Pokud poslanci schválí vládní rozhodnutí, aby dávky v nemoci platili v prvních 14 dnech zaměstnavatelé, doplatí v mnoha případech jejich zaměstnanci snížením platů. Zvláště menší a střední firmy se tím netají.
Ani vládou navržené snížení odvodů pojistného z 3,3 na 1,4 procenta z mezd zaměstnanců firmám často nenahradí náklady na hrazení nemocenské. Aby nový systém neprodražil hospodaření firmy, neměla by nemocnost podle propočtů vládních expertů překonat deset procent. Odhady HN pro firmy do 25 zaměstnanců ale dospěly k číslu 5,8 a podnikatelé hovoří dokonce o hranici 5,5 procenta. Například v textilním průmyslu ale nemocnost vloni překračovala osmiprocentní hranici.
Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach však věří, že právě dozor a finanční zainteresování zaměstnavatele může snížit nemocnost, která je v Česku na předním místě v Evropě. Firmy se ale brání, že stát měl nemocné kontrolovat sám a ne svou neschopnost přesunout na jejich administrativu.
"Nemocenskou budeme lidem srážet z mezd. Ať už na prémiích nebo ročních odměnách. Nevím, kde bychom na to jinak vzali," říká Josef Nejedlý, ředitel jindřichohradecké likérky Fruko Schulz, v níž pracuje stovka lidí.
To by podle znalců mohlo dál rozšířit takzvaný švarcsystém, tedy zaměstnávání lidí se živnostenským listem. "Je to pravděpodobné," souhlasí také prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek. Proč ale komora nebránila zájmy malých podnikatelů dříve, než vláda takto vypracovaný návrh odeslala do sněmovny? Drábek říká: Naše námitky nikdo neposlouchal.
Až den po jednání kabinetu připustil ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach, že by malí podnikatelé mohli dostat na vybranou, zda zůstat ve starém režimu, nebo přejít na nový.
Dopadů se ale neobávají jen malé firmy. Personální ředitel společnosti Vítkovice Strojírenství Zdeněk Chládek potvrzuje, že systém nebude výhodný. Firmu by podle loňských čísel nemocnosti a mezd stál nový systém o čtyři milióny víc. "A to jsme neměli žádnou chřipkovou epidemii," připomíná Chládek. Další půlmilión bude stát rozšíření potřebné administrativy.
Generální ředitel frýdeckomístecké textilky Slezan Miroslav Halfar považuje návrh za totální selhání státu. "Podnikatelé nemají naprosto žádné nástroje k nějaké důsledné kontrole pracovníků, nemluvě o tom, že rozhodující slovo k posouzení zdravotního stavu mají přece lékaři. Docela rád bych také věděl, o kolik se sníží, a zda vůbec, počet úředníků, když podstatná část agendy spojené s nemocenskými dávkami přejde na firmy," poznamenal.
Propouštění úředníků se ale neplánuje, potvrdila mluvčí MPSV Kateřina Beránková s tím, že Česká správa sociálního zabezpečení právě prošla reorganizací. I když by stát nemocné v počátku nemoci neplatil, evidence mu zůstane a nyní se má aktuálně jednat i o tom, že by i nadále kontroloval lékaře i nemocné, zda nepodvádějí.
Na další problémy upozorňují speciální provozy. Podle Vlastislava Břízy, šéfa českobudějovické skupiny Gama Group, vyrábějící mimo jiné zdravotnické potřeby, jde o diskriminační krok, protože vyšší náklady se do cen zdravotnické produkce nedají promítnout. "Přitom zaměstnance, co třeba jen kašlou nebo mají rýmu, už do chráněné čisté výroby nelze pustit," připomíná zástupce firmy.
Bližší pohled na ohlášené změny, str. 30

Komu se vyplatí nový systém placení nemocenské