Otázky studentů? Parlament se zdráhá
Poslancům a senátorům se nechce jmenovitě přiznat, za jakých podmínek by byli ochotni se vzdát některých nadstandardních výsad. A nic na tom nemění ani skutečnost, že možná už dnes bude sněmovna v závěrečném hlasování rozhodovat o omezení paušálních příplatků na cestování.
Tým studentů Univerzity Karlovy už začátkem dubna požádal členy obou komor parlamentu, aby jmenovitě odpověděli na devět otázek, které se zabývaly omezením stávající imunity, přísnějšími pravidly pro přiznávání majetku a průhlednějším proplácením cestovného. Jednoznačné odpovědi doplněné zdůvodňujícími poznámkami chtějí studenti zpracovat do dvou podrobných studií o kultuře české politiky.
Zatím ale nemají co zpracovávat. Za dva měsíce, kdy studenti dvakrát svůj projekt politikům připomněli, obdrželi odpovědi pouze od 43 senátorů a 59 poslanců, tedy přibližně třetiny volených vrcholných politiků. "Mysleli jsme, že to bude mnohem lepší. Do prázdnin jsme chtěli mít podklady pohromadě," říká člen řešitelského týmu Jakub Jareš.
Omezování vlastních výsad je u politiků populární řečnické téma, kterým se zabývají v každém volebním období několikrát. Nyní si ho na svůj "vývěsní štít" připnuli lidovci, o jejichž návrhu by se dnes mohlo ve sněmovně hlasovat. Předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek a jeho zástupce Jan Kasal se nechali po prezentaci nápadu na menší cestovní náhrady vyfotografovat se širokými úsměvy. Přitom ani členové jejich poslaneckého klubu nedokázali své názory a postoje sepsat a odeslat studentům.
"Je to chyba, omlouvám se. Ale pokud jsem jedním z tvůrců návrhu na toto omezení, tak jsou mé názory známé," říká Kalousek, který patří mezi ty, jež neodpověděli. Studenti by však pro svou práci potřebovali písemné zdůvodnění a jednoznačné "Ano" či "Ne" od všech volených členů parlamentu.
"Je to důležité například proto, aby byly shromážděny souhrnné postoje politiků v jednom časovém úseku. Jen tak je možné zjistit, jak moc je politická kultura u nás upadlá a jak vypadají postoje uvnitř jednotlivých stran," vysvětluje další řešitel seminární práce Jan Hron. Písemné vyjádření navíc umožňuje sledovat, jak politik odpovídá na položenou otázku a jak se nakonec zachová při hlasování, nebo čím zdůvodní změnu svého postoje.
Někteří politici proto po třetí urgenci na konci minulého týdne své odpovědi studentům poslali. "Jediným důvodem, proč Petr Pithart odpovídá až teď, byl nával jiných e-mailů a další práce," uvedl asistent prvního místopředsedy senátu Jaroslav Veis.
Ministr financí Bohuslav Sobotka zase žádost studentů ve své poslanecké e-mailové schránce podle svého mluvčího Marka Zemana nenašel. "Studenti mu to měli raději poslat přímo na ministerstvo," uvedl mluvčí.
Organizátoři dotazníkové akce chtěli zároveň otestovat, jak politici používají oficiální adresu, na kterou odkazují parlamentní internetové stránky. Po novém odeslání dotazníku již Bohuslav Sobotka odpověděl. Další politici, například nezávislá senátorka Jitka Seitlová nebo poslankyně ODS Veronika Nedvědová, však studentům odpovídat nechtějí.
Proč politici mlčí
Od 4. dubna, kdy studenti rozeslali svých devět otázek poprvé, neodpověděly dvě třetiny poslanců a senátorů. Nepomohly ani dvě urgence.
"Jsem se sepisováním odpovědí asi v polovině. Nemám moc času, je potřeba zohlednit například i to, že mám v Senátu čtyři funkce." Jiří Oberfalzer, senátor ODS
"Patřím k těm, kteří raději pracují přímo v terénu. Práci s lidmi považuji za přednější než podobné ankety. Ale je-li to nutné, tak se na dotazník ještě v červnu podívám." Josef Kalbáč, senátor KDU-ČSL
"Už jsem to měla hotové, ale omylem jsem to smazala. Sama jsem se na sebe tak naštvala, že už jsem to znovu nepsala." Zuzka Rujbrová, poslankyně KSČM
"Odpovídat na takové otázky by bylo populistické. Studenti se pustili do složité věci a nemám k tomu co říci." Jitka Seitlová, senátorka za Nezávislé
