Péče o děti z ústavů si bude stát cenit o něco více

Péče o děti z ústavů si bude stát cenit o něco více

Ludmila Kuchtová z Jaroměře a další stovky lidí v Česku, kteří kromě vlastních dětí vychovávají jako pěstouni i další, jež by jinak vyrůstaly v ústavech, dnes mohou zažít pocit zadostiučinění či alespoň částečné spravedlnosti.
Paní Kuchtová má pět svých dětí a do pěstounské péče si vzala další čtyři. Kvůli tomu nepracuje a je závislá na sociálních dávkách a odměnách. Dosud za to měla ve stáří trpět - doba, po kterou se o děti starala a nechodila do práce, se jí totiž nezapočítávala do důchodu. To se právě dnes změní. Podmínky pěstounů, jako jsou Kuchtovi, vylepší novela zákona o státní sociální podpoře, která začíná platit.
Pro ty, kteří si z ústavu vzali nejméně tři děti nebo jedno těžce postižené, znamená novela také nárok na zvláštní nezdaněnou měsíční odměnu přes sedm tisíc korun. Každé dítě navíc pak ještě částku zvýší. Dávka bude posuzována jako příjem, z něhož se platí důchodové pojištění a který bude rozhodný pro výpočet důchodu.
"Současné sociální dávky pro tyto lidi nedosahovaly ani minimální mzdy," popsal lidovecký poslanec Josef Janeček, spoluautor novely.

Osm miliónů zbude

Janeček říká, že pěstounskou péči by měl stát maximálně podporovat. "Znamená z mnoha pohledů výhodnější alternativu k ústavní péči, kde dnes máme na dvacet tisíc dětí," tvrdí poslanec.
Umístit dítě do náhradní rodiny je pro stát mnohem finančně výhodnější. Lidovci spočítali, že patnáctiletý pobyt tří dětí v dětském domově přijde státní kasu na více než jedenáct miliónů korun. Stejně dlouhá pěstounská péče vyjde podle novely na něco přes tři milióny - o osm miliónů méně.
V pěstounské péči je dnes zhruba 6700 dětí. V roce 2003 požádalo o zařazení do pěstounské péče 809 lidí. Je to dvojnásobek toho, jaký zájem byl o tuto formu náhradní rodinné péče v roce 1989. Ve srovnání s předchozími roky však nyní počet lidí, kteří se do pěstounství zapojují, víceméně stagnuje.
Podle Karoliny Krátké z brněnského Sdružení pěstounských rodin byl důvod právě ten, že se roky strávené pěstounskou výchovou nezapočítávaly při vyměřování důchodu.

Dobré, ale dílčí

Pěstouni změnu samozřejmě vítají, považují ji však jen za dílčí. "Je to každopádně krok dopředu, na který jsme dlouho čekali," říká Ludmila Kuchtová. "Jinak bych si musela sehnat práci aspoň na poloviční úvazek, což by šlo při těch sedmi dětech, které máme doma, jen těžko," dodává.
Pokud to stát myslí s pomocí dětem v ústavech vážně, měl by podle ní podpořit i pěstouny, kteří mají dítě jen jedno. "Těch, kteří si vzali děti i tři nebo víc, je málo. Ale jedno dítě by leckdo pod křídlo přibral, kdyby stát pomohl," míní. Stejný názor mají i odborníci.
Dnes stráví až polovina všech dětí, které soud umístil do ústavů, v těchto institucích přes dva roky. Z toho téměř čtvrtina je ve státní péči i déle než pět let. Je doloženo, že pak nejsou samostatné a v dospělosti se o sebe často neumějí postarat. "S manželem jsme pracovali v dětském domově. To pak pochopíte, jakou by ty děti měly perspektivu, kdyby vyrůstaly tam, a jakou jsme jim dali tím, že jsme si je vzali," říká paní Kuchtová.

Změna i pro adopce

Experti tvrdí, že život dětí v ústavech neúměrně prodlužuje i liknavá práce soudů. I to by se ale ode dneška mohlo změnit.
Vedle výhod pro pěstouny totiž začne platit i novela, která má adopce urychlit. Soudům ukládá, aby o tom, zda je k osvojení dítěte nutný souhlas rodičů, rozhodly přednostně a co nejrychleji.
"V některých oblastech, jako jsou severní Čechy nebo severní Morava, nebyla výjimkou řízení trvající i několik let, přitom kolikrát rodiče neměli o své dítě absolutně zájem," dodal Janeček.

Co nového začne pro pěstouny platit

Pro pěstouny, kteří si z ústavu vzali nejméně tři děti nebo jedno těžce postižené, znamená novela zákona o státní sociální podpoře nárok na zvláštní nezdaněnou měsíční odměnu přes sedm tisíc korun. Každé dítě navíc pak ještě částku zvýší. Tato dávka bude posuzována jako příjem, z něhož se bude platit důchodové pojištění a který bude rozhodný pro výpočet důchodu.
Změna zákoníku práce zase rozšiřuje možnost čerpat mateřskou či rodičovskou dovolenou až do sedmi let věku dítěte v délce 22 týdnů. To má umožnit, aby si náhradní rodič při převzetí dítěte do péče vzal placenou dovolenou, a měl tak příležitost trávit v tomto rozhodujícím období s dítětem více času.
Vedle výhod pro pěstouny začne platit i novela, která má urychlit adopce. Soudům ukládá, aby o tom, zda je k osvojení dítěte nutný souhlas rodičů, rozhodly přednostně a co nejrychleji.