Ústavní soud vydal důležité rozhodnutí, které výrazně zvýšilo šance správců konkursních podstat v daňových sporech se státem.
Ústavní soudci v pátek vyhověli ústavní stížnosti společnosti Koppa. Ta byla správcem konkursní podstaty továrny Textilana a vedla spor jak s Finančním úřadem v Liberci, tak s Krajským soudem v tomto městě o to, jak se vlastně může nakládat s přeplatkem daně z přidané hodnoty u zkrachovalého podniku.
Ústavní soud tak kvůli porušení práva na spravedlivý proces a principu rovnosti účastníků řízení podle Listiny základních práv a svobod zrušil rozhodnutí Krajského soudu v Liberci, který souhlasil s postupem finančního úřadu.
Stát zvýhodnil sám sebe
Jak se případ odehrál? Finanční úřad v Liberci společnosti Koppa odmítl vrátit přeplatek na DPH ve výši přesahující tři sta tisíc korun, který vznikl po prohlášení konkursu. Místo toho z peněz uhradil nedoplatek firmy Textilana na dani z příjmu fyzických osob z doby před krachem firmy.
"Ústavní soud konstatoval, že obecný soud nerespektoval cíl zákona o konkursu a vyrovnání, kterým je poměrné uspokojení věřitelů, a neodůvodněně zvýhodnil jednoho z věřitelů, kterým je stát, zastoupený finančními orgány," citoval z rozhodnutí Ústavního soudu jeho mluvčí Michal Spáčil.
Stanovisko Ústavního soudu je důležité jak pro posuzování dalších případů ohledně přeplatků DPH u zkrachovalých firem, tak pro rozhodování dalších konkursních správců, zda mají jít do soudních sporů se státními úřady.
"Pokud neuspěji se žalobou u Krajského soudu, určitě se na Ústavní soud obrátím, to, že vyhověl v tomto případu, je nadějné," uvedl například konkursní správce Vilém Barák, který už kvůli jednomu ze svých konkursů a sporu s finančním úřadem podal žalobu.
Správci se z případu poučí
Právě spory o vracení přeplatku DPH mezi konkursnímu správci a finančnímu úřady přitom řadí správci mezi největší problémy při konkursu. "Provozování podniku v konkursu je bojem o získání dostatku hotovosti. Nevrátí-li v této situaci finanční úřad nadměrný odpočet daně, může to znamenat konec provozu," uvedla již dříve Hospodářským novinám prezidentka Komory specialistů pro krizové řízení a insolvenci Jarmila Veselá.
Argumentovala příkladem konkursu na společnost TOS Čelákovice, kde byly nadměrné odpočty DPH průměrně ve výši jednoho miliónu korun měsíčně. "V případě nevracení přeplatku bych mohla podnik zavřít," řekla Veselá s tím, že neexistuje jednotný postup úřadů v této oblasti.
Proti sobě stávaly dva právní názory. Odpůrci vracení nadměrných odpočtů DPH tvrdí, že zájem státu je z principu nadřazený nad zájmy ostatních věřitelů a může být upřednostněn bez ohledu na ostatní věřitele. Přeplatek DPH tak podle tohoto výkladu lze vrátit pouze v případě, že neexistuje jiný nedoplatek daně.
Zastánci vracení přeplatku DPH naopak tvrdí, že dochází k nezákonnému zvýhodňování jednoho věřitele - finančních úřadů, tedy státu, na úkor věřitelů ostatních.
S tímto názorem se nyní ztotožnil také Ústavní soud.
Soudy mají různé výklady
Nejednotné je i rozhodování dalších soudů v této problematice. Zatímco Nejvyšší soud se postavil na stranu správců, Nejvyšší správní soud v minulém roce zase vyhověl správcům daní.
Páteční rozhodnutí Ústavního soudu je přitom za posledních několik týdnů dalším, kdy soudy kritizovaly zvýhodňování státu v legislativě týkající se podnikání. Nejvyšší správní soud tak začal jednoznačně vykládat sporná ustanovení zákona o zaměstnanosti týkající se švarcsystému a pronájmu pracovní síly.
Ústavní soudci v pátek vyhověli ústavní stížnosti společnosti Koppa. Ta byla správcem konkursní podstaty továrny Textilana a vedla spor jak s Finančním úřadem v Liberci, tak s Krajským soudem v tomto městě o to, jak se vlastně může nakládat s přeplatkem daně z přidané hodnoty u zkrachovalého podniku.
Ústavní soud tak kvůli porušení práva na spravedlivý proces a principu rovnosti účastníků řízení podle Listiny základních práv a svobod zrušil rozhodnutí Krajského soudu v Liberci, který souhlasil s postupem finančního úřadu.
Stát zvýhodnil sám sebe
Jak se případ odehrál? Finanční úřad v Liberci společnosti Koppa odmítl vrátit přeplatek na DPH ve výši přesahující tři sta tisíc korun, který vznikl po prohlášení konkursu. Místo toho z peněz uhradil nedoplatek firmy Textilana na dani z příjmu fyzických osob z doby před krachem firmy.
"Ústavní soud konstatoval, že obecný soud nerespektoval cíl zákona o konkursu a vyrovnání, kterým je poměrné uspokojení věřitelů, a neodůvodněně zvýhodnil jednoho z věřitelů, kterým je stát, zastoupený finančními orgány," citoval z rozhodnutí Ústavního soudu jeho mluvčí Michal Spáčil.
Stanovisko Ústavního soudu je důležité jak pro posuzování dalších případů ohledně přeplatků DPH u zkrachovalých firem, tak pro rozhodování dalších konkursních správců, zda mají jít do soudních sporů se státními úřady.
"Pokud neuspěji se žalobou u Krajského soudu, určitě se na Ústavní soud obrátím, to, že vyhověl v tomto případu, je nadějné," uvedl například konkursní správce Vilém Barák, který už kvůli jednomu ze svých konkursů a sporu s finančním úřadem podal žalobu.
Správci se z případu poučí
Právě spory o vracení přeplatku DPH mezi konkursnímu správci a finančnímu úřady přitom řadí správci mezi největší problémy při konkursu. "Provozování podniku v konkursu je bojem o získání dostatku hotovosti. Nevrátí-li v této situaci finanční úřad nadměrný odpočet daně, může to znamenat konec provozu," uvedla již dříve Hospodářským novinám prezidentka Komory specialistů pro krizové řízení a insolvenci Jarmila Veselá.
Argumentovala příkladem konkursu na společnost TOS Čelákovice, kde byly nadměrné odpočty DPH průměrně ve výši jednoho miliónu korun měsíčně. "V případě nevracení přeplatku bych mohla podnik zavřít," řekla Veselá s tím, že neexistuje jednotný postup úřadů v této oblasti.
Proti sobě stávaly dva právní názory. Odpůrci vracení nadměrných odpočtů DPH tvrdí, že zájem státu je z principu nadřazený nad zájmy ostatních věřitelů a může být upřednostněn bez ohledu na ostatní věřitele. Přeplatek DPH tak podle tohoto výkladu lze vrátit pouze v případě, že neexistuje jiný nedoplatek daně.
Zastánci vracení přeplatku DPH naopak tvrdí, že dochází k nezákonnému zvýhodňování jednoho věřitele - finančních úřadů, tedy státu, na úkor věřitelů ostatních.
S tímto názorem se nyní ztotožnil také Ústavní soud.
Soudy mají různé výklady
Nejednotné je i rozhodování dalších soudů v této problematice. Zatímco Nejvyšší soud se postavil na stranu správců, Nejvyšší správní soud v minulém roce zase vyhověl správcům daní.
Páteční rozhodnutí Ústavního soudu je přitom za posledních několik týdnů dalším, kdy soudy kritizovaly zvýhodňování státu v legislativě týkající se podnikání. Nejvyšší správní soud tak začal jednoznačně vykládat sporná ustanovení zákona o zaměstnanosti týkající se švarcsystému a pronájmu pracovní síly.
