Škromach vsadil na Ukrajince

Pilotní projekt, jak přilákat zahraniční "mozky" do České republiky, nevychází podle představ a slibů Ministerstva práce a sociálních věcí. Po necelých dvou letech, kdy projekt běží, to přiznal i ministr Zdeněk Škromach: "Naší bolestí je malý počet účastníků. Stanovené kvóty za loňský a letošní rok nebudou naplněny."
Jeho úřad nyní věří, že projekt spasí Ukrajinci, jimž hodlá nabídnout to, co Bulharům, Chorvatům nebo Kazachům: když si najdou v republice kvalifikovanou práci, mohou si do země přivést své rodiny a za dva a půl roku požádat o trvalý pobyt. Jinak zákony stanoví desetiletou lhůtu.
Ukrajinců v republice už nyní legálně pracuje přes třicet tisíc.
A mezi zedníky či kopáči je podle Borise Chykulaye, předsedy občanského sdružení Fórum Ukrajinců, mezi třiceti a čtyřiceti procenty vysokoškoláků. "Na nekvalifikovaných pozicích je tak dost odborníků, kteří by se mohli normálně zařadit do společnosti."
Ministerstvo práce se přitom doposud bálo Ukrajince do projektu začlenit právě proto, že jsou mezi cizinci hned po Slovácích druhým nejpočetnějším národem pracujícím v Česku. Nával žádostí by prý nemuselo zvládnout.

Přísné zákony, málo mozků

Zaměstnávat Ukrajince by v budoucnu mělo být snazší i z dalšího důvodu. Prezident Klaus včera vyjednal s ukrajinským protějškem Viktorem Juščenkem, že ministerstva zahraničí obou zemí připraví návrh dohody o dočasném zaměstnávání. Ta by Ukrajincům ulehčila shánění místa v Česku.
Právě dosavadní přísné zákony a přísná pravidla pro zařazení do ministerského projektu způsobila, že kvóty pro "mozky" nebyly zatím nikdy zcela naplněny. Do projektu bylo dosud zařazeno jen 279 lidí, i když jich mohlo být až čtyřikrát více. "Bude potřeba jednat o změnách vízové politiky. Aby například vysokoškolští profesoři dostali dlouhodobější víza a nemuseli žádat o krátkodobá stále dokola," navrhuje další usnadnění i ministr práce Škromach.
Problém projektu spočívá také v tom, že cizinci si už přímo ze své vlasti musejí sehnat práci v Česku. Právě na tuto téměř nesplnitelnou podmínku od počátku projektu upozorňovaly ambasády. "Získat z Chorvatska v Česku práci, potřebné dokumenty a prokázat znalost češtiny je nesnadné," říkala HN už před rokem Jana Zajícová z velvyslanectví v Záhřebu.
Větší šanci uspět proto mají lidé, kteří v republice již nyní pracují - od příštího roku například tři desítky tisíc Ukrajinců. Do projektu se ale nedostanou například zedníci či kopáči. Pravidla jsou nastavena tak, že šanci budou mít především vysokoškoláci či středoškoláci, kteří zvládnou kvalifikovanou dělnickou práci.

Bez cizinců to nepůjde

Česko se ale stejně jako zbytek Evropské unie bez zahraničních pracovníků neobejde. Eurokomisař Vladimír Špidla včera v Bruselu při jednání o imigrační politice řekl, že kvůli nízké porodnosti bude v zemích unie chybět v roce 2030 dvacet miliónů pracujících.
I v Česku už existují profese, které by se bez pomoci cizinců vůbec neobešly. V dolech na Karvinsku pracují tři tisíce horníků ze zahraničí - tuzemští totiž nemohou kvůli zdravotním omezením fárat a v 90. letech navíc zanikla téměř všechna havířská učiliště.
Klaus na Ukrajině, str. 6


Jak se (ne)daří lákat cizince

Místo tisícovky jich je jen 279
Za téměř dva roky fungování projektu mělo v republice pracovat tisíc kvalifikovaných cizinců, kteří by si do republiky přivedli rodiny a za dva a půl roku by mohli požádat o trvalý pobyt. Kvóty ministerstva práce se ale nedaří naplňovat. Problém je v přísných českých cizineckých zákonech i v těžkých podmínkách pro zařazení do projektu. Zahraniční pracovníci si například musejí sehnat zaměstnání už ze své země. Do projektu bylo proto zatím zařazeno jen 279 kvalifikovaných cizinců. Uspěli především Bulhaři (165), Bělorusové (46) a Kazachstánci (31).
Pomoci by mohli Ukrajinci. v Česku jich je již nyní 30 tisíc.
Projekt by podle představ ministerstva práce nyní mohli rozhýbat Ukrajinci, kteří do něj budou zařazeni od počátku příštího roku. Již nyní jich totiž v republice pracuje přes třicet tisíc. Od července budou moci výhody vládního plánu využít i občané Srbska a Černé Hory a Kanaďané.
Zdroj: MPSV