Dohoda musí být písemná
Zaměstnanci vykonávají různé pracovní činnosti, kdy jsou jim svěřeny určité hodnoty, s nimiž hospodaří a které jsou povinni vyúčtovat. Například jde o prodavače v obchodě, skladníky, opraváře, účetní, kterým zaměstnavatel svěří ceniny, zboží, zásoby materiálu a podobně. Sjednají-li tito zaměstnanci se zaměstnavatelem dohodu o hmotné odpovědnosti, je jejich odpovědnost za případnou náhradu škody větší než u ostatních zaměstnanců.
Předmětem zvýšené odpovědnosti ale nemohou být hodnoty, které nejsou předmětem obratu nebo oběhu. Nemůže jím být například inventář prodejny, kanceláře, dílny a podobně (kontrolní váhy, počítací nebo psací stroje, koberce, registratury, nábytek, obrazy a podobně), i kdyby byla uzavřena dohoda o hmotné odpovědnosti. Nešlo by tedy o škodu, za kterou by zaměstnanec odpovídal plně, jako je tomu při dohodě o hmotné odpovědnosti, ale jen do výše čtyřapůlnásobku svého průměrného měsíčního výdělku, pokud by se prokázalo, že porušil právní předpis.
To platí i o motorových vozidlech. I kdyby zaměstnavatel s řidičem uzavřel dohodu o hmotné odpovědnosti nebo kdyby mu vozidlo svěřil na písemné potvrzení, zaměstnanec by odpovídal jen zčásti. Jeho případná škoda by byla omezena čtyřapůlnásobkem průměrného měsíčního výdělku.
Předpokladem odpovědnosti zaměstnance za schodek, a tedy i za plnou náhradu škody bez omezení je, že zaměstnavatel s ním uzavřel dohodu o hmotné odpovědnosti. Lze ji sjednat i se zaměstnancem, který u zaměstnavatele pracuje na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce.
Dohoda musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná. Nestačí opis dohody, z něhož není jednoznačně zřejmé, zda byl originál podepsán (například kopie se špatným průpisem podpisů). Dohoda může být uzavřena samostatně nebo může být součástí pracovní smlouvy. Je-li součástí pracovní smlouvy, musí být tato smlouva písemná.
Podmínkou platnosti dohody o hmotné odpovědnosti však není provedení inventarizace.
Její neprovedení nemá za následek neplatnost nebo zánik dohody, nýbrž se projevuje v tom, že zaměstnavatel při dokazování manka či schodku se dostane do důkazní nouze.
Odpovědnosti za schodek se zaměstnanec zprostí a škodu nehradí jen tehdy, jestliže prokáže, že ji nezavinil. Zaměstnavatel nemusí zaměstnanci prokazovat, že schodek zavinil úmyslně nebo z nedbalosti. Musí prokázat, že vznikla škoda a že zaměstnanec uzavřel dohodu o hmotné odpovědnosti.
Důvody, pro které se může zaměstnanec zcela nebo zčásti zprostit odpovědnosti za schodek, mohou být různé. Především se jedná o nahodilé události, jako je například oheň, povodeň nebo jiná živelní událost. Schodek může vzniknout i úmyslným jednáním někoho jiného. Například pokud zákazník odcizil věc v obchodě.
Odpovědnosti se zprostí také tehdy, jestliže prokáže vznik schodku nevytvořením přiměřených pracovních podmínek zaměstnavatelem. Škodu pak nese zaměstnavatel a odpovědnost zaměstnance se poměrně omezí, případně zaměstnanec neodpovídá vůbec. Zaměstnavatel totiž musí zajišťovat svým zaměstnancům takové pracovní podmínky, aby mohli řádně plnit své pracovní úkoly bez ohrožení majetku. Zjistí-li zaměstnavatel závady, je povinen učinit opatření k jejich odstranění.
Autor je pracovníkem Ministerstva práce a sociálních věcí
