Poradna

Zmeškaný termín na podání žaloby

U české firmy mám pohledávku za 1,5 miliónu korun. Objednala jsem si právníka, který mým jménem vyjednával a chtěl podat žalobu. Jednání se protáhlo a právník propásl termín (dvouletá lhůta) na podání žaloby, takže prý došlo k promlčení pohledávky. Mám možnost se ještě nějakým způsobem bránit?
Promlčecí lhůtu stanoví zákony jako lhůtu pro uplatnění nároků. Aby se běh této lhůty zastavil, musel by být nárok uplatněn u soudu. Jestliže se tak nestalo, promlčecí lhůta uplynula.
Z dotazu není zřejmé, o jaký právní vztah se jednalo. Zákony spojují s různými druhy nároků různě dlouhé promlčecí lhůty.
Předpokládejme tedy, že zákon pro daný případ skutečně stanoví dvouletou promlčecí lhůtu. Pokud tato lhůta uplynula a povinná strana se uplynutí této lhůty při jednání soudu dovolá, to jest upozorní na tuto skutečnost, znamená to, že soud takový nárok nemůže přiznat.
Nárok sice nezaniká, ale soudní cestou se ho oprávněný nedomůže. Povinná strana by však mohla svůj závazek vůči oprávněnému platně splnit i dobrovolně, aniž by na straně oprávněného vzniklo bezdůvodné obohacení.
V důsledku neuplatnění práva oprávněného ve stanovené promlčecí lhůtě, pokud to bylo způsobeno právním zástupcem, vznikla tazatelce škoda, za kterou jí nepochybně odpovídá její právní zástupce, pokud se zavázal poskytovat jí právní službu a zastupovat její zájmy k uplatnění jejího práva.

Zděděná firma, nesplacené závazky 

Mám pozůstalost po manželovi, který byl podnikatelem - fyzickou osobou a podnikal v oblasti zpracování dřeva. Podnikala jsem v truhlářství nezávisle na manželovi. Živnost mám již pozastavenou a v současné době jsem zaměstnána. Jakým způsobem se bude řešit vypořádání závazků z manželova podnikání? Po podnikání manžela totiž zůstaly nesplacené závazky.
S manželem jsme měli neomezené společné jmění manželů. Musím závazky po manželovi vypořádat v plné výši, když jsem v podnikání manžela nefigurovala? Mohu přijít i o soukromý rodinný dům, který jsem vlastnila s manželem společně a nyní jsem jedinou majitelkou po dědickém vypořádání?
Otázky týkající se společného jmění manželů upravuje občanský zákoník (zákon číslo 40/1964 Sb., v platném znění) v paragrafech 143 až 151. Pokud neměli manželé rozdělené společné jmění s ohledem na jejich podnikání, je pro tazatelku významný zejména paragraf 143, odst. 1, písm. b), ze kterého vyplývá, že společné jmění manželů netvoří závazky, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého. V pochybnostech (jak stanoví občanský zákoník dále), to jest není-li prokázán opak, se však má za to, že daný majetek nebo závazky jsou součástí společného jmění. Vzhledem ke složitosti problému, doporučujeme vyhledat odbornou pomoc advokáta.

Podnikání důchodce a odvod pojistného

Podnikám jako fyzická osoba bez zaměstnanců. Provozuji stánkový prodej novin a časopisů. Letos odcházím do starobního důchodu. Budu muset platit pojistné na zdravotní pojištění?
Osoba, starobní důchodce, za kterou je plátcem zdravotního pojištění stát, a která má příjmy ze zaměstnání nebo z podnikání, v prvním roce podnikání nemusí platit zálohy.
Po podání daňového přiznání podá do osmi dnů příslušné zdravotní pojišťovně takzvaný Přehled a uhradí zároveň částku na zdravotní pojištění ve výši, jaká jí z přehledu vyšla.
V následujícím roce pak platí zálohy ve výši, v jaké jí vyšly na Přehledu, a to od měsíce, kdy byl nebo měl být Přehled podán. Nevztahuje se na ni výše minimálního vyměřovacího základu. Zdravotní pojištění platí ze skutečného zisku.

Když byl jednatel ve vězení

Podnikatel byl několik let ve vězení. Jak má doložit nefunkčnost firem - živnostenských, společnosti s ručením omezeným, veřejné obchodní společnosti? Chtěl by se zařadit mezi uchazeče na úřad práce. Je jednatelem uvedených společností, byl ve vězení a nesplňuje podmínky trestní bezúhonnosti.
Při zrušení společnosti s ručením omezeným se jednak postupuje podle společenské smlouvy, především na základě dohody společníků, anebo za jiných podmínek, pokud je tam nějaká úprava v tomto smyslu zakotvena.
Jinak platí pro zrušení společnosti s ručením omezeným také možnost uvedená v paragrafu 68 a následujících obchodního zákoníku.
To jest například, že soud může na návrh osoby, která osvědčí právní zájem rozhodnout o zrušení společnosti a její likvidaci, jestliže společnost po dobu delší než dva roky neprovozuje žádnou činnost.
Návrh na zrušení společnosti se podává u příslušného soudu, kde je společnost zapsána v obchodním rejstříku, musí se doložit listinami, zejména též souhlasem finančního úřadu. Společnost zaniká ke dni výmazu z obchodního rejstříku.


Jak se bránit velké konkurenci

Jsem podnikatel - fyzická osoba a zabývám se maloobchodem s potravinami. Mám pronajatý mobilní obchod, umístěný na pozemku (v zahradě majitele domku). Obchod dobře prosperoval do doby, kdy majitelka nemovitosti pronajala přízemí svého domku ke zřízení dalšího obchodu s potravinami jinému zájemci (vzdálenost obou obchodů je pět metrů). Tento obchod je podporován z Evropského fondu pro integritu a rozvoj. Tím se stalo, že mi vznikla silná konkurence a hrozí, že budu muset svou činnost ukončit. Existuje možnost, jak se bránit?
Pokud nemáte nastalou situaci ošetřenou ve smlouvě s vlastníkem nemovitosti - například speciální klausule v nájemní smlouvě o tom, že nepronajme své nemovitosti dalším osobám za účelem provozování obchodu s potravinami - nemůže nikomu bránit v provozování stejné činnosti.
Doporučovali bychom dohodu s dalším subjektem například o rozdělení sortimentu, který budou nabízet a podobně.

Informace poskytuje Hospodářská komora České republiky