Nová smlouva. A co Kožený?
České úřady navázaly diplomatické styky s Bahamami. Šance, že se tím podaří dosáhnout vydání finančníka Viktora Koženého stíhaného pro stamiliónové podvody se ale příliš nezvýšila. Kožený žije na ostrovech od roku 1994.
Smlouvu o diplomatických vztazích podepsali v pondělí v New Yorku vedoucí stálých misí České republiky a Bahamského společenství při OSN Hynek Kmoníček a Paulette Bethelová.
"Vzhledem k možnosti dosáhnout vydání Koženého do Prahy se podpisem smlouvy pro ČR v podstatě nic nemění," upozorňuje mluvčí ministerstva spravedlnosti Petr Dimun.
K uzavření dohody o vydávání občanů je podle něj ještě daleko. Kdy by mohla být taková smlouva vůbec uzavřena, nikdo neví.
"Pondělní podpis dohody nesouvisí s případem Viktora Koženého. Česká vláda souhlasila s navázáním diplomatických styků s Bahamami (a současně s řadou dalších karibských zemí) již v roce 1994," řekla Petra Machálková z ministerstva zahraničí.
Vztahy s vládou v Nassau se ovšem od té doby utužit nepodařilo. Až loni na podzim sami zástupci Bahamského společenství oslovili českou diplomatickou misi v New Yorku. "Zejména vzhledem k existující obchodní výměně a rozvoji turistických kontaktů je v zájmu České republiky oficiální vztahy s Bahamami zřídit. A proto bylo bahamskému návrhu vyhověno," dodala Machálková.
A co víc: nedá se očekávat, že bahamské úřady nyní zcela obrátí. Ještě loni s Prahou vůbec nespolupracovaly. Například Interpol v hlavním městě Bahamského společenství Nassau české policii neodpověděl ani na to, jakou formou mají na ostrovy podklady k vydání dodat. "Přestože Národní ústředna Interpolu Praha poslala dvakrát urgenci, odpověď neobdržela," řekla tehdy mluvčí Blanka Kosinová.
Případné vydání českého finančníka může být zkomplikováno vyšetřováním amerických úřadů, kteří o Koženého mají rovněž eminentní zájem. A z Baham, turistického - a daňového - ráje v Karibiku, je to mnohem blíž do mocné Ameriky než do posttotalitní země ve středu Evropy.
Kromě toho bude mít Kožený dost času uprchnout jinam, třeba za bývalým kolegou Borisem Vostrým do blízkého Belize, jehož státní politika je stíhané osoby vůbec nevydávat.
S vydáváním osob z Baham mají ale problémy dokonce i Spojené státy, které příslušnou smlouvu s vládou v Nassau podepsaly již v roce 1990.
Letos v květnu totiž soudce bahamského Nejvyššího soudu Jon Isaacs poukázal na skutečnost, že smlouvu po ratifikaci v Kongresu USA neschválil místní parlament, jak to vyžaduje ústava země, a dokument je tak podle něj neplatný. Zabránil tím tak vydání skupiny Američanů, kteří z Baham řídili obchod s kokainem.
Kauza Viktor Kožený
leden 1998 - Jeden z akcionářů podal na Koženého trestní oznámení.
závěr roku 2000 - Pražský úřad vyšetřování oficiálně připouští, že se případem začíná zabývat.
září 2001 - Vyšetřovatel případu oznámil, že hodlá Koženého obvinit z podvodu. Spolu s ní chce stíhat i bývalého předsedu představenstva Harvardského průmyslového holdingu Borise Vostrého. Kožený na to novinářům řekl, že hodlá s policií spolupracovat.
leden 2002 - Vyšetřovatel oznámil, že ani Koženému, ani Vostrému žijícímu v Belize se obvinění nepodařilo doručit.
listopad 2002 - Bahamský soud rozhodl, že se místní úřady nebudou nijak podílet na doručení obvinění.
říjen 2003 - Pražský soud vydal na Koženého mezinárodní zatykač.
srpen 2004 - České úřady objevily mezinárodní smlouvu z roku 1925, která by mohla pomoci při vydávání Koženého z Baham.
