Evropští demokraté (ED) se obrátili kvůli vystupování prezidenta Václava Klause proti evropské ústavě na Ústavní soud. Žádají, aby posoudil, zda prezident svým počínáním nepřekračuje své ústavní pravomoci. Potvrdil to člen grémia ED Josef Bouška. Prezident Klaus odmítl krok Evropských demokratů komentovat. "Evropští demokraté? K těm já se vyjadřovat nebudu," prohlásil Klaus.
Český prezident patří ve své zemi i v celé Evropě k nejtvrdším kritikům evropské ústavy. Domnívá se například, že státy v nové EU ztratí dosud výlučné právo tvořit si své vlastní zákony a že se v hlasovacích procedurách proti dnešnímu stavu sníží váha Česka. Unii také přirovnal k někdejší Radě vzájemné hospodářské pomoci socialistických zemí.
Podle europoslankyně za ED Jany Hybáškové Klaus a poslanci Evropského parlamentu za ODS jen přejímají názory britských konzervativců na evropskou ústavu, a nehájí tak české národní zájmy. "Je to tupé přejímání argumentů britských konzervativců proti ústavě," sdělila Hybášková.
Český prezident v dubnu v Praze představil brožuru Řekněme své ano nebo ne evropské ústavě se studií irského euroskeptika Anthonyho Coughlana, který odmítá přijetí evropské ústavy jako krok směřující k vytvoření evropského superstátu. Klaus ke knize napsal předmluvu se svým "desaterem" proti evropské ústavě. Také dnes Klaus v pražském Autoklubu moderoval Coughlanovu přednášku, na níž oba své názory zopakovali.
"Prezident zplnomocnil předsedu vlády a ministra zahraničních věcí k podpisu evropské ústavní smlouvy. Pochopitelně tedy nyní nemůže vystupovat proti přijetí dokumentu, který v zastoupení podepsal. Tím překračuje pravomoci, které mu byly svěřeny ústavou," míní místopředseda ED Stanislav Polčák. Dodává, že zahraniční politiku vlády určuje vláda, nikoli prezident.
"Mnozí z mých kolegů v Evropském parlamentu se mne ptají, kdo vlastně jménem ČR v zahraničí hovoří a jestli naši občané skutečně považují společnou evropskou integraci za obdobu bývalé RVHP. Obraz naší země v Evropě tak může utrpět těžko napravitelné ztráty," dodala Hybášková.
"Ústavní stížnost je možné podat proti jakémukoliv konání veřejné moci, kde nejsou k dispozici jiné opravné prostředky a stěžovatel se domnívá, že bylo zasaženo do jeho ústavních práv a svobod," uvedl k podnětu ED mluvčí Ústavního soudu Michal Spáčil. Podle právníků musí ale podavatelé stížnosti prokázat, že se jich prezidentovo konání bezprostředně dotklo. Navíc prezident by musel jednat z pozice hlavy státu, nikoliv jako soukromá osoba.
