Stálé stesky české veřejnosti na pomalost českého civilního soudnictví opět našly svou reflexi v činnosti našeho zákonodárného sboru (Poslanecké sněmovny a Senátu), který s účinnosti od 1. dubna letošního roku přijal novelu občanského soudního řádu - zákona upravujícího postup v civilním soudním řízení. Tato novela, stejně tak jako celá řada dříve přijatých změn tohoto zákona (pouze připomínám, že po roce 1989 bylo přijato již třiašedesát novel tohoto zákona včetně této poslední), si klade za cíl zrychlit civilní soudní řízení.

KAUCE K ZAJIŠTĚNÍ NÁHRADY ŠKODY. Předběžné opatření je institut - jak již ze samotného názvu vyplývá - který si klade za cíl "zatímně" upravit poměry účastníků, případně zajistit, aby výkon (exekuce) rozhodnutí soudu již dříve vydaného nebyl ohrožen. Předběžné opatření tedy primárně neřeší věcně vztahy mezi účastníky do té míry, že by nutně muselo odrážet faktický stav věci. Vydané rozhodnutí není a ani nemůže být vystavěno na výsledcích provedeného dokazování (to se totiž v těchto případech neprovádí), nýbrž vychází zásadně z listin, které k návrhu připojil žalobce. Ty samozřejmě musejí odrážet tvrzení obsažená v návrhu.

Novela přesně upravuje náležitosti návrhu na nařízení předběžného opatření a zejména zavádí tzv. kauce (jistoty) k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by předběžným opatřením mohla vzniknout. Nevím, nakolik to bylo nutné s ohledem na podrobnou úpravu obecné úpravy náležitostí každého návrhu, který je určen soudu. Výše kauce činí v obchodních věcech 100 tisíc Kč (v ostatních věcech je to 50 tisíc Kč). Částka musí být složena u soudu nejpozději v den, kdy je podán samotný návrh. Pokud se tak nestane, soud se bez dalšího návrhem zabývat nebude a odmítne jej.

Výjimky budou představovat pouze žalobci, kteří osvědčí, že naplňují podmínky pro osvobození od soudních poplatků, případně žalobci, kteří osvědčí, že tuto jistotu nemohli bez své viny složit a mohla by jim bez nařízení předběžného opatření vzniknout újma. Osvobození od soudních poplatků u podnikatelů přichází stěží do úvahy, ale vyloučit je nelze. Svou žádost potom musejí ale také řádně doložit potvrzeními o svých majetkových poměrech. Je jasné, že tato úprava povede ke snížení počtu podávaných návrhů. Napříště budou podávány pouze návrhy věcně opodstatněné. Každý podnikatel totiž bude velmi pečlivě vážit, zda složí u soudu částku sto tisíc (navíc na blíže neurčenou dobu). Zanedbatelné není ani riziko, že peníze budou použity na úhradu případných škod, které žalované straně vzniknou kvůli nařízení předběžného opatření. Tato možnost připadá v úvahu, pokud se v budoucnu ukáže, že opatření zaniklo z jiného důvodu než vyhověním návrhu ve věci samé nebo proto, že žalovaná strana splnila to, co po ní žaloba požadovala.

Jisté problémy budou zřejmě spojeny také s technickým zajištěním složené částky. V pracovní den nebude zřejmě problém převést na účet soudu vedený u ČNB sto tisíc korun. Je samozřejmě možné tuto částku také složit přímo u soudu. Její složení na účet soudu však nepřichází v úvahu ve dnech pracovního volna. Soud však bude muset technicky zajistit přijetí této částky i v průběhu dnů pracovního volna. Zákon totiž říká, že soud o podaném návrhu rozhodne bezodkladně, tedy případně v sobotu či neděli, ledaže by dospěl k závěru, že zde není nebezpečí z prodlení. Takový závěr však může učinit až poté, co návrh přezkoumá.

SOUDCE VE SKLADU. Novela předpokládá, že soud také nařízené předběžné opatření ihned vyhlásí účastníkovi, jemuž ukládá nějakou povinnost, nebo mu rozhodnutí doručí do tří dnů. Pokud to shledá potřebným, může vyhlásit usnesení o nařízení předběžného opatření na místě samém (lze si přestavit, že soudce bude například v neděli večer vyhlašovat usnesení o nařízení předběžného opatření, kterým zakáže dispozici s nějakým zbožím ve skladu, či jinde, kde je umístěno, nebo na celnici zakáže jeho vývoz a učiní tak na místě samém, tedy na celnici, ve skladu apod.). Týká-li se nařízené předběžné opatření nemovitosti, musí soud usnesení doručit též příslušnému katastrálnímu úřadu, zjevně pouze tehdy, jde-li o nemovitosti v této evidenci zaznamenané.

Pokud žalovaná strana i přes nařízené předběžné opatření bude uložený zákaz porušovat (např. bude se zbožím dále disponovat, ačkoliv je jí to soudem zakázáno), budou všechny její právní úkony ze zákona neplatné. Půjde-li o zákaz dispozice s nemovitostmi, již podaný návrh katastrálnímu úřadu pozbude právní účinky. Z toho, co jsem popsal, vyplývá, že novela občanského soudního řádu pravidla pro nařízení předběžného opatření velmi zpřísňuje - jak ve vztahu k účastníkům řízení, tak ve vztahu k soudu. Soud bude muset vycházet z tvrzení obsažených v návrhu a listin k němu doložených a vydá usnesení, které nemusí obsahovat odůvodnění. Tento formální přístup také zvyšuje odpovědnost žalobce za případně následky, které předběžným opatřením mohou žalované straně vzniknout. Proto je také ostatně zaváděna výše zmíněná jistota, která se váže ke škodě způsobené žalované straně předběžným opatřením. Ta bude právě hrazena ze složené jistoty, ovšem pouze v případě, že bude podána žaloba na její náhradu, a to ve lhůtě šesti měsíců ode dne, kdy nařízené předběžné opatření zaniklo nebo bylo zrušeno, přičemž zmeškání této lhůty nemůže soud prominout.

SMÍRNÉ ŘEŠENÍ SPORU. Nová úprava řízení před soudem prvního stupně primárně usiluje o "smírné řešení sporu mezi účastníky". Novela směřuje k jasnému a rychlému vymezení okruhu sporných otázek mezi účastníky. Předpokládá se, že soud do tohoto procesu vstoupí a v rámci "smírného řešení" s účastníky věc probere, upozorní je na příslušnou právní úpravu a na stanoviska a rozhodnutí Nejvyššího soudu. Při aplikaci tohoto ustanovení bude muset soud postupovat velmi citlivě. Stěží lze přijmout závěr, že by soud měl účastníky řízení poučovat například o hmotně právní úpravě, která se vztahuje na projednávanou záležitost, o právech a povinnostech z ní plynoucích, či dopředu říkat, jak ve věci rozhodne (i takovéto interpretace jsem však i z odborných kruhů zaslechl). Namnoze by tak totiž soudce porušil zásadu rovnosti účastníků řízení. Slovní spojení v této souvislosti zákonem užívané, a to "soud s účastníky probere věc", je nutné vykládat spíše restriktivně a i tak se mi užití tohoto slovní spojení nejeví příliš šťastné. "Probrat věc" totiž může znamenat také sdělení předběžného posouzení věci včetně konečného výsledku, což může vést na jedné straně k odstranění zbytečných sporů tam, kde již na samém počátku je zjevné, že žaloba nebude úspěšná (soud tento svůj názor žalobci sdělí a ten pak vezme žalobu zpět).

Na druhé straně nelze nevidět úskalí právě ve zmíněné zásadě rovnosti účastníků. Jak si například poradit s variantou, kdy soud stanoví kritéria, při jejichž splnění bude žaloba úspěšná? Byl by soud také povinen současně sdělit konkrétní kritéria, za kterých by byla procesní obrana žalované strany úspěšná? Už jen právě pro zmíněné skutečnosti se spíše kloním k závěru, že by soud ani v rámci tzv. probrání věci neměl účastníkům sdělovat předběžné hmotně právní posouzení věci, nýbrž pouze odkázat na příslušnou právní úpravu a zmíněná stanoviska a rozhodnutí Nejvyššího soudu. Záměrně ponechávám stranou (a také je nesdílím) stesky na to, že soud tímto způsobem bude fakticky nahrazovat činnost advokátů. Ke zmenšení jejich prostoru pro obhajobu práv účastníka řízení totiž takový postup soudu nemůže vést. Touto novelou dostalo řízení před soudem prvního stupně nový rozměr, kterým má být zřejmě dosaženo tzv. předvídatelnosti soudních rozhodnutí.

PROSTOR PRO DOKAZOVÁNÍ. Jde-li o odvolací řízení, novela sleduje fakticky jediný cíl - toto řízení zrychlit. Praxe je totiž stále formalistická, respektive pro formální pochybení soudu prvního stupně (a stačí, aby odvolací soud takový názor zaujal) odvolací soudy rozhodnutí soudů prvních stupňů ruší, aniž by se zabývaly věcí samou. Novela proto rozšiřuje prostor pro dokazování před odvolacím soudem, který v případě potřeby dokazování bude provádět dokazování sám. Ať už tak, že důkazy zopakuje, či provede důkazy nové. Nicméně stále platí zásada, že odvolací soud není vázán skutkovým stavem zjištěným soudem prvního stupně. Neměl by ale rušit rozhodnutí soudu prvního stupně s odůvodněním, že je třeba dokazování doplnit, pokud nejde o doplnění dokazování zásadního významu. Prostor pro zrušování rozhodnutí soudu prvních stupňů by měl být zúžen i nově provedenou výslovnou úpravou případů, kdy může odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně zrušit a také výslovným uvedením případů, kdy by odvolací soudy měly rozhodnutí soudů prvních stupňů měnit.

Z novely zjevně vyplývá, že by stále zachovávaná zásada dvouinstančnosti řízení neměla být překážkou, pro kterou odvolací soudy nemohou rozhodovat. Nemyslím si, že by novela v souvislosti s otázkou přísně formalizovaného rozhodování v odvolacím řízení přinášela převratné změny, byť česká veřejnost žehrá právě na formálnost rozhodování odvolacích soudů, která významně prodlužuje délku soudních řízení. Spíše se kloním k závěru, že odvolací soudy již za stávající platné právní úpravy mohly rozhodovat "věcně" a novela je k tomu nijak převratně nenutí. Tedy bude záviset na výkladu nové právní úpravy samotnými odvolacími soudy.


soudce Krajského soudu v Ostravě

Související