Cestovní náhrady společníkovi
V roce 2003 jsme uplatnili v daňových nákladech náhrady cestovních výdajů společníka společnosti s ručením omezeným, který nemá s firmou uzavřenou pracovní smlouvu, pouze se podílí na rozdělení výsledku hospodaření (do roku 2003 pokrýval vytvořený výsledek hospodaření ztrátu minulých let). K cestám bylo použito jeho vlastní osobní vozidlo. Nyní jsme absolvovali kontrolu na finančním úřadě a tyto výdaje nám nebyly uznány s odvoláním na zákon o cestovních náhradách, kde nejsou společníci společnosti s ručením omezeným uvedeni. Názor, že má společník podílející se na hospodářském výsledku stejné postavení jako podnikatel, nebyl finančním úřadem připuštěn. Oprávněně?
Pokud u podnikatele, společníka s ručením omezeným, existuje pouze jediný příjem, a to příjem z rozdělení zisku, pak nelze náhrady za cestovní výdaje uplatnit. Podíl na zisku je zdaněn ve smyslu paragrafu 36 zákona o daních z příjmů srážkovou daní a společník jej již do svého daňového přiznání nezahrnuje. Jiná situace by byla, kdyby tento podnikatel v rámci své podnikatelské činnosti poskytoval konkrétní služby společnosti, za které by získával příjmy (podle paragrafu 7 zákona o daních z příjmů). Proti nim by mohl uplatnit výdaje na pracovní cesty (viz paragraf 24 odst. 2 zákona o daních z příjmů).
Pojistné na sociální zabezpečení
V měsíci prosinci jsem měla dvě brigády na dvou různých pracovištích. V obou případech jsem podepisovala takový růžový dvojlist, asi kvůli daním, opravdu nevím. V prvním případě jsem platila sociální a zdravotní pojištění, u druhého zaměstnavatele ne. Teď můj první zaměstnavatel chce od druhého zaměstnavatele doklad o výši příjmu, který jsem si tam vydělala, aby mohl vyplnit (snad) daňové přiznání a vrátit mi peníze - daň, kterou mi omylem strhli z platu, protože si účetní nevšimla skutečnosti, že jsem student. Chtěla jsem se zeptat, jak je možné, že jsem neplatila u druhého zaměstnavatele sociální a zdravotní pojištění? Dlužná částka od prvního zaměstnavatele je nižší, než když bych teď musela dodatečně zaplatit sociální a zdravotní pojištění u druhého zaměstnavatele. Je proto výhodné obětovat dlužnou částku, abych na tomto neprodělala?
Oba mzdoví účetní mohli postupovat správně. V jednom případě mohlo jít například o dohodu o provedení práce nepodléhající sociálnímu a zdravotnímu pojištění, ve druhém o dohodu o pracovní činnosti nebo vedlejší pracovní poměr podléhající sociálnímu a zdravotnímu pojištění. Ze zadání nelze posoudit. Růžový formulář "Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků" se podepisuje vždy jen u jednoho zaměstnavatele. Předpokládá se, že pracovní poměry nebyly současné, ale že na sebe navazovaly. Roční zúčtování daně z příjmů v takovém případě provádí poslední zaměstnavatel. V daném případě lze předpokládat, že po provedení ročního zúčtování vznikne přeplatek daně z příjmů, který bude správcem daně vrácen.
Zdanění příjmu důchodce
Důchodci byl přiznán důchod k 1. únoru 2004, ne zpětně k 1. lednu 2004. Do té doby měl příjmy ze závislé činnosti, podnikání provozoval jako vedlejší činnost. Po přiznání důchodu v podnikání pokračoval. Má nárok na odpočet nezdanitelného minima za rok 2004? Vztahuje se na něj minimální vyměřovací základ daně?
Dle zadání předpokládáme, že se jedná o starobního důchodce od 1. února 2004. Pro rok 2004 má uvedený starobní důchodce naposledy nárok na uplatnění nezdanitelné části základu daně dle paragrafu 15 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů ve výši 38 040 korun. Tato částka nebude krácená, protože na počátku roku nebyl poplatník poživatelem starobního důchodu a starobní důchod mu nebyl přiznán ani zpětně k počátku zdaňovacího období (viz paragraf 15 odst. 2 poslední věta zákona o daních z příjmů). Minimální základ daně se nevztahuje na poplatníka, který je poživatelem starobního důchodu. Od roku 2005 z důvodu právní jistoty poplatníků bylo doplněno, že stačí být poživatelem starobního důchodu i po část zdaňovacího období. Dle našeho názoru lze tento postup uplatnit již v roce 2004.
Daň z převodu nemovitosti
Uvažujeme o prodeji rodinného domu přibližně za pět miliónů korun. Jak zjistím přibližnou výši daně z převodu z nemovitosti? A jak stanovím daň z příjmů?
Daň z převodu nemovitostí činí tři procenta ze základu daně. Tím může být buď cena sjednaná, nebo cena zjištěná podle zákona o oceňování majetku (takzvaná cena vyhlášková, stanovená znalcem). Základem daně je vyšší z těchto cen.
Pro účely daně z příjmů je třeba nejdříve posoudit, zda nelze využít osvobození uvedená v § 4 písm. a) nebo b). V případě, že se nejedná o příjem osvobozený, potom je základem daně dle § 10 příjem snížený o výdaje prokazatelně vynaložené na jeho dosažení. Pokud jsou výdaje vyšší než příjem, k rozdílu se nepřihlíží. Výdajem je cena, za kterou poplatník rodinný domek prokazatelně nabyl, jde-li o rodinný domek zděděný nebo darovaný, cena zjištěná pro účely daně dědické nebo darovací. Výdajem je také zaplacená daň z převodu nemovitostí.
Informace poskytuje
Časopis Metodické aktuality Svazu účetních
