"Prezident republiky Miloš Zeman využil své pravomoci stanovené v čl. 50 odst. 1 Ústavy České republiky a vrátil Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky zákon ze dne 1. října 2014 o státní službě, který mu byl doručen dne 3. října 2014," oznámil 8. října tiskový mluvčí Hradu Jiří Ovčáček ve zprávě rozeslané médiím.

Zeman se už dříve nechal slyšet, že pokud zákon bude přijat v podobě, na které se dohodla vládní koalice s větší částí opozice, využije svého veta. Jeho veto má ale pouze takzvaný suspenzivní (odkladný) účinek a poslanci ho mohou přehlasovat.

Prezident svůj krok odůvodnil pochybnostmi o kvalitě přijatého předpisu. "Jsem nucen konstatovat, že zákon o státní službě vyvolává zásadní ústavněprávní pochybnosti, počínaje nestandardní procedurou jeho projednávání, přes některá jeho zmocňovací ustanovení nebo mezery v zákoně, až po neurčitá nebo nejasná ustanovení," odůvodnil postoj v dopise předsedovi Poslanecké sněmovny Janu Hamáčkovi.

Zemanovi vadí hlavně takzvaní političtí náměstci, kteří jsou podle jeho názoru v rozporu s hlavním cílem zákona tedy odpolitizováním státní správy. Naopak by podle prezidenta došlo k její ještě větší politizaci.

V případě, že zákonodárci Zemanovo veto zruší, je hlava státu odhodlaná nechat posoudit ústavnost normy Ústavním soudem. Za tímto účelem už dříve přislíbil pomoc senátor Jan Veleba, předseda Strany práv občanů (dříve zemanovci). Podle jeho vyjádření z poloviny září se pokusí sehnat 17 senátorů, kteří by podepsali stížnost směřovanou Ústavnímu soudu. Ta by se měla zakládat na tvrzení, že paragraf týkající se politických náměstků byl přijat jako "přílepek".

Zeman kromě služebního zákona vetoval také zákon o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině.

Související