(Vážení čtenáři, z technických důvodů se mohou vaše dotazy zobrazovat se zpožděním. Děkujeme za pochopení.)
Online rozhovor
Pane Singere, vážím si vás jako finančního odborníka, a proto mne zajímá váš názor na následující otázku: velmi diskutovaná rovná daň jako součást daňové reformy stojí podle mého názoru na několika pilířích: 1) Snížení daní nejen na úroveň rovné daně, ale i paralelní řešení/případné zrušení ostatních daní, jako např. na výnosy z obchodních podílů/dividend, z nájmu apod; 2) Zjednodušení zákona o DP a DPH, a odstranění nejednoznačností v některých ustanoveních zákona tak, aby se ekonomické subjekty neobávaly danit v ČR; 3) vyřešit otázku daňových úlev v případě reinvestic prostředků. Jako čtvrtý pilíř vidím řešení otázky zálohy daně z příjmu, ke které zároveň směřuje moje otázka.
"Jaký je váš názor na možnost odstranit povinnost obchodních firem platit zálohu na daň z příjmu,která je obecně považována za bezůročnou půjčku poskytované státu?"
Výpadek příjmů do státní pokladny by během prvního roku mohla vyřešit půjčka ČNB českému státu za stejných obchodních podmínek. Děkuji za odpověď
Petr
Poku je mi známo, tak zálohový systém u daně z příjmů používá většina států - v tomto směru nejsem moc velkým optimistou. Pravdu ale máte v tom, že jde jen o bezůročnou půjčku, jejíž nahrazení půjčkou oficiální by vyšlo na 1-2 mld. ročně. ČNB ovšem ze zákona úvěrovat stát nemůže, takže by stát musel dluh emitovat. Ale jak jsem napsal, nejsem optimistou.
Pane Singere,
zastáváte také názor, že zrušení odpisových skupin v účetnictví, resp. ponechání pouze odpisů na dlouhodobá aktiva jako jsou nemovitosti by vážně ohrozilo ekonomickou a zejména finanční rovnovánu našeho státu? Nebo souhlasíte s názorem, že tento krok by vedl ke zvýšení dynamiky ekonomického růstu? Díky za odpověď.
Kategorie odpisů jsou pro ekonoma vždy problém - není jasné, jak se životnost počítá a navíc věci zastarávají morálně rychleji než fyzicky. Zjednodušení vždy vede ke zvýšení dynamiky růstu, ale také deficitu příjmů rozpočtu. Obávám se, že detaily, které by poskytly vodítko ke konkrétnější odpovědi jsou v kompetenci MF, ne ČNB.
Dobrý den. Mám pouze jeden dotaz na výši úroků z vkladů u komerčních bank. Jak je možné, že do roku 1990 jsme měli na spořitelní knížce ve spořitelně úrok 4% při roční výpovědní době a 2% bezvýpovědní vkladní knížky? Ten úrok 4% a 2% byl prosím v době, kdy nebyla žádná inflace (alespoň podle údajů soudruhů). Dnes když je roční inflace v průměru kolem 3%, tak nám dávají v Komerční bance na termínovaném vkladu při roční výpovědi úrok 0,45% a stát nám to ještě zdaní. Na mne to nyní působí dojmem, že ti komouši asi uměli lépe hospodařit, když nám při nulové inflaci dávali úrok ve spořitelně 4% a nedanili to. Ti dnešní manažeři s milionovými ročními platy asi umí houbeles, když nám roční termínované vklady umí zhodnotit pouze o 0,45% při 3% roční inflaci. Nebo to umějí, ale to zhodnocení si rozeberou mezi sebou na vysokých platech, odměnách, tantiémách a dividendách? Ze střadatele pak dělají vola a dají mu pouze ušmudlaných 0,45%.
Soudruzi Vám lhali, protože zboží za pevné ceny nebylo. Inflace dnes není ročně 3% ale mezi 1,5-2%, což je de facto podstatně níž než za komunistů. Nízké sazby, které drží dole i ČNB, umožňují ekonomice a tedy i Vašemu platu růst.
V současné době má Česko jednu z nejnižších úrokových sazeb na světě. K čemu je to dobré? Mohou jít sazby, které vyhlašuje ČNB ještě dolů, nebo půjdou opět nahoru?
Oficiální politikou ČNB je držet inflaci na 3% s tolerančním intervalem plus/mínus 1%. V tuto chvíli podstřeluje a bude podle svých prognóz, ale i consensu trhu podstřelovat i v roce 2006. Jinak při splnění inflačního cíle se každá centrální banka cílující inflaci snaží držet sazby co nejníže, proto i ČNB snižovala sazby.
Pokud jde o to, k čemu jsou nízké sazby dobré, nízké sazby stimulují investiční aktivity a ty umožňují ekonomice růst rychleji.
Něco ke koruně... Je její kurs na devizovém trhu reálný, nebo je ovlivněn také tlaky spekulantů? Jaký je podle vašeho názoru optimální kurs koruny v euru a k dolaru, aby to třeba nevadilo českému exportu?
Kurs koruny je už skoro 10 let určován na trhu, a ČNB se nesnaží po přechodu na cílování inflace tento kurs s výjimkou mimořádných prukdých pohybů ovlivňovat. Jinak výsledky zahraničního obchodu ani výsledky běžného účtu ČR nenaznačují, že by stávající úroveň globálně poškodila náše exportéry. V nemalé míře je to zřejmě důsledek toho, že posílily měny všech středoevropských států, zákazníci našich exportérů tedy nemohou tak snadno jít třeba do Polska, aby jim to tam vyrobily levněji ...
Myslíte si, že jste za svoji práce dobře zaplacen? Kde to bylo lepší - v soukromé sféře nebo tady v centrální bance?
V soukromé sféře jsem měl víc, ale platy BR nejsou žádná almužna. Ta práce má ale navíc pro mě jako pro ekonoma prestižní hodnotu, a představuje ojedinělou životní profesní zkušenost. Za kariérní období těch max 30 let, kdy se tak člověk může do bankovní rady dostat, se v ní nemůže vystřídat více než 35 ekonomů (funkční období je 6 leté, bankovní rada má 7 členů), ve skutečnosti jsou mnozí jmenování dvakrát po sobě, takže ten počet 35 se ještě snižuje. To znamená, že se ani zdaleka nepodaří tuto zkušenost získat každému úspěšnému ekonomovi v tét zemi. Jinými slovy, nerozmýšlel jsem se nad touto nabídkou moc dlouho.
Jak po několika měsících ve funkci viceguvernéra vidíte nezávislost ČNB? Rozhoduje o nastavení úrokových sazeb skutečně nezávisle a bez politických tlaků?
Ano, o tom jsem nepochyboval a ani dnes nepochybuji.
Je správná úvaha, že snižování úrokových sazeb tak jak je realizuje ČNB poněkud zprostředkovaně negativně ovlivňuje růst burzy a dluhopisové nástroje se stávají atraktivnější? Pokud bude znít vaše odpověď že ne, tak bych se chtěl zeptat zda mají úrokové sazby které stanovuje ČNB nějaký vliv na burzu.
Děkuji.
Obecně by nízké úrokové sazby měly brzu posilovat, ta úvaha správná není. U nás si ale myslím, že ji příliš neovlivňují.
Dobrý den. Pane viceguvernére, v rámci nezbytného přechodného období pro přechod na EUR některé nové členské státy EU již nyní zavádějí fixní směnné kurzy svých domácích měn k Euru, přestože tuto povinnost mají až 2 roky před termínem zavedení Eura. Je podle Vašeho názoru delší přechodné období s fixovanou měnou než povinné 2 roky pro vhodné i pro českou ekonomiku či nikoliv?
Ne delší přechodné období než je nutné není pro naší ekonomiku výhodné.
Dobrý den pane viceguvernére. Jaký je váš názor na reformy, které se provádějí na Slovensku? Myslíte si, že politici u nás najdou dostatek odvahy k jejich spustění nebo budou čekat, až nás někdo nebo něco donutí?
Druhou stránkou té nezávislosti, o níž jsem psal v odpovědi na před-předchozí dotaz, je určitá zdrženlivost v komenování politiky...
Do jaké míry zasahuje práci a ovlivňuje vůbec ČNB poslední politická krize?
Relativně málo v tom smyslu, že by ovlivňovala naše konkrétní rozhodování. Při několikahodinových diskusích o posledních měnových rozhodnutích se jí věnovaly maximálně dvě tři věty, které konstatovaly, že toho tak moc neovlivňuje. :-))
Jiná věc je, že jedno z největších rizik pro naše prognózy představuje naše nejistota o rozpočtové politice státu. Pokud se naše předpoklady nenaplní, může to vést k odlišnému vývuji ekonomiky, než předpokládáme a tedy i naší reakci.
Pane viceguvernére, máte alespoň hrubou představu o kursu Kč - EUR k termínu zavedení eura v ČR -tj. někdy kolem 2010? Budou se tímto kurzem také přepočítávat např. splátky bankovních úvěrů, platy a jaký bude postup v cenách - bude postup ve stanovení cen ponechán výhradně na obchodnících nebo bude prováděna určitá regulační opatření ?
Máme velmi přibližnou představu o tom, že koruna zatím jevila dlouhodobou tendenci k mírném posilování, ale o kursu v roce 2010 ani nespekulujeme. Jinak se k rozhdonému kursu přepočítá vše ve finančním systému, pokud jde o regulace cen, jde o záležitost ministerstva financí a vlády. Máte-li nějakou představu, kdo bude v roce 2010 vládnou, můžete si z ní odvodit, jestli se bude míchat do cen ... :-))
Pane Singere velmi a to nepříjemně mně překvapil,Váš poslední rozhovor pro HN, kde hovoříte ve prospěch pomalejšího zavedení Eura. Dokonce tam tvrdíte, že není dobré být první. Myslím si pravý opak.Ten , kdo zavede, z mových členských zemí Eur jako první, bude mít výrazný plusový bod u zahraničních investorů, protože jim ubyde , ve srovnání s neeurovou zemí jedno riziko.
Euro, díky firmám jako Škoda VW stejně již funguje jako neoficiální měna, Navíc, naše ekonomika je životně závislá na exportu, nutnost konverzí a kurzová rizika představují pro tuzemské firmy vážné znevýhodnění oproti zahraniční konkurenci, která má euro jako "národní" měnu. Tyto náklady odhaduji někde kolem 20 miliard Kč ročně.Vše toto mluví pro co nejrychlejší zavedení Eura. Proti tomu stojí objektivní a jeden subjektivní důvod. Objektivními důvody je možnost ovlivnění ekonomiky pomocí úrokových sazeb, což fungujea je skutečným nástrojem. Druhým objektivním důvodem je možnost ČNB ovlivňovat směnný kurz. Oba víme, že tato možnost je spíše hypotetická, pokud ČNB bojuje s opravdu velkou spekulační vlnou. A třetím ryze subjektivním důvodem může být snaha ČNB co nejdéle si udržet svůj význam neboť v okamžiku převzetí Eura její význam prudce poklasne. Ani jeden z výše uvedených důvodů pro mne nevyvažuje zisky z brzkého přijetí Eura.
Přeji pěkný den.
To je spíš komentář než otázka. Pokusím se tey o komentář ke komentáři:
Pružný kurs jako kterýkoliv pružný člen, představte si třeba spojku u auta (pro technické typy - ještě lépe hydrodynamickou spojku), či tlumičeu, vytváří frikce a pohyby, které vedou ke ztrátám a nákladům. Pevné propojení na druhou stranu přenáší všechny šoky z vnějšku do systému, což může vést k jeho podstatnému narušení, či rozbití (jako u auta). Tedy něco za něco a ekonomika, která je v podstatné míře tažená jen dvěma odvětvími: turistikou a automobilovovým průmyslem je vůči šokům dosti zranitelná.
Pokud jde ale o investorské riziko, to je vyjádřeno cenou dluhopisů a ta se u nás už po několik let pohybuje na úrovni EU. Jinými slovy, žádný pokles měřitelné úrovně investorského rizika ČR zavedení eura nepřinese. To mimochodem kontrastuje s jinými zeměmi, které se o zavedení eura snaží více, mají vyšší úroveň úroků, a tedy jejich zisk z eura je vyšší. Jen pro ministry financí Polska, kde je úrok vyšší skoro o 3%, a Maďarska, kde je úrok vyšší skoro o 6%, by zavedení aura znamenalo velmi konkrétní a měřitelné úspory v řádu desetimilard do státního rozpočt ročně.
Určitě souhlasím s Vaším postřehem, že část ekonomiky už v euru operuje, a připomínám, že ČNB s tím nemá problém. To, že je ekonomika ale s eurem již propojená, spíše snižuje výši nákladů plynoucích z volného kursu.
Obecně si od zavedení pevného kursu slibují ekonomické subjekty v ČR odstranění dvou nákladů: (1) nákladů exportérů spjatých s posilováním měny. Jsem ale přesvědčen, že posilování měny je odrazem konvergence do EU a fixace kursu jen povede k jeho přenesení do nákladů - tento náklad zavedením eura odstranit nelze a (2) náklad spjatý s proměnlivostí kursu, ten se ale nezdá být na základě výše uvedeného příliš vysoký.
Jinak jde i o to, že do přechodného období ERMII bychom měli vstoupit s konsolidovanými financemi státu, jinak se měnové trhy mohou rozhodnout "vyzkoušet" si nás, což má velmi nenulové náklady pro ekonomiku a mohlo by v nejhorší příkladě vést i k prodloužení či vystoupení z tohoto režimu. To si skutečně nepřeji.
V poslední řadě připomínám, že datum vstupu do eurouzóny vychází z dohody ČNB s vládou, kterou ČNB respektuje.
P.S. Z nějakého důvodu se první verze mého komentáře Vášeho komentáře neodrazila na záznamu, tak jsem to musel ke své malé radosti naklepat znovu, proto se odpověď zobrazuje a jako poslední.
Dobry den,pane Singere v soucasnosti jsou zakladni urokove sazby nastaveny nize nez sazby eurozony. Mylsite si ze tento trend je dlouhodobe udrzitelny? Nebo se domnivate, ze urokove sazby budoou klesat i v eurozone? Myslite si, ze obdobne kroky budou provadet i dalsi centralni banky v pristupitelskych zemich, tj. budou snizovat sve urok. sazby pod uroven eurozony?
To je otázka ohledně vývoje u nás i eurozóně, dlouhodobě odpovědět neumím. Z hlediska nejbližších čtvtletí si ale myslím, že není důvod, aby se sazby musely držet jen nad sazbami eurozóně. Nižší sazby jsou koneckonců odrazem flexibility, kterou máme, a sazby v eurozóně nehrajou v rozhodování bankovní rady velkou úlohu.
Dobrý den pane víceguvernére, ještě k odpisům.
Zkuste mi prosím vysvětlit k jakým ztrátám na straně příjmů státního rozpočtu by vedla úprava (snížení či přímo zrušení ) současného systému odepisování HIM. Mám zato, že by se pouze jednalo
o posunutí časového toku peněz a výpadek by byl pouze jednorázový v daném roce. V dalších letech by se již neodepisovalo nic (v účetnictví) a o to by opět byla větší daň. děkuji
Fakt nejsem daňař, snažím se nemíchat se do kompetenc financí a na odpisy jsem už odpovídl. Nezlobte se.
Zdravim Vas, cetl jsem, ze posledni snizeni sazeb narusi nasi financni stabilitu a stabiltu korunovych kursu. Co si o tom myslite? Jsou tyto predpokady opravnene, zatim se nezda, ze by se kurs koruny nejak vyznamne rozkolisal.
Taky se mi nezdá. Možná byly tyto výroky, moc si je ale neuvědomuji, spíše než odrazem narušení finanční stability ČR důsledkem narušení emoční stability těch, kdo je pronášeli. :-))
Dobry den,
jaky je Vas nazor na zruseni REPO? Co timto pozadavkem nekteri ekonomove sleduji?
Přiznám se, že jsem si tohoto požadavku nevšiml. Jinak REPO sazby jsou náš základní nástroj.
