Jiří Nesrovnal, člen prezidia Komory daňových poradců ČR
Jiří Nesrovnal, člen prezidia Komory daňových poradců ČR
autor: Archiv HN

Na podnikatele se v poslední době valí jedno opatření za druhým. A pod vlajkou boje proti daňovým únikům (proti kterému samozřejmě není možno nic namítat) jim přinášejí značnou administrativní zátěž, mnohé výkladové problémy a potenciální riziko mnohdy drakonických sankcí.

Namátkou lze zmínit kontrolní hlášení s jeho šibeničními lhůtami a mnohdy výraznými sankcemi (jež začaly být v poslední době ve velkém ukládány) i za bagatelní pochybení. Na to plynule navázala EET se všemi problémy při aplikaci a zavádění, a především mnohdy infarktovými situacemi pro podnikatele.

Nebylo jasné, co bude vlastně platit a odkdy, jako každodenní zpravodajství je nutné bedlivě sledovat web ministerstva financí a jeho výkladové pokyny, které podle mého názoru minimálně v některých ohledech nahrazují nepříliš dokonalý text zákona. Jako příklad takového výkladu, který je podle mě již ne na hraně, ale za hranou textu zákona, lze zmínit problematiku stánkového prodeje, kdy jsem dodnes nepochopil logiku a deklarovaný rovný přístup, kdy stánkař s vlastními židličkami a stolky v rámci první vlny "eviduje" a ten bez nich nikoliv.

Respektuji celkové rozhodnutí nominační rady o navržení zákona o EET jako zákona roku, ale za sebe s touto nominací nemohu souhlasit. Chtěl bych zdůraznit, že nejde o otázku, zda takové (nebo jiné podobné) opatření má, či nemá být součástí našeho právního řádu. To je v zásadě otázka politická a k té se nechci vyjadřovat. Jde ale o kvalitu, jednoznačnost a nespornost daného zákona.

Z tohoto hlediska jsem názoru, že nejde o zákon, jenž by si tuto nominaci zasloužil. Kromě problémů a otázek, na koho se mají a nemají vztahovat jednotlivé etapy, lze namátkou zmínit také otázku sankcí. Zde mám především na mysli pro podnikatele "smrtící sankci" v podobě opatření k vynucení nápravy umožňující uzavření provozovny nebo pozastavení výkonu podnikání. Byť jde o dočasné opatření, podle mě je zřejmé, že pokud bude tato "sankce" aplikována, může mít pro mnohé podnikatele zcela zničující a devastující účinky, i když by se například následně ukázalo, že byla nařízena neoprávněně.

Představme si vesnickou hospodu, která bude třeba jen na dva dny "oblepena páskou finančního úřadu". Jsem přesvědčen, že taková sankce má být uplatněna tam, kde jde o život či zdraví, ale ne v rámci daňového řízení. Ano, porušení zákona o EET je porušením zákona, a bez sankcí zákon být nemůže, ale nejde přece o hrdelní zločin. Mimoto je nutné si uvědomit, že i když někdo nebude tržby evidovat, nemusí ještě nutně krátit tržby. Dále je možné zmínit nedořešené otázky při odstoupení od kupní smlouvy v rámci kontrolního nákupu (vznik této kupní smlouvy je dán fikcí přímo v zákoně o EET, což je i podle názoru mnohých právníků minimálně sporné legislativní řešení), pokud s tím podnikatel nebude souhlasit. Je také velmi problematické a sporné, jak a kdo bude evidovat tržby v rámci vkladů a prodejů obchodních závodů a přeměn.

Je otázka, jaké další problémy ještě přinese povinnost evidovat platby kartou a hledání rozdílu mezi úhradou kartou a internetovým bankovnictvím při všech možných platebních branách. Tak by se dalo pokračovat. Zkrátka nejsem přesvědčen, že zákon o EET je zákonem roku.

Autoři: Jiří Nesrovnal