Aktuální číslo časopisu Ekonom
Na konci dubna byla ve Sbírce zákonů uveřejněna novela nařízení vlády č. 142/1994 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, která nabyla účinnosti okamžikem jejího vyhlášení. Zvýšení sazby zákonných úroků z prodlení ze 2 % p. a. na 9,5 % p. a. se jistě odrazí na postavení věřitelů a dlužníků. Není to však jediná změna.
ÚROK Z PRODLENÍ. Důsledkem prodlení dlužníka s plněním peněžitého dluhu je kromě povinnosti k úhradě jistiny zpravidla vznik další povinnosti, a to povinnosti k úhradě úroků z prodlení po celou dobu, kdy je dlužník v prodlení s úhradou svého peněžitého závazku. Pokud není dlužník povinen platit poplatek z prodlení, nebo si smluvní strany výslovně neupravily výši úroků z prodlení jinak, je dlužník povinen hradit věřiteli úrok z prodlení v zákonné výši. Způsob určení výše úroků z prodlení je v současné době upraven jak pro pohledávky podle občanského, tak i pro pohledávky obchodního a pracovního práva stejně. Jejich úprava je ponechána prováděcímu předpisu k občanskému zákoníku, kterým je v současné době výše uvedené nařízení. Na evropské úrovni je problematika úroků z prodlení u obchodních transakcí upravena směrnicí Evropského parlamentu a Rady č. 2000/35/ES ze dne 29. června 2000 o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích.
Pouze pohledávky ze závazkových vztahů v mezinárodním obchodu se v souladu s paragrafem 735 obchodního zákoníku i nadále řídí právní úpravou platnou pro ostatní obchodní závazkové vztahy do 31. 12. 2000. Pokud se jedná o pohledávku, která se řídí českým obchodním zákoníkem, a alespoň jedna ze smluvních stran má bydliště na území jiného státu než ostatní účastníci, platí se úroky z prodlení v téže měně, na kterou zní závazek, a to ve výši o 1 % vyšší, než činí úroky poskytované bankami v místě sídla dlužníka na dobu odpovídající době prodlení dlužníka.
DVOJNÁSOBEK DISKONTNÍ SAZBY. Dosavadní ustanovení paragrafu 1 nařízení upravovalo výši zákonných úroků z prodlení jako dvojnásobek diskontní sazby stanovené Českou národní bankou a platné k prvnímu dni prodlení s plněním peněžitého dluhu ročně. Pokud se tedy dostal dlužník do prodlení se splacením svého peněžitého závazku do 27. dubna 2005, je povinen platit pouhých 2 % p. a. z dlužné částky. Takto stanovená úroková míra platí až do úplného splacení pohledávky nebo jejího jiného zániku. Pokud úroky z prodlení postupem doby podstatným způsobem klesly nebo i vzrostly, neprojevilo se to žádným způsobem na výši již běžících úroků z prodlení. U pohledávky z roku 1997 je proto i nadále možné požadovat úroky z prodlení ve výši dnes již astronomických 26 % p. a.
SEDM PROCENT PLUS REPO SAZBA. Od 28. dubna 2005 je výše úroků z prodlení stanovena zcela odlišným způsobem. V souladu s nařízením tak výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNB, zvýšené o sedm procentních bodů. V každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené ČNB a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Na rozdíl od dosavadní právní úpravy se proto bude výše úroků z prodlení každý půl rok měnit v závislosti na aktuální výši repo sazby. V praxi uvedená změna znamená, že výše úroků z prodlení s plněním peněžitého dluhu, které nastalo od 28. dubna, se již řídí ustanovením výše zmiňované novely a konkrétní výše úroků z prodlení tak činí 9,5 % p. a. Tato výše úroků z prodlení platí až do 30. června tohoto roku. Výše úroků z prodlení platných pro druhé pololetí roku 2005 p. a. pak bude vypočtena jako aktuální hodnota repo sazby ČNB, platná 1. července 2005, zvýšená o sedm procentních bodů.
Tento způsob výpočtu úroků z prodlení pro obchodní transakce vyplývá z čl. 3 odst. 1 písm. d) směrnice, který stanoví, že členské státy zajistí, aby výše úroků z prodlení činila součet repo sazby Evropské centrální banky, resp. národní centrální banky, pokud se členský stát neúčastní tzv. třetí etapy hospodářské a měnové unie a minimálně sedmi procentních bodů. Záleží proto na jednotlivých členských státech, zda zvolí minimální hranici sedmi procentních bodů nebo hranici vyšší (např. Švédsko 8 procentních bodů). Směrnice měla být ve všech členských zemích EU transformována do vnitrostátních předpisů nejpozději k 8. srpnu 2002, a pro Českou republiku měl proto uvedený způsob výpočtu úroků z prodlení platit již ke dni vstupu do EU, tj. ke dni 1. května 2004.
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ. V případě, že prodlení s plněním peněžitého dluhu nastalo již před 28. dubnem, platí podle nařízení i nadále výpočet úroků z prodlení odpovídající dvojnásobku diskontní sazby v okamžiku, kdy nastalo prodlení, a takto vypočtená výše úroků z prodlení platí až do úhrady dlužné částky. Nízké úroky z prodlení platné v ČR pro obchodní transakce od 1. května 2004 by bylo případně možné napadnout argumentací podle výše uvedené evropské směrnice, která stanovila pro ČR okamžikem jejího vstupu do EU povinnost výpočtu úroku z prodlení jako minimálně 7 procentních bodů nad repo sazbou stanovenou centrální bankou. O tom, zda má tato část směrnice aplikační přednost před českými předpisy a zda lze po dlužnících z obchodních transakcí oprávněně požadovat vyšší úroky z prodlení, by mohl závazně rozhodnout pouze Evropský soudní dvůr v rámci předběžné otázky předložené některým z českých soudů podle čl. 234 Smlouvy o založení Evropského společenství.
ZVÝHODNĚNÍ VĚŘITELŮ. Nová právní úprava způsobu výpočtu úroků z prodlení dosáhla konečně i v českém právu narovnávání postavení mezi věřiteli a dlužníky a umožňuje věřitelům požadovat odpovídající úroky z prodlení pro případ, že dlužník neuhradí svůj peněžitý závazek řádně a včas. Určité komplikace však může přinést, pokud si smluvní strany s ohledem na dosavadní poměrně nízkou sazbu úroků z prodlení smluvně upravily, že smluvní úrok z prodlení bude v jejich konkrétním případě činit vyšší částku, než je zákonný úrok z prodlení, a to např. dvojnásobek zákonné sazby nebo určitý počet procentních bodů nad zákonnou sazbu. Takto vypočtený úrok z prodlení by mohl být v některých případech jako lichevní neplatný pro jeho rozpor s dobrými mravy. V tomto případě by však i nadále platila zákonná výše úroků z prodlení.
advokátní kancelář Nörr Stiefenhofer Lutz
ÚROK Z PRODLENÍ. Důsledkem prodlení dlužníka s plněním peněžitého dluhu je kromě povinnosti k úhradě jistiny zpravidla vznik další povinnosti, a to povinnosti k úhradě úroků z prodlení po celou dobu, kdy je dlužník v prodlení s úhradou svého peněžitého závazku. Pokud není dlužník povinen platit poplatek z prodlení, nebo si smluvní strany výslovně neupravily výši úroků z prodlení jinak, je dlužník povinen hradit věřiteli úrok z prodlení v zákonné výši. Způsob určení výše úroků z prodlení je v současné době upraven jak pro pohledávky podle občanského, tak i pro pohledávky obchodního a pracovního práva stejně. Jejich úprava je ponechána prováděcímu předpisu k občanskému zákoníku, kterým je v současné době výše uvedené nařízení. Na evropské úrovni je problematika úroků z prodlení u obchodních transakcí upravena směrnicí Evropského parlamentu a Rady č. 2000/35/ES ze dne 29. června 2000 o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích.
Pouze pohledávky ze závazkových vztahů v mezinárodním obchodu se v souladu s paragrafem 735 obchodního zákoníku i nadále řídí právní úpravou platnou pro ostatní obchodní závazkové vztahy do 31. 12. 2000. Pokud se jedná o pohledávku, která se řídí českým obchodním zákoníkem, a alespoň jedna ze smluvních stran má bydliště na území jiného státu než ostatní účastníci, platí se úroky z prodlení v téže měně, na kterou zní závazek, a to ve výši o 1 % vyšší, než činí úroky poskytované bankami v místě sídla dlužníka na dobu odpovídající době prodlení dlužníka.
DVOJNÁSOBEK DISKONTNÍ SAZBY. Dosavadní ustanovení paragrafu 1 nařízení upravovalo výši zákonných úroků z prodlení jako dvojnásobek diskontní sazby stanovené Českou národní bankou a platné k prvnímu dni prodlení s plněním peněžitého dluhu ročně. Pokud se tedy dostal dlužník do prodlení se splacením svého peněžitého závazku do 27. dubna 2005, je povinen platit pouhých 2 % p. a. z dlužné částky. Takto stanovená úroková míra platí až do úplného splacení pohledávky nebo jejího jiného zániku. Pokud úroky z prodlení postupem doby podstatným způsobem klesly nebo i vzrostly, neprojevilo se to žádným způsobem na výši již běžících úroků z prodlení. U pohledávky z roku 1997 je proto i nadále možné požadovat úroky z prodlení ve výši dnes již astronomických 26 % p. a.
SEDM PROCENT PLUS REPO SAZBA. Od 28. dubna 2005 je výše úroků z prodlení stanovena zcela odlišným způsobem. V souladu s nařízením tak výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNB, zvýšené o sedm procentních bodů. V každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené ČNB a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Na rozdíl od dosavadní právní úpravy se proto bude výše úroků z prodlení každý půl rok měnit v závislosti na aktuální výši repo sazby. V praxi uvedená změna znamená, že výše úroků z prodlení s plněním peněžitého dluhu, které nastalo od 28. dubna, se již řídí ustanovením výše zmiňované novely a konkrétní výše úroků z prodlení tak činí 9,5 % p. a. Tato výše úroků z prodlení platí až do 30. června tohoto roku. Výše úroků z prodlení platných pro druhé pololetí roku 2005 p. a. pak bude vypočtena jako aktuální hodnota repo sazby ČNB, platná 1. července 2005, zvýšená o sedm procentních bodů.
Tento způsob výpočtu úroků z prodlení pro obchodní transakce vyplývá z čl. 3 odst. 1 písm. d) směrnice, který stanoví, že členské státy zajistí, aby výše úroků z prodlení činila součet repo sazby Evropské centrální banky, resp. národní centrální banky, pokud se členský stát neúčastní tzv. třetí etapy hospodářské a měnové unie a minimálně sedmi procentních bodů. Záleží proto na jednotlivých členských státech, zda zvolí minimální hranici sedmi procentních bodů nebo hranici vyšší (např. Švédsko 8 procentních bodů). Směrnice měla být ve všech členských zemích EU transformována do vnitrostátních předpisů nejpozději k 8. srpnu 2002, a pro Českou republiku měl proto uvedený způsob výpočtu úroků z prodlení platit již ke dni vstupu do EU, tj. ke dni 1. května 2004.
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ. V případě, že prodlení s plněním peněžitého dluhu nastalo již před 28. dubnem, platí podle nařízení i nadále výpočet úroků z prodlení odpovídající dvojnásobku diskontní sazby v okamžiku, kdy nastalo prodlení, a takto vypočtená výše úroků z prodlení platí až do úhrady dlužné částky. Nízké úroky z prodlení platné v ČR pro obchodní transakce od 1. května 2004 by bylo případně možné napadnout argumentací podle výše uvedené evropské směrnice, která stanovila pro ČR okamžikem jejího vstupu do EU povinnost výpočtu úroku z prodlení jako minimálně 7 procentních bodů nad repo sazbou stanovenou centrální bankou. O tom, zda má tato část směrnice aplikační přednost před českými předpisy a zda lze po dlužnících z obchodních transakcí oprávněně požadovat vyšší úroky z prodlení, by mohl závazně rozhodnout pouze Evropský soudní dvůr v rámci předběžné otázky předložené některým z českých soudů podle čl. 234 Smlouvy o založení Evropského společenství.
ZVÝHODNĚNÍ VĚŘITELŮ. Nová právní úprava způsobu výpočtu úroků z prodlení dosáhla konečně i v českém právu narovnávání postavení mezi věřiteli a dlužníky a umožňuje věřitelům požadovat odpovídající úroky z prodlení pro případ, že dlužník neuhradí svůj peněžitý závazek řádně a včas. Určité komplikace však může přinést, pokud si smluvní strany s ohledem na dosavadní poměrně nízkou sazbu úroků z prodlení smluvně upravily, že smluvní úrok z prodlení bude v jejich konkrétním případě činit vyšší částku, než je zákonný úrok z prodlení, a to např. dvojnásobek zákonné sazby nebo určitý počet procentních bodů nad zákonnou sazbu. Takto vypočtený úrok z prodlení by mohl být v některých případech jako lichevní neplatný pro jeho rozpor s dobrými mravy. V tomto případě by však i nadále platila zákonná výše úroků z prodlení.
advokátní kancelář Nörr Stiefenhofer Lutz
Související
Newsletter týdeníku Ekonom.
Každý čtvrtek vám představíme obálku nového čísla Ekonomu a přiblížíme pět vybraných témat, která si budete moct přečíst na webu Ekonom.cz.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
