Na seznamu chystaných opatření, která Evropská komise představila tento týden, figuruje mimo jiné plán na zavedení hloubkových prověrek klientů výměnných platforem pro virtuální měny. Jinými slovy směna virtuálních měn, jako je například bitcoin, na skutečné peníze už by nesměla být anonymní. Právě anonymita a nezávislost na jakýchkoliv vládních či nadnárodních institucích je přitom jedním z klíčových stavebních pilířů bitcoinu a ještě silnější úlohu hraje například u zerocoinu, kryptoměny vytvořené týmem výzkumníků Johns Hopkins University. Ti využívají při provádění transakcí tzv. „důkazu s nulovou znalostí”, což umožňuje ověření obchodů, aniž by se vědělo, co se ověřuje. Tím má být zajištěna absolutní anonymita transakcí.

Evropská komise ale tvrdí – boj proti terorismu je dostatečným ospravedlněním chystaných omezení. „Nové finanční nástroje jako virtuální měny vytvářejí nové rizika, jimž je potřeba čelit. Vysoce flexibilní kriminálníci rychle přepínají na nové kanály financování, když se ty existující ukáží být riskantní,“ napsala komise ve svém komuniké. A právě s tím je třeba bojovat.

Bez totožnosti ani kartu

Anonymitě nemá odzvonit zdaleka jen ve virtuálním světě. Přísnější pravidla Brusel chystá i pro předplacené nástroje, například telefonní karty. Komise navrhuje snížit limitní částky pro identifikaci jejich držitelů a rozšířit požadavky na ověřování totožnosti klientů. Kromě teroristů tak nová opatření pocítí i obyčejní lidé, kteří tyto karty využívají. Komise však slibuje, že se právě dopady na život a podnikání v EU pokusí omezit na minimum.

"Chceme zlepšit dohled nad různými finančními prostředky, které teroristé využívají, od hotových peněz přes kulturní artefakty až po virtuální měny a anonymní předplacené karty, ale přitom se vyhnout vytváření zbytečných překážek ve fungování platebních služeb a finančních trhů pro obyčejné, spořádané občany," prohlásil místopředseda Evropské komise pro euro a sociální dialog Valdis Dombrovskis. Konkrétní postupy, jak toho hodlají evropští zákonodárci dosáhnout, nicméně neuvedl.

Seznam bezpečnostních omezení je v porovnání s tím mnohem konkrétnější. Důkladnější prověrky chce komise dále uvalit na finanční toky ze třetích zemí, jejichž vnitrostátní režimy vykazují ohledně praní špinavých peněz a boje proti financování terorismu strategické nedostatky. A přísnější kontrola by se měla vztahovat i na pohyb hotovosti napříč unií. Podléhat by jí v budoucnu měly peníze zasílané nákladní dopravou nebo poštou. Bezpečnostní složky by měly získat možnost zasáhnout i v případě nižších částek hotovosti, existuje-li podezření z nezákonné činnosti.

Když si Praha s Bruselem notují

V akčním plánu Evropské komise figuruje také záměr zřídit ve všech členských zemích rejstříky bankovních účtů. Tuzemská vláda už s tímto krokem počítá, zřízení podobného registru odhlasovala na své středeční schůzi. Slibuje si od něj především zrychlení boje proti podvodům a praní špinavých peněz.

Avšak tento záměr se tvrdě nezamlouvá tuzemské parlamentní opozici. ODS označila plán na zřízení registru za bezprecedentní narušení soukromí a svobody občanů. "Centrální registr účtů je prvním krokem k tomu, že bez jakékoli kontroly bude mít řada osob přehled o účtech všech občanů. Vzhledem k tomu, jak často dochází k úniku dat, je to další nebezpečný útok na soukromí slušných a poctivých lidí v rámci boje s daňovými podvody. Soukromí a svoboda normálních slušných lidí jsou vládou stále více narušovány. Podvodníci se tomu dál jen smějí," prohlásil předseda ODS Petr Fiala.

Všechna navržená opatření – včetně zpuštění bankovních registrů - chce Evropská komise realizovat do konce roku 2017. "Začneme v následujících měsících předložením legislativních návrhů," upřesnil Dombrovskis. Evropu tak nejspíš brzy čeká ostrá debata o tom, co je ještě přiměřeným krokem, a co už omezuje svobodu občanů garantovanou Listinou základních práv a svobod až příliš.

Ačkoliv komise hlásá respekt a závazek ochránit zaručené svobody, ze svých plánů, jak zatočit s terorismem, zřejmě ani pod palbou kritiky příliš slevovat nehodlá. "Musíme teroristy odříznout od zdrojů, které využívají k páchání svých odporných zločinů," zdůraznil první místopředseda komise Frans Timmermans. Jen pokud se podaří narušit financování teroristických buněk, bude podle něj možné teroristům zamezit v nákupu zbraní, plánování útoků a šíření nenávisti a strachu.

Související