Británie ruší referendum o ústavě

Klíčové země Evropské unie se zásadně střetly v názoru na budoucnost kontroverzní ústavy.
Německý kancléř Gerhard Schröder se v sobotu při večeři shodl s francouzským prezidentem Jacquesem Chirakem, že i po neúspěšných referendech ve Francii a v Nizozemsku má ratifikace pokračovat.
To odmítá britská vláda. Londýn dnes oznámí odložení referenda. Premiér Tony Blair, podpořen hlasy z Dánska, Portugalska a Irska, přesto vyzval ostatní, aby počkali do summitu (16. a 17. června).
"Nemá smyslu v ratifikaci pokračovat," domnívá se i Václav Klaus.
Británie, která se ujme předsednického křesla v unii, se stále razantněji vymezuje proti oslabenému tandemu Německo - Francie. Vyhlídky na schválení ústavy to spíše sníží, současně mohou napříč unií posílit stoupenci liberálního ekonomického modelu.
"Stará Evropa se ocitla ve značné defenzívě," míní politolog Mark Leonard z londýnského Centra pro evropskou reformu.
Důvod je zřejmý. Francie s Německem jsou po dlouhé době hluboce rozděleny. Desetiletí diktovaly tempo integrace, a teď se neshodnou v zásadní věci. Německý parlament schválil ústavu dva dny předtím, než ji odmítli Francouzi.
Mezi Berlínem a Paříží nepanuje ani shoda o rozpočtovém výhledu unie. Francie se obává škrtů, které by poškodily její zemědělce, Berlín se naopak soustřeďuje na snížení závazků čistých plátců.
Vzniklá krize dále tlumí vyhlídky ústavy. Vedle Dánska či Lucemburska klesá její podpora i v Česku. Proti je podle společnosti Factum Invenio 33,7 procenta lidí, pro 31,5 procenta. Italská vláda dokonce musela tlumit dopad slov ministra Roberta Maroniho, který se vyslovil proti zachování eura.
Lucemburský premiér Jean-Claude Juncker už oznámil, že v případě neúspěchu chystaného referenda ve své zemi opustí úřad.
Berlínská večeře Schrödera se Chirakem měla navodit konstruktivnější atmosféru. "Ústavu nelze nechat padnout," tlumočil kancléřův mluvčí mínění státníků. Ještě mají čas jednat - sejdou se v Paříži 10. června - ale summit se blíží.
Hnací motor unie ztratil dřívější dynamiku. Inciativu přebírá Londýn, pro který je současný stav v mnoha ohledech výhodný.
Evropské téma tam totiž významně promlouvá do domácí politiky. Pro Tonyho Blaira se stal dřívější příslib referenda o ústavě komplikací, proti je připraveno hlasovat 72 procent Britů. Původně chtěl proto příští rok ustoupit ve prospěch populárního ministra financí Browna. Teď je vše jinak.
Blairův spojenec a evropský komisař pro obchod Peter Mandelson řekl televizní ITV1, že Blair obdržel mandát k řešení evropské krize. Proto by měl zůstat u moci celé příští čtyři roky. Spory mezi unijními zeměmi rýsují Blairovi vděčnou roli vyjednávače, který nebude odpovědný za případný neúspěch.
Úplně klíčovou roli Londýn neobsadí, protože stojí vně eura. Obratným manévrováním ale může určovat směr. "Blairovým úkolem je pomoci ostatním členským státům a šéfům vlád si uvědomit, jak se má Evropa dále vyvíjet," řekl Mandelson.
Poučení pro politické elity, str. 6 Komentář, str. 10 Kam půjde euro, str. 23