Odpůrci nedostanou nic, řekl Paroubek o eurokampani
Premiér Jiří Paroubek si včera poprvé vyzkoušel, jaké to je být předsedou vlády členské země Evropské unie.
Na zasedání kabinetu v Praze nejprve předložil návrh, jak by měla vypadat vládní informační kampaň před schvalováním Ústavy EU. Odpoledne pak odletěl do Paříže, kde s dalšími socialistickými a sociálnědemokratickými politiky veřejně vyzval Francouze, aby poslední květnovou neděli euroústavu podpořili.
Pro stanici BBC Paroubek uvedl, že odpůrci euroústavy v Česku nemohou pro svou kampaň počítat s žádným příspěvkem. "To je v zájmu země, abychom přijali evropskou ústavu. Pokud ji nepřijmeme, tak to bude mít velmi závažné důsledky v řadě směrů včetně toho, že bychom mohli být vyřazeni také z jednání o finanční perspektivě Evropské unie," prohlásil.
Osvěta za milióny
"První výsledky eurokampaně v Česku by měly být vidět koncem června. Po prázdninách pak kampaň zaručeně nepřehlédnete," tvrdí Petra Mašínová, ředitelka vládního odboru pro informování o EU.
Návrh kampaně, která má mít "převážně informativní charakter" a za niž stát jen letos utratí 80 miliónů korun, vláda schválila jednomyslně. "Připomínky měl pouze ministr zahraničí Cyril Svoboda, který však netrval na tom, aby se v návrhu strategie informování o ústavní smlouvě zohlednily," uvedl jeden z účastníků zasedání. "Ministr upozornil třeba na to, že pokud dostanou v kampani prostor všechny názorové proudy, přihlásí se i extremisté."
Právě Svobodův úřad měl mít, tak jako před vstupem Česka do Evropské unie, osvětu původně na starosti. Někdejší premiér Stanislav Gross ale v polovině března prosadil, aby se informování o evropských záležitostech přesunulo přímo pod něj - na Úřad vlády.
"Kampaň bude mít tři části: první čistě informační, druhou názorovou," vysvětlila Petra Mašínová. "To, jak bude vypadat její třetí a závěrečná část, závisí na tom, jak se bude evropská ústava v Česku schvalovat. Zda v parlamentu, nebo v referendu," dodala.
Pokud referendum bude, měla by od 1. května příštího roku začít takzvaná přesvědčovací fáze kampaně. Výhody a nevýhody evropské ústavy pak mají voličům vysvětlovat hlavně politické strany.
"Zda se vedle informování o ústavní smlouvě Úřad vlády zapojí i do přesvědčovací kampaně, či zda bude tato role zcela v režii politických stran a vládních politiků, rozhodne vláda," stojí v dokumentu, který včera schválili ministři.
Letos však vláda - aspoň podle svých proklamací - své "ano" euroústavě nikomu nutit nechce. "Ač je proevropská, a tedy jednoznačně podporuje přijetí ústavní smlouvy, rozhodla se v prvních fázích kampaně nepoužívat přesvědčovací metody," vysvětlil Luboš Šikula z tiskového oddělení.
O první granty na projekty, které by veřejnost informovaly o evropské ústavě, se žadatelé budou moci ucházet od 1. června.
"Někteří zájemci už se nám ozvali," uvedla ředitelka Mašínová. "Třeba občanské sdružení, které před vstupem do EU školilo lidi ve výkonu trestu, a teď by to rádo zopakovalo," upřesnila. O peníze se podle ní mohou ucházet i experti, kteří chtějí pořádat besedy v regionech, producentská studia, která chystají televizní pořad o EU, nebo třeba nakladatelství, které by text euroústavy rádo vydalo.
Cesta do Paříže
Aby premiér Paroubek stihl včas odletět do Francie, hlasovali ministři o eurokampani - neplánovaně - už krátce po začátku včerejšího zasedání vlády.
"Premiér se rozhodl odjet do Francie, aby tam podpořil ratifikaci evropské ústavy. To je hlavní důvod jeho krátké návštěvy," řekla mluvčí vlády Lucie Orgoníková.
Na otázku, zda Paroubek odcestoval do Paříže jako předseda vlády, nebo jako zástupce ČSSD, Orgoníková odpověděla: "Vlastně jako obojí. Ale veškeré výdaje platí Lidový dům."
Kolik bude stát kampaň o ústavě?
Náklady v Česku
Pro rok 2005 vyčlení vláda na eurokampaň z rozpočtové rezervy 80 miliónů korun. V roce 2006 půjde na stejný účel až 120 miliónů. Pokud se v Česku nebude konat referendum, bude tato částka snížena.
Kromě aktivit, které už v Česku v rámci informování o EU běží (např. telefonní informační zelená linka nebo internetový portál Euroskop) se budou z peněz na kampaň platit nejrůznější výzkumy (v roce 2005 4 milióny Kč), distribuce informačních materiálů (15 miliónů korun) nebo výroba vzdělávacích pořadů a tisk plakátů a letáků (2 milióny Kč).
Náklady jinde v Evropě
Španělsko dalo na kampaň před referendem o evropské ústavě přes pět miliónů eur (150 miliónů korun).
Nizozemsko, kde voliči o ústavní smlouvě teprve rozhodnou, vyčlenilo ze státního rozpočtu 800 tisíc eur (24 miliónů korun).
Francii bude uspořádání referenda stát 130 miliónů eur (3,9 miliardy korun).
(zuk, čtk)
