péči o náhradní matku během těhotenství, nicméně již zmíněná finanční kompenzace za mateřství v dohodě být nesmí. "Je potřeba upozornit, že jakákoliv dohoda o tom, že náhradní matka po porodu dítě vydá biologickým rodičům a o udělení souhlasu s osvojením, není právně vymahatelná," vysvětluje advokátka Karolína Kovacsová. Podle ní je vztah mezi párem a náhradní matkou založen hlavně na důvěře. V dohodách se však často vyskytují i právně nevymahatelná ustanovení. "Obvykle dohoda obsahuje dohodnutý postup, jaké náklady platí pár, jak proběhne předání dítěte, pak následná adopce a případné sankce za porušení smlouvy," dodává Kovářová.

Může se tak stát, že náhradní matka si bude chtít dítě ponechat a nedá svolení k osvojení. "Rodiči dítěte tedy budou náhradní matka a otec z neplodného páru a ti se pravděpodobně spolu budou soudit o svěření dítěte do jejich péče," zdůrazňuje Kovacsová. V případě, že by bylo dítě přiřknuto náhradní matce, vázala by se na otce zároveň vyživovací povinnost.

Česká judikatura se s obdobnými případy dosud nesetkala, ale i přesto lze dle slov Daniely Kovářové očekávat, že s ohledem na dobré mravy a na citlivost tématu by nebylo vymáhání dítěte iniciované párem úspěšné.

V zápalu byrokracie

Po porodu a předání dítěte páru musí biologická matka zažádat o osvojení dítěte. Matkou je totiž podle práva vždy žena, která dítě porodila. Proces osvojení může přitom trvat i několik měsíců, jednodušší přitom bývá, pokud je alespoň jeden z osvojitelského páru rodičem dítěte zapsaným v rodném listě, což zpravidla bývá otec. "U nás se rozhodovalo po sedmi měsících a za další měsíc už jsem byla zapsaná v rodném listě dítěte," upřesňuje Mirka.

Z právního hlediska probíhá osvojení podle ustanovení občanského zákoníku, která jsou upravena v paragrafu 794 a v paragrafech následujících. Celý proces má striktně stanovená pravidla. Dítě musí být v péči osvojitele na jeho náklady po dobu dostatečnou pro vytvoření relevantního pouta. Taková péče nekončí dříve než za šest měsíců, poté může soud rozhodnout o zapsání matky do rodného listu.

S procesem osvojení pak párům často pomáhají pracovnice orgánů sociálněprávní ochrany dětí, které zkoumají podmínky vytvořené pro dítě osvojitelským párem, ale jsou nápomocny i při zpracovávání formalit.

Autoři: Lukáš Šikel