Na trhu práce se vyjasňuje. Nejvyšší správní soud začal jednoznačně vykládat sporná ustanovení zákona o zaměstnanosti.
V krátké době podruhé se soud postavil na stranu firmy. Odmítl postup finančního úřadu, který trestal firmu zaměstnávající lidi prostřednictvím agentury. Koncem května přitom souhlasil s jinou firmou, která podle státu využívala švarcsystém.
V dlouhotrvajícím sporu o uznání pronájmu pracovní síly včera soud rozhodl ve prospěch firmy KS Katalog Servis ze Štáhlav proti Finančnímu ředitelství v Plzni. Firma při nárazových zakázkách využívala pracovníky najaté od zprostředkovatelských agentur. Byť agentury za své pracovníky daně platily, finanční úřad tytéž daně vyžadoval i po firmě. Ta se obrátila na soud.
"Nejvyšší správní soud rozhodl, že firma nemusí odvádět daň z příjmu za pracovníky zprostředkované agenturami. Jednalo se totiž o pronájem pracovní síly. A to není vztah, který by byl zdanitelný podle zákona o daních z příjmu," uvedla mluvčí Nejvyššího správního soudu Sylva Dostálová.
Ředitel plzeňských finančníků Bohdan Kaprál včera odmítl vysvětlit, proč úřad chtěl, aby firma, která si objednala služby jiného podniku, platila navíc za jeho zaměstnance odvody státu. Uvedl však, že teprve loni v říjnu nový zákon agenturní zaměstnávání legalizoval. Dočasnou výpomoc přitom v Česku již deset let využívají stovky firem, od Škody Auto po Matsushitu či T-Mobile. Personální agentury Manpower, Adecco a řada dalších ročně tímto způsobem v zemi zaměstnají na 35 tisíc lidí.

Soud: Více volnosti firmám
Již v květnu soud vyhověl stížnosti pražské stavební firmy ZX Trading. Té finanční úřad vyměřil za práci pěti zednických mistrů více než třísettisícovou daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti. Přitom všichni pracovali na živnostenský list.
Přes poslední dvě rozhodnutí soudu však na trhu panuje nejistota. Nikdo neeviduje, kolik podobných případů ještě na soudní dohru čeká. Hranici mezi regulérním podnikáním a nelegálním šizením státu v případě zaměstnávání "na fakturu" přesně nevymezil ani letos novelizovaný zákon o zaměstnanosti.
Firmy i státní úřady přiznávají, že zákon si lze vykládat různě. V krajních případech rozhodují soudy a ty už daly za pravdu státu i firmám. "Snažíme se jít spíš cestou vysvětlování a prevence, v čemž spolupracujeme s Hospodářskou komorou," říká ředitel strakonického finančního úřadu Zdeněk Tesař.
Soud však ukazuje vodítko: "Podle Nejvyššího správního soudu by stát neměl zaměstnance a zaměstnavatele nutit do zaměstnaneckého poměru, pokud mají obě strany zájem o jiný než pracovněprávní vztah," uvedla Dostálová.
Co je legální práce?, str. 15

Přístup k "nezákonnému" zaměstnávání

  • Úřady práce
    požadují přednostně plnit úkoly podnikatelské činnosti vlastními zaměstnanci
  • Finanční úřady
    požadují srážku daně z příjmů ze závislé činnosti, protože zaměstnanec nemůže oproti fakturujícím podnikatelům uplatnit své náklady
  • Soud
    podle Nejvyššího správního soudu by stát neměl zaměstnance a zaměstnavatele nutit do zaměstnaneckého poměru, pokud mají obě strany zájem o jiný než pracovněprávní vztah