„Má-li být předseda Nejvyššího soudu ČR opravdu nezávislý, nesmí být nominován jen proto, že dobře vychází s předsedy ostatních, za normálních okolností, konkurenčních soudů,“ uvedl Blažek.

Způsob jmenování Pavla Šámala do funkce označil za hrubé porušení personální nezávislosti institucí uvnitř justice a dodal: „Tento způsob personální politiky vedený v koordinaci s prezidentem republiky citelně oslabí konkurenční prostředí v justici. Prezident republiky jmenuje kromě jiného předsedy krajských a vrchních soudů. Všichni soudci dostali jasný vzkaz – chtějí-li se kariérně uplatnit, nebude to možné jinak, než se svolením a spoluprací s předsedy Baxou a Rychetským, neboť se ukázalo, že právě a jen oni to dokáží dojednat na Pražském hradě.“

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský k jeho výrokům pro Právního rádce uvedl: „Výroky poslance Blažka postrádají pochopení ústavního rámce pro výkon kompetence prezidenta republiky spočívající v jeho pravomoci jmenování předsedy Nejvyššího soudu. Ta je logicky zakotvena v článku 61 Ústavy jako exkluzivní a výlučná s ohledem na princip dělby mocí a nezávislost moci soudní. Hlava státu tedy svůj výběr nemůže konzultovat s představiteli mocí výkonné ani zákonodárné a s ohledem na dosavadní - podle mého soudu ne dobrý - stav, kdy až dosud neexistuje Nejvyšší rada soudnictví jako reprezentant moci soudní, nelze se divit, že se zajímá alespoň o názory představitelů nejvyšších soudcovských institucí.“

Blažkovy výroky okomentoval také předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa v pořadu Otázky Václava Moravce: „Mohlo by se nad tím mávnout rukou, tedy nad tím, co říká Pavel Blažek a nakonec i nad ním samotným. To, co mě ale velmi znepokojilo je, že on toto opírá o zdroje z justice. Jestliže jedna politická strana a její představitel v situaci, kdy dojde k úplně regulérní ústavní proceduře, kdy předseda Nejvyššího soudu rezignuje, prezident republiky rezignaci přijme, jmenuje nového předsedu, tak jedna z politických stran řekne, že to byl nějaký komplot, nějaké spiknutí a že to opírá o hlasy z justice, tak to mě trochu znepokojuje, že jsou zřejmě nějací představitelé justice, kteří se, víc než je asi vkusné, stýkají s jednou politickou stranou. A to by asi nemělo být zapomenuto.“

Sám Pavel Blažek ale upozorňuje, že jeho výroky nebyly vedeny proti osobě Pavla Šámala, ale proti postupu, jakým byl ustanoven do funkce. Pavel Šámal přišel na Nejvyšší soud v roce 1993, předtím působil jako řadový soudce na Okresním soudě v Mostě a Krajském soudě v Ústí nad Labem. Krátce působil také na Vrchním soudě v Praze. Je hlavním autorem trestního zákoníku z roku 2009 a také zákona o trestní odpovědnosti právnických osob. V současnosti vede odbornou komisi pro nový trestní řád. Vyučuje také na Právnické fakultě UK a je členem Legislativní rady vlády ČR.

Související