Vláda sníží daně. Vydělají jen někteří, varují experti
Den daňové svobody využijí ministři stylově: před zítřejším zasedáním ladí poslední detaily zákona, kterým sníží daně z příjmu.
Po několika měsících debat přichází do vlády návrh, který nahrazuje odečitatelné položky přímými daňovými slevami a snižuje sazby ve dvou nejnižších daňových pásmech. "Pomůže všem poplatníkům," obhajuje úmysl ministra financí Bohuslava Sobotky jeho poradce Tomáš Sedláček.
Na poslední chvíli se - avšak bez Sobotkovy podpory - pokusí o úpravy třeba vicepremiér Martin Jahn. Chce živnostníkům, kteří dosud mohli na náklady odečítat paušál 25 procent, umožnit ještě vyšší odpisy, než jaké jsou v Sobotkově návrhu (50 procent). Paušál si představuje až sedmdesátiprocentní. "Chtěl bych také podpořit mobilitu pracovních sil a vzdělávání zaměstnanců," tvrdí Jahn.
Ve hře bude i úprava, která by i nadále umožnila odepisovat z daní část úroků z hypoték.
Zesílené nešvary
Sobotkův návrh stíhá kritika hned ze dvou stran.
Opozici se nelíbí, že daně snižuje málo. "Návrh ve sněmovně podpoříme, ale je to desetina změn, které chceme sami prosadit," tvrdí stínový ministr financí za ODS Vlastimil Tlustý.
Nezávislým akademikům zase vadí, že změny - podle jejich soudu nedomyšlené - mohou ještě zhoršit nešvary současného daňového systému.
Ministerští úředníci nezkoumali nepřímý dopad daňových změn na pracovní trh a na ekonomické chování společnosti, což připouští i Sobotkův poradce Sedláček.
Propočítali jen pár modelových příkladů. Ukázali, že stát si například z účtu zemědělského dělníka či začínající učitelky vezme o pět tisíc ročně méně. "Sedmdesáti procentům populace se zákon vyplatí výrazně," upřesnil Sedláček.
Téměř nic se nezmění z pohledu lidí s hrubým platem přes 35 tisíc. Pokud příští rok budou brát stejně, zaplatí daně nižší jenom o 235 korun.
Navrhovaný zákon ještě prohloubí daňovou progresi, a to se nelíbí například Jiřímu Večerníkovi ze Sociologického ústavu Akademie věd. Večerník tvrdí, že tuzemský systém přerozdělování už dnes nemá v Evropě obdobu: "Kombinuje dva principy, britský a kontinentální."
Britové a Irové daní práci sazbou kolem 25 procent, Švédové a Němci (spolu s Čechy) srážejí z výdělků téměř polovinu. Němci i Skandinávci však kompenzují vysoké srážky tím, že sociální komfort platí i vyšším příjmovým vrstvám. Češi však v tomto ohledu napodobují britský systém a dávky směrují pouze k nejpotřebnějším. Lidé s vyššími výdělky tedy více odevzdávají, ale méně dostávají.
Příklad daňové oběti
Jako oběť originálního českého systému může být představen zaměstnanec se dvěma dětmi, který vydělává měsíčně 40 tisíc korun. Z daní a sociálních odvodů platí on (a jeho zaměstnavatel) penze a zdravotní péči v průměru dvěma důchodcům - každému zhruba 10 tisíc korun. Z výdělku zůstane částka, která jemu a dětem zaručí příjem osm tisíc korun měsíčně. Na sociální dávky nárok nemá.
"Jedním z negativních důsledků českého systému je relativně nevýhodná pozice rodin s dětmi proti penzistům. Takovou cestou nemůžeme jít dál," tvrdí Večerník.
Přesto právě takový trend posiluje navrhovaný zákon.
Znalci z Ministerstva financí kritiku nevyvracejí. Upozorňují však, že zákon může sociálnímu systému také prospět. Nižší daně z příjmu totiž budou motivovat k práci občany z nižších příjmových skupin, kteří se ocitli v pasti chudoby a žijí ze sociálních dávek.
Dveře k švarcsystému
Akademici vidí i další riziko. "Samozřejmě se dá čekat, že vyšší progresivita daní povede k výrazně nižšímu výběru u vyšších příjmových kategorií," upozorňuje šéf vědecké rady výzkumného ústavu CERGE-EI Jan Hanousek. Dodává, že bohatí ani nemusejí utíkat do šedé ekonomiky: "Mohou zvolit cestu, které se říká daňová optimalizace."
Pokud řemeslníci a tzv. svobodná povolání dostanou možnost odečíst před zdaněním od svého výdělku polovinu na náklady, výše postavení zaměstnanci budou chtít častěji využívat výhod švarcsystému. Pokud vymění zaměstnaneckou za obchodní smlouvu, zaplatí výrazně nižší daně i pojistné.
Analýza: Daně v Česku, str. 4 Den daňové svobody, str. 16 a 17 Komentář, str. 10
