Problém s důchody Škromach neřeší
Zamítnuto. Takové rozhodnutí posílá už rok ministerstvo práce československým důchodcům, kteří žádají o doplacení penzí. Češi, kterým po rozdělení federace přiřkla mezistátní smlouva slovenské důchody, protože pracovali v té době ve firmách se sídlem na Slovensku, přitom berou v průměru o 1500 korun měsíčně méně než běžný český důchodce. Ústavní soud již dvakrát potvrdil, že stát tyto občany diskriminuje. Dvě stížnosti důchodců na Česko leží také u Soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Ministerstvo však problém ani po roce neřeší.
V Česku žije se slovenským důchodem asi 2800 lidí. Od vstupu země do EU ale ministr Zdeněk Škromach odmítá všechny žádosti o dorovnání. Tvrdí, že Česko porušilo evropskou legislativu. Včera ministerstvo zveřejnilo návrh: Začneme připravovat zákon, kterým by stát důchodce odškodňoval z jiné části rozpočtu, než ze které se vyplácejí důchody. To bude v souladu s unií.
"Je to jen návrh do diskuse, záleží na politické vůli," uvedla mluvčí Kateřina Beránková.
"Jestliže by ministerstvo chtělo problém řešit, se situací předem počítalo, připravilo se na ni a dnes by byl hotový návrh zákona, který by to umožnil. Tisíce lidí jsou v těžké situaci, to je ale pro ministerstvo zřejmě druhořadé," řekla senátorka Jitka Seitlová, která se problémy česko-slovenských důchodců zabývá.
Jediný návrh zákona předložil poslanec Antonín Zralý z KSČM. Ten počítá s vyplacením českých důchodů všem, kteří k 1. lednu 1993 odpracovali na Slovensku nejméně 25 let. Schválen by mohl být ale nejdříve za půl roku.
Sporný je ale především výklad evropských norem, kterým ministerstvo už rok žádosti odmítá. "Jakékoli řešení v oblasti důchodového pojištění, které by bylo ve prospěch českých nebo slovenských občanů, není možné omezit pouze na vztahy mezi oběma zeměmi. Muselo by se vztahovat na všechny členské země EU a na některé další státy," tvrdí mluvčí Beránková. Podle ministerstva by vyplácení důchodů pak stálo 25 miliard korun. Komunistický návrh ale počítá s náklady maximálně 130 miliónů korun, důchodci spočítali náklady na 35 miliónů korun.
"Je to problém, který vznikl rozdělením federace, a tehdy země v unii nebyly. Navíc, v právu unie o sociálním zabezpečení platí základní pravidlo, že práva získaná výhradně na základě vnitrostátních předpisů nesmějí být redukována, snížena, ztracena," míní právnička a poradkyně senátního výboru pro vzdělávání, kulturu a lidská práva Helena Malinová.
Zástupkyně veřejného ochránce práv Anna Šabatová také soudí, že ministerstvo by mělo dál dorovnávat důchody bez ohledu na směrnice EU. "Je to diskriminace lidí, která vznikla před vstupem do unie. Je na českém státu, aby diskriminaci odstranil," uvedla Šabatová.
Ministr Zdeněk Škromach přitom už před několika měsíci pro HN uvedl, že jeho resort pošle žádost o vysvětlení norem do Bruselu. Dosud to neudělal. Beránková včera potvrdila, že oficiální žádost ministerstvo neposlalo. "Je to složitá věc, zatím nemáme co oficiálně konzultovat," dodala Beránková.
Některá fakta o sporných důchodech
Lidé, kteří pracovali pro stejnou firmu, ale jeden pro pobočku v Česku a druhý na Slovensku, mají rozdílné důchody. A to i přesto, že měli stejný plat a odváděli stejné částky na důchodové pojištění.
"Nežili jste tady, nepracovali jste tady, nic jste pro Českou republiku nevykonali," napsali úředníci českého ministerstva práce manželům, kteří celý život pracovali pro státní podnik ve federálním Československu.
Český důchod přitom získá automaticky každý Rus i ruský důchodce, který přijede a získá trvalé bydliště v Česku. Aniž by musel v Česku pracovat jediný den. Zaručuje to stále platná 45 let stará smlouva mezi SSSR a ČSSR.
