V těchto věcech budu stát na straně zaměstnanců, řekl na včerejším jednání tripartity o připravovaném zákoníku práce premiér Jiří Paroubek. Oč jde? Například o vyšší příplatky za práci o víkendech, vyšší odstupné při výpovědích nebo placení 14 dnů nemocenské zaměstnavatelem.

Odbory jsou spokojeny
Neústupnost sociální demokracie v pracovních vztazích se ale zásadně nelíbí právě zaměstnavatelům. Podnikatelé zákoník i po včerejšku odmítají, zatímco odbory jsou vcelku spokojeny.
"Návrh je neliberální a celkově špatný," neskrývá se s kritikou prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Míl. "Před globální konkurencí neutečeme a další oslabení podnikatelů to nevyřeší," přidává se jeho kolegyně Anna Veverková.
"Beru na vědomí, jak jednání tripartity dopadlo. Žádné koaliční jednání o návrhu ministra Škromacha se zatím neuskutečnilo, své názory sdělíme, až se tak stane," říká neurčitě šéf KDU-ČSL Miroslav Kalousek s tím, že nepovede taková jednání přes stránky novin.
Přijetí nového zákoníku práce přitom bude muset být koaliční záležitostí. Pro ODS je připravovaný návrh nepřijatelný a větší vstřícnost nenaznačují ani komunisté.
"Pokud bychom měli jednat o nějaké podpoře, tak bychom samozřejmě kladli podmínky - rozhodně není přijatelná žádná další liberalizace pracovních vztahů. A v kombinaci se změnou nemocenské a se záměry při odměňování se nám to zdá vražedné," říká místopředseda Poslanecké sněmovny za KSČM Vojtěch Filip.
ODS se již jasně postavila proti celému návrhu a to přesně z opačných důvodů. "Nejde o žádnou liberalizaci pracovního práva. V návrhu se sice nejdříve v souladu s ústavou říká, že co není zakázáno, tak je dovoleno, pak ale následují stovky paragrafů a ty jednoduše vše zakážou," připomíná stínová ministryně práce ODS Alena Páralová. Občanská demokracie především postrádá možnost propustit zaměstnance bez udání důvodů a naopak kritizuje rozsáhlá práva odborů.
Nový zákoník práce by měla 15. července projednat expertní skupina pro pracovní právo, v půlce srpna pak dodá své připomínky legislativní rada vlády a po schválení kabinetem by měla předloha zamířit do sněmovny.

Svaz demonstrace nechystá
Zaměstnavatelé podle Míla nemají čas na chození na demonstrace, takže budou pokračovat v boji proti přijetí návrhu jinak - třeba vysvětlováním v parlamentu či legislativní radě.
"Pokud vláda bude pokračovat v tomto způsobu projednávání zákoníku práce, vyzveme voliče před volbami, aby v žádném případě nehlasovali pro ty strany, které takto špatnou normu připravily a schválily," upozornil ale navíc Míl.
Zaměstnavatelé kritizují třeba to, že odborářům dává možnost ze zákona právo automaticky jednat za všechny zaměstnance. "Pokud není většina zaměstnanců odborově organizovaných, nemůže menšina zastupovat většinu," říká Míl.
Zákon však podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Milana Štěcha znemožňuje zaměstnavatelům likvidovat odbory třeba tím, že jejich nečlenům dají vyšší plat. Odbory oceňují i to, že rozsah povinné práce přesčas se z původních 150 krátí na 50 hodin.
Nutnost nového zákoníku přiznávají všichni - současný platí od roku 1966, skládá se z 56 předpisů a novely jsou i v řadě jiných zákonů.

Co vadí podnikatelům na zákoníku práce

  • Příliš pravomocí
  • Dohoda odborářů dá právo jednat za všechny zaměstnance, i když většina v odborech nemusí být.
  • Dlouhé výpovědní lhůty omezí konkurenceschopnost firem v období nutného snižování stavů.
  • Vypuštění hmotné odpovědnosti zaměstnance za škodu.
  • Vyšší náklady
  • Prodloužení "odchodného" při výpovědi ze dvou na tři měsíční platy.
  • Vyšší příplaty za práci v noci a o víkendech či svátcích a za pohotovost.

    Zdroj: Svaz průmyslu a dopravy