Tři novinky přinesl premiéru Jiřímu Paroubkovi závěr prvního měsíce ve funkci. Ukončil svůj první spor s prezidentem, zahájil první konflikt s předsedou koaličních lidovců, a především - výsledky francouzského referenda zpochybnily největší vládní prioritu, kterou mělo být přijetí euroústavy.
Za první měsíc Paroubek posílil své postavení v očích veřejnosti i mezi politiky. Odborníci však upozorňují, že splnil pouze první, lehčí část své mise. Těžší bude řídit vládu, která musí dokončit složité záměry předchozích kabinetů a zároveň oslovit veřejnost před volbami. Přitom se Paroubkovi zhroutilo hlavní politické téma, kterým mělo být přijetí euroústavy.

Spor s Klausem se vyplatil
Spor s Klausem znamenal pro Paroubka jeden z nejlepších zásahů. "Využil tak možnost, aby se vyprofiloval. Jde sice také o konkrétní spor nad evropskou ústavou, hlavně ale o to, představit se vlastní straně jako silný muž," hodnotí premiérův postup ve při s prezidentem politolog Miroslav Mareš z Masarykovy univerzity v Brně.
Tento postoj se podle Jana Hartla ze společnosti STEM Paroubkovi dosud vyplácel: "Objevil se před veřejností jako neznámý komunální politik a ihned se dokázal odlišit od Stanislava Grosse, který zvláště v posledních měsících působil jako nezralý mladík. Paroubek je proti němu energický, zkušený člověk, který má něco za sebou. A když zakáže Klausovi létat, vryje se to občanům do paměti," míní Hartl. Právě jeho agentura naměřila Paroubkovi v květnu popularitu téměř 40 procent, dvojnásobek proti předchozímu měsíci.
Hartl předpokládá, že si premiér oblibu udrží, protože nikdo od něj příliš nečeká a on sám nic neslibuje. Velké riziko mu nehrozí ani ze sporů s prezidentem, jak nasvědčuje včerejší dohoda, že napříště spolu budou zahraniční vystoupení konzultovat.

Zatím bez chyby
Nový premiér během měsíce neztratil ani u svých koaličních partnerů. Předseda unionistů Pavel Němec se omezil na superlativy: "Jako premiér se Jiří Paroubek nezabývá zbytečnostmi. Při jednáních kabinetu je teď poznat jeho rychlé rozhodování."
Předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek mluví opatrněji: "Je to premiér, kterého nominovala největší koaliční strana." Ale také on připouští, že Paroubek zatím neudělal žádnou chybu.
Vstřícný postoj si udrželi opoziční komunisté: "Premiér je rozhodně větším mužem činu, než byli jeho předchůdci Špidla a Gross. Má značný politický talent, je pragmatik a nenechává se svými odpůrci zahánět do kouta. Takřka každý den překvapuje někdy velmi originálními výroky," říká místopředseda KSČM Karel Klimša.
Druhá opoziční strana je kritická. "Premiér prokázal jenom to, že umí obchodovat s funkcemi," říká předseda ODS Mirek Topolánek.

Schizofrenie vlády
"Premiérovi i vládě může uškodit jejich schizofrenní postavení," varuje politolog Milan Znoj z Karlovy univerzity. Nový kabinet podle něho plní funkci úřednické vlády a zároveň má být hlavním volebním trumfem ČSSD. Úřednická vláda má zřetelný úkol: schválit rozpočet a dokončit legislativní proces u všech důležitých zákonů, které označila za své priority.
Dosavadní výsledky dávají za pravdu skeptikům: Vláda zatím schválila stavební zákon a zákon o nemocenském pojištění, dnes přichází na řadu plán vicepremiéra Jahna, jak v příštích letech podporovat výzkum a vývoj.
Právní experti proto finišují a významné normy o konkursu, o střetu zájmů, o celoživotním vzdělávání, o nájmech, o snížení daní z příjmu fyzických osob a také reformu sociální podpory by vláda měla projednat ještě do prázdnin. Pokud termín dodrží, bude mít parlament čas zákony schválit.

Cena za popularitu
Politolog Znoj tvrdí, že vláda musí získat popularitu před volbami. Podle Mareše však je po francouzském referendu jisté, že evropská politika nemůže hrát takovou roli, jak si premiér sliboval. Nahradit evropský výpadek premiér může pouze tím, že bude slibovat větší sociální jistoty. Cestu tímto směrem naznačil, když se rozhodl stabilizovat zdravotnictví čtyřmiliardovou dotací. Přitom získal příznivý ohlas. "Umožní to přežít do voleb," říká expert na zdravotnické finance Pavel Vepřek.
Kvůli volbám premiér zřejmě také uhýbá před nejvýraznějším úkolem svého kabinetu. Ministr financí Bohuslav Sobotka za minulé vlády pětkrát neuspěl s návrhem na škrty za více než 30 miliard korun, které vyžaduje konvergenční program EU. Také Paroubek škrty odmítá s tím, že stačí ušetřit deset až patnáct miliard.
Nejasnosti kolem hospodaření státu už znervóznily centrální banku. Podle guvernéra Zdeňka Tůmy jsou veřejné finance v poslední době velmi nepřehledné.
"Nemáme žádný jasný signál ze strany vlády, jak se hodlá stavět k rozpočtu a ke svým závazkům," řekl minulý týden po zasedání bankovní rady Tůma.
Je to nejsilnější kritika vlády z centrální banky od roku 2002.

Z názorů ministerského předsedy