Výbor pro zaměstnanost a sociální věci Evropského parlamentu výrazně pozměnil návrh směrnice o pracovní době, který předložila Evropská komise. Komise ve svém původním návrhu žádala, aby možnost firem prodloužit pracovní dobu nad 48 hodin týdně zůstala zachována, pokud bude zaměstnanec dobrovolně souhlasit s delší prací. Europoslanci se však postavili proti a navrhli, aby zaměstnanci o právo souhlasit s delší pracovní dobou přišli nejpozději do 36 měsíců po schválení směrnice. Argumentují tím, že "dobrovolnost" bývá obvykle vynucená.

Poslanci výboru se neztotožnili ani s návrhem Komise, aby se do pracovní doby započítával i čas strávený na pracovišti čekáním nebo odpočinkem. Vyšli přitom z nedávného rozhodnutí Evropského soudního dvora, že čas strávený na pracovišti, kdy zaměstnanec musí být k dispozici na zavolání - byť aktivně zrovna nepracuje, se má započítat do pracovní doby. Navrhli ale, aby v kolektivních smlouvách bylo možné vyjednat odchylky od této zásady.

Takový přístup se nelíbí některým státům. Ty naznačují, že si to vyžádá velké finanční náklady a povede k nedostatku zaměstnanců v některých sektorech. Největším kritikem zůstává Velká Británie. Ale také Francie, Německo a Španělsko, které namítají, že nová pravidla povedou ke zhroucení zdravotnictví, protože lékaři při službách tráví v nemocnicích daleko více času než 48 hodin týdně. Znepokojeny jsou návrhem i malé firmy, kterým podle jejich slov prodloužení pracovní doby se souhlasem zaměstnanců pomáhá zvládnout specifické či sezónní úkoly. Bez této možnosti by mnoho z nich prý muselo skončit.

Pokud by členské státy směrnici odmítly, musel by komisař Vladimír Špidla přijít s novým návrhem, pravděpodobně ve druhé polovině příštího roku. O textu bude Evropský parlament jako celek hlasovat na plénu v květnu.

Související