Dávky v nemoci by měly v prvních čtrnácti dnech platit svým zaměstnanců firmy, navrhla včera vláda. Až po dvou týdnech stonání má přijít na řadu "státní nemocenská". Firmám zároveň stát sníží odvody na nemocenské pojištění - místo nynějších 3,3 procenta z platu zaměstnance zaplatí 1,4 procenta.
Česko by se tak přidalo ke dvacítce evropských zemí, ve kterých zaměstnancům v prvních dnech platí nemocenskou podniky.
ODS: Ať hlídají pojišťovny
Při prosazování zákona v parlamentu ale bude muset být koalice velmi disciplinovaná. Opozičním poslancům se změna nezamlouvá.
"Lepší by bylo, kdyby nemocenskou pod sebe získaly zdravotní pojišťovny. Mají víc zkušeností, dokázaly by její zneužívání líp pohlídat," tvrdí například poslanec ODS Martin Kocourek.
Právě se zneužíváním nemocenské se Česko dlouhodobě potýká. Lidem, kterým hrozí propuštění, se víc vyplácí nastoupit na nemocenskou než pobírat dávky v nezaměstnanosti - proto se houfně na dlouhé nemocenské odcházelo například ve Vítkovicích.
Menší firmy zase někdy posílají své zaměstnance "na nemocenskou", když nemají zakázky.
Nejvyšší nemocnost je v krajích, kde je i nejvyšší nezaměstnanost.
Zneužívání potvrzují i statistiky: obyvatelé Česka patří co do počtu a délky neschopenek na přední místo v Evropě. Českou ekonomiku to výrazně poškozuje. "Simulanti" podle loňského odhadu statistického úřadu ochudili ekonomiku o 27 miliard korun za rok.
Konec zneužívání?
Původní návrh nových pravidel, který vládě předložil ministr práce Zdeněk Škromach, byl přísnější než ten, na kterém se vláda nakonec dohodla. Lidem s nízkými příjmy - kteří nemocenskou zneužívají nejčastěji - navrhoval při dlouhodobých nemocech nižší dávky, než jaké dostávají dosud.
Například zaměstnanec s dvanáctitisícovým platem měl dostat během tříměsíční absence o téměř sedm tisíc korun méně než nyní.
Ministři ale rozhodli, že lidé s nižšími a středními příjmy nesmějí na změnách tratit. Proto budou dál od čtvrtého dne nemoci dostávat stejné dávky jako dosud. Zdeněk Škromach argumentuje tím, že zneužívání dávek se už zamezilo dost - a to díky změně, která platí rok a čtvrt a podle které lidé v prvních třech dnech stonání dostávají o polovinu nižší dávky. (V roce 2004 skutečně správa sociálního zabezpečení evidovala o 900 tisíc neschopenek méně než o rok dřív, tedy necelé tři milióny.)
Vláda rovněž chce, aby ti, kteří zneužívají nemocenskou, mohli dostat až dvacetitisícovou pokutu. Také by mohli přijít (i zpětně) o vyplacené dávky.
Nejbohatší odvedou méně
Kabinet včera vzal zpátky ještě jeden slib. A to, že nemocenská bude spravedlivější k lidem s vyššími příjmy. Zatímco nyní si člověk s platem 44 tisíc hrubého přišel za týden nemoci na dva tisíce korun, po změně to mělo být víc než čtyři a půl tisíce. Nakonec to ale bude jinak: vláda chce raději zavést strop, ze kterého se budou odvádět příspěvky na sociální a zdravotní pojištění. Limit má být ve výši pětinásobku průměrného platu v roce 2007 a trojnásobku o dva roky později.
"Jelikož budou zavedeny stropy, už nebyl důvod pro výrazné zvyšování nemocenské pro lidi s vyššími příjmy," řekl po jednání vlády Škromach. Jenže na stropech například v roce 2007 vydělají jen lidé s platem vyšším než devadesát tisíc měsíčně.
Podniky zatím čekají
I když má zákon platit už od poloviny příštího roku, podniky podle průzkumu HN zůstávají zatím v klidu. Počítat, jak na ně změna dopadne, nemá podle většiny cenu, protože parametry nemocenské se mohou ještě mnohokrát změnit.
"Zatím jsme nic takového nepropočítávali," říká hlavní ekonom Komerční banky Kamil Janáček. "My už jsme se o něco pokusili, ale problém je, jak vyhodnotit krátkodobou a dlouhodobou nemocnost," říká také Simona Koubíková z ČSOB. Hlavně velké firmy zatím nemusely sledovat, jak často a jak dlouho jejich zaměstnanci marodí - zajímal je jen celkový počet "prostonaných" dnů.
Jeden z mála oslovených podniků, který dokázal včera propočítat dopady změn, byla firma UNO, která podniká ve svařování plastů a zaměstnává dvacítku lidí. "Kdyby zaměstnanci stonali stejně jako vloni, prodělali bychom na opatření 92 tisíc korun za rok," řekla Iva Kubišová, finanční ředitelka firmy.
Více na str. 4 Komentář, str. 8
