Čtyřka včetně Česka se schází kvůli euroústavě
Visegrádská čtyřka, ještě nedávno odepisovaná skupina postkomunistických zemí střední Evropy včetně Česka, budí po čase pozornost doma i v zahraničí. Čeká se totiž, že její premiéři na dnešní schůzce vyzvou, aby pětadvacítka neodepisovala euroústavu.
Šance, že se v polském městě Kazimierz Dolny zrodí vůbec první společné prohlášení šéfů čtyř evropských vlád od doby, kdy Francouzi řekli euroústavě "ne", je velká. Už dlouho totiž Praha, Bratislava, Varšava a Budapešť nevystupovaly tak jednotně jako teď.
Stejně semknutě jako politici, kteří ve čtveřici středoevropských zemí vládnou, ale vystupuje také visegrádská opozice. I u ní je jednotícím prvkem hlavně evropská ústava.
Vlády: Pojďme dál
"Jde především o to, pokračovat v ratifikačním procesu," uvedl při své nedávné návštěvě Bratislavy český předseda vlády Jiří Paroubek. Se stejným poselstvím dnes odjíždí také do Polska.
"Pan premiér si stále myslí, že i po dvou neúspěších je nutné v ratifikaci pokračovat," uvedla včera mluvčí vlády Lucie Orgoníková. "Výsledek by ji podle něj neměl v žádném případě přerušit, nebo dokonce zastavit. Dohoda vznikla za přispění všech pětadvaceti států unie, a tak by se k ní měl i každý z nich vyjádřit."
Hostitel českého premiéra Jiřího Paroubka, polský předseda vlády Marek Belka, má stejný názor. I jeho kabinet chce, aby se ve schvalování ústavního dokumentu pokračovalo.
S českou vládou Poláci navíc sdílejí také nápad uspořádat referendum spolu s volbami.
"Referendum o evropské ústavě by se mělo konat 9. října společně s prvním kolem prezidentských voleb," zopakoval tento týden po schůzce s prezidentem Aleksandrem Kwaśniewským polský ministr zahraničí Adam Daniel Rotfeld.
Na rozdíl od Prahy však Varšava může argumentovat tím, že by jinak bylo referendum dopředu odepsané, protože by k němu nepřišla potřebná nadpoloviční většina voličů. Konečné slovo, zda plebiscit bude, či nikoliv, ale v Polsku - stejně jako v Česku - zatím nepadlo.
To Slováky a Maďary problémy s uspořádáním referend netrápí. V obou zemích už totiž euroústavu schválili v parlamentu. Přesto je pravděpodobné, že Čechy a Poláky v jejich snažení podpoří.
Se slovenským premiérem Mikulášem Dzurindou se Paroubek už v úterý v Bratislavě shodl, že francouzské ani nizozemské "ne" neznamená automaticky "ne" celé EU. Dzurinda navíc podpořil návrh české vlády, aby se lhůta pro schválení euroústavy podle potřeby prodloužila.
"Výsledek referend v Nizozemsku a Francii je nešťastný, ale ne fatální," prohlásil minulý týden i maďarský premiér Ferenc Gyurcsány.
Všechny visegrádské vlády už také oznámily: O tom, jak dál, se rozhodne 16. a 17. června na summitu Evropské rady.
Opozice: Euroústavě stop
Podle posledních průzkumů mají v Polsku i Česku navrch ti, kteří euroústavu odmítají. To vyhovuje jak české, tak polské opozici. Obě hlavní opoziční strany, ODS v Česku i Občanská platforma v Polsku, totiž současné znění euroústavy i pokračování ratifikačního procesu rezolutně odmítají.
Jejich předsedové Mirek Topolánek a Jan Rokita se na tom naposledy shodli tento týden v pondělí na semináři euroskeptického Centra pro ekonomiku a politiku v Praze.
Topolánek i Rokita - mimochodem stejně jako předák maďarské opozice a někdejší premiér Maďarska Viktor Orbán (Fidesz) - dokonce při hodnocení dopadů "ne" v referendech ve dvou zakládajících členských zemích unie používají stejný slovník. Od letošního 29. května euroústavě neřeknou jinak než "dokument, který je mrtvý".
