Přiblížit české veřejné finance evropským normám má Konvergenční program, který přesně před rokem podepsal premiér Vladimír Špidla. Zatím se však daří plnit jej jen v dílčích odstavcích. Důležité závazky se odkládají.
Současná vláda má potíže i s dalším Špidlovým závazkem zvýšit podporu výzkumu a vzdělávání na evropskou úroveň.

Úředníků přibývá
Po dohodě Špidly s evropskými ministry financí měla být hlavním úkolem likvidace míst na úřadech. Loni se s tím začalo, letos však ministerstva požadavky neplní. Některá z nich v čele s resorty vnitra a sociálních věcí dokonce opět zvýšila počet zaměstnanců na úroveň před počátkem reformy.
Státní úřady měly letos propustit 2,5 procenta zaměstnanců, o dvě procenta se však stavy zvýšily. "Situace vykazuje výrazné zhoršení, úkol se nepodaří plnit v 19 rozpočtových kapitolách," konstatuje v průběžné zprávě o plnění Konvergenčního programu ministr financí Bohuslav Sobotka.
Vláda rezignovala na reformu zdravotnictví, ke které se rovněž Špidla v Bruselu zavázal, a dosud neschválila rozpočtový výhled do roku 2007.
Nový premiér Jiří Paroubek zatím rozpočtový výhled odsouvá, reformu zdravotnictví označil za riskantní a zpochybnil propouštění úředníků před volbami.
Zároveň prosazuje opatření, která Konvergenčnímu programu odporují. Konsolidační agentura se dále zadluží, když pomůže zdravotním pojišťovnám částkou 3,8 miliardy. Paroubek souhlasí i s plánem svého předchůdce Stanislava Grosse financovat výstavbu dálnic ze zisku z privatizace Telecomu.
Sobotka proto varuje, že po loňském deficitu ve výši 3 procent HDP se mohou letos veřejné finance propadnout hlouběji - zhruba na 5 procent HDP. Rozpočet na rok 2006 nesmí podle Konvergenčního programu překročit 3,8 procenta HDP a zatím není jisté, jestli vláda dokáže takový finanční plán sestavit. "Mají-li být dodrženy cíle programu, bude nezbytné hledat další úspory," tvrdí Sobotka.
Gross chtěl šetřit v sociální oblasti. Ještě v prosinci ohlašoval dvě miliardy úspor ročně při výplatách nemocenské, stejnou částku při podpoře nezaměstnaných a tři miliardy v sociálních dávkách.
Sněmovna zatím projednává novelu zákona o nemocenské, další úspory mají přinést normy o životním minimu a hmotné nouzi, které do konce měsíce odešle ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach k projednání vládě.
Žádný ze tří zmíněných zákonů však nemá platit od ledna 2006 a v přípravě rozpočtu nepomůže.

Období slabých ministrů
Zdržení nutných reforem mohla způsobit slabost koalice, která pod útoky opozičních i vládních poslanců bojovala o přežití.
Úředníci ignorovali zákony, které ke svému úspěchu ve sněmovně potřebují silnou politickou podporu. S nechutí zájmových skupin například mohly počítat normy o konkursech, střetu zájmů a neziskových nemocnicích. Úředníci nechali jejich přípravu na poslancích a snaha zákonodárců pravidelně krachovala. Ministerstva zdržovala i zákony, které počítaly se sociálními škrty.
Funkční byrokracie přitom dokázala dokončit a ve sněmovně prosadit méně konfliktní zákony, jakými byly na podzim norma o zaměstnanosti, na jaře stavební či horní zákon i zákon o pozemních komunikacích.

Peníze na vzdělání nejsou
Špidlovi nástupci také ustupují od jeho snahy podpořit vzdělanost. Ještě loni na podzim Gross slíbil zvyšovat dotace vysokým školám o 2,8 miliardy korun ročně. Navýšení na rok 2006 se zatím ministryně Petra Buzková domáhá marně.
Paroubek sice před týdnem slíbil zvýšit dotace na vědu o 1,6 miliardy, proti letošku se tím však tempo růstu o 200 miliónů snižuje.

Špidlovy sliby