Letos poprvé budou moci podnikatelé využít odčitatelnou položku ve výši 100 procent vynaložených nákladů na výzkum a vývoj, která výrazně rozšiřuje prostor pro daňové úspory. Otázkou je, co všechno je možné pod odpočet zahrnout.
Přestože podle informací z Ministerstva financí se o podrobnějších podmínkách ještě jedná, jisté vodítko by mohly firmy nalézt v doporučení Rady pro výzkum a vývoj. To je možné si přečíst na internetu, a to na adrese http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=13483.
"Doporučení nemá formu závazného pokynu, je však možné jej použít především pro vymezení výzkumu a vývoje, který není v české legislativě explicitně definován a pro který se podpůrně používá vymezení v zákoně o podpoře výzkumu a vývoje," uvedla Michaela Thelenová z poradenské společnosti KPMG Česká republika.
Při určování, co je a co není uznaným nákladem na výzkum a vývoj, by se mělo vycházet z prováděcích předpisů k zákonu o podpoře výzkumu a vývoje. Současně je však nutné z obecně uznávaných aktivit a nákladů vyjmout ty, které zákon o daních z příjmů vylučuje.
Jedná se například o služby a nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, které jsou nakoupené od jiných osob.
Doporučení Rady uvádí také příklady toho, co je možné za výzkum a vývoj považovat. Například jsou to projekční, konstrukční práce, výpočty a návrhy technologií sloužící k vývoji nebo inovaci výrobků, prototypy, zkoušky nových nebo inovovaných výrobků, zkušební výroba a podobně.
Pod pojem výzkum a vývoj však není možné zahrnout kupříkladu standardní vývoj software a počítačovou údržbu, kterým mohou být úpravy existujícího systému v podmínkách zákazníka, přidání další funkce a podobně.
Také není možné počítat s náklady na administrativu například centrálních finančních a osobních oddělení, která nepracují pouze pro výzkum a vývoj, nebo marketink zdokonalených výrobků.
Dokument rozvádí i některé podmínky odpočtu dané zákonem o daních z příjmů. Například, že jako odčitatelnou položku je také možné uplatnit výdaje na certifikaci výsledků výzkumu a vývoje.
Podle doporučení Rady se jedná o aktivity v rámci projektu, pokud končí schválením nového výrobku. Patří sem kupříkladu náklady na získání oprávnění k provozu, provedení akreditovaných zkoušek a podobně.
Pod certifikaci je možné také zahrnout odborné posouzení výsledku, zajištění patentem či licencí a podobně.
Doporučení ale neodpovídá na všechny otázky, které jsou s odpočtem nákladů na výzkum a vývoj spojené. Například se nevyjadřuje k podmínce "náklady musí být evidovány odděleně od ostatních výdajů (nákladů) poplatníka", kde by měl být podrobnější výklad doplněn po konzultaci s Ministerstvem financí.
"Prvotní obsahové a pojmové problémy budou projednány v brzké době na pravidelném jednání s Komorou daňových poradců a závěry budou následně publikovány," uvedl Marek Zeman, tiskový mluvčí Ministerstva financí.

Zákonné podmínky odpočtu výdajů
Od základu daně je možné odečíst 100 procent nákladů vynaložených v daném období při realizaci projektů výzkumu a vývoje.
Výdaje mají podobu experimentálních či teoretických prací, projekčních či konstrukčních prací, výpočtů, návrhů technologií, výroby funkčního vzorku či prototypu nebo jeho části.
Je možné počítat i s výdaji na certifikaci výsledků výzkumu a vývoje.
Pokud vynaložené náklady souvisejí s realizací projektu pouze zčásti, je možné od základu daně odečíst pouze tuto část.
Výdaje musí být daňově uznatelné a musí být evidovány odděleně od ostatních.
Odpočet není možné uplatnit na služby a nehmotné výsledky výzkumu a výdaje pořízené od jiných osob. Výjimkou jsou náklady na certifikaci.
Odpočet není možné uplatnit na výdaje, na které již byla poskytnuta podpora.
Související