Tři roky, šest hlasování o vládě
Vláda Jiřího Paroubka dnes v devět hodin dopoledne požádá sněmovnu o důvěru. Koaliční poslanci se již dopředu písemně zavázali, že vládě svých 101 hlasů dají. Od posledních voleb v červnu 2002 budou muset poslanci už pošesté povstat ve své lavici a po jednotlivých jménech nahlas říci, zda vládu podporují.
Dosud třikrát hlasovali poslanci o důvěře a dvakrát o nedůvěře kabinetu. "Není to žádné nadužívání tohoto hlasování. Dvakrát to způsobily potíže sociálních demokratů, když se museli měnit jejich premiéři," říká předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek.
On sám stihl od posledních voleb hlasovat jak pro vládu, tak letos v dubnu i proti ní. Dnes se opět vrátí k původní podpoře. "Koaliční dohodu považujeme za platnou, nechceme jiné aranžmá. To, že naši poslanci hlasovali naposled proti vládě, vyvolaly problémy Stanislava Grosse, nikoliv koalice," dodává.
Ani v této dosud pětidílné hlasovací sérii, ani nikdy předtím v historii České republiky se nestalo, že by vláda důvěru nezískala. Překvapení se nečeká ani dnes. Představitelé poslaneckých klubů ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU uzavřeli písemnou dohodu, ve které se navzájem ujistili, že všech 101 poslanců přijde do sněmovny a dá hlas vládě.
Ujednání obsahuje i závazek, že koaliční strany nebudou podněcovat hlasování o nedůvěře a že budou společně podporovat vybrané zákony.
Dosavadní zkušenost s vládnoucí trojkoalicí však ukazuje, že dnešní slova důvěry se mohou rozplynout ihned poté, co budou vyslovena. "Důvěra 101 hlasů se bohužel nepřenáší do dalších hlasování. Už po víkendu, až se poslanci sejdou ve sněmovně, bude vládní koalice znovu a znovu shánět hlasy pro každý zákon od začátku. Reálná politika bohužel s vládní důvěrou nesouvisí," uvedl ředitel Institutu politologických studií Univerzity Karlovy Bořivoj Hnízdo.
Potvrzením je tento týden, ve kterém ve sněmovně zafungovala znovu "koalice 111", tedy společné hlasování sociálních demokratů s komunisty. Levicové strany dokázaly prostřednictvím zákona o ochraně veřejného zdraví už podruhé zakázat převod nemocnic na obchodní společnosti.
"Politická nestabilita je pochopitelná. Koaliční strany jsou od sebe široce programově vzdáleny a k tomu je ČSSD sama nejednotná," upozorňuje politolog Vysoké školy ekonomické Michal Klíma.
Jen formální důvěra kabinetu a její časté testování se podle bývalého ministra a šéfa legislativní rady vlády Jaroslava Bureše podepsaly na výkonnosti kabinetu. "Příprava některých zákonů se dostala do skluzu, plán se bude muset zredukovat."
Vládnutí v rukou poslanců
7. srpna 2002, první důvěra špidlově vládě
Po parlamentních volbách v červnu sestavil Vladimír Špidla novou vládu, které dalo důvěru 101 koaličních poslanců.
11. března 2003, Druhá důvěra špidlově vládě
Poté, co koalice nedokázala prosadit žádného ze svých kandidátů za prezidenta, požádala vláda znovu o důvěru a opět ji získala.
27. září 2003, nedůvěra špidlově vládě
Opozice vyvolala hlasování o nedůvěře kabinetu. Dala však dohromady pouze 98 hlasů, chyběl jí například podnapilý poslanec Petr Kott (tehdy ODS).
24. srpna 2004, důvěra Grossově vládě
Po demisi Špidlovy vlády sestavil Stanislav Gross nový kabinet, kterému vyslovilo důvěru opět 101 poslanců. Zdeněk Kořistka z US-DEU před hlasováním uvedl, že mu spolupracovníci předsedy ODS Mirka Topolánka nabízeli desetimiliónový úplatek, pokud vládu nepodpoří. Jeho tvrzení se nikdy neprokázalo.
1. dubna 2005, nedůvěra Grossově vládě
Lidovci odešli z vlády a posílená opozice nechala hlasovat o nedůvěře kabinetu. Komunisté se hlasování zdrželi a Grossova vláda mohla pokračovat.
