Poslanci se volby prezidenta nevzdají

Sněmovna odmítla návrh na přímou volbu prezidenta, od roku 2002 už počtvrté. Rozhodli o tom hlasy všech komunistických poslanců, dvou třetin klubu ODS a třetiny klubu ČSSD.
"Nechtějí se vzdát toho, že mají volbu prezidenta ve své moci," kritizuje jejich postoj poslankyně Táňa Fischerová, která normu se třemi kolegy z Unie svobody sepsala. Podle jejího návrhu se měl prezident volit dvoukolově. Ve druhém kole by se rozhodovalo mezi dvěma nejlepšími z kola prvního.
Přímou volbu prezidenta si podle letošního průzkumu CVVM přejí tři čtvrtiny občanů. To je o patnáct procent víc než v roce 2002, kdy takovou změnu ústavy do svého programu zařadila Špidlova vláda.
Ústavní expert lidovců Cyril Svoboda tvrdí, že jeho strana předloží stejný zákon ještě v tomto volebním období: "Prezident by potom měl větší legitimitu než dnes, kdy se jeho volba stala předmětem obchodu mezi stranami."
"Poslanci by si měli uvědomit, že nepřímý způsob volby posiluje komunisty," doplňuje další argument pro přímou volbu Fischerová a připomíná, jak předloni díky hlasům KSČM uspěl Václav Klaus.

Příliš mnoho podmínek

Podle Zdeňka Koudelky, hlavního příznivce přímé volby v klubu ČSSD, nemá smysl změnu ústavy v nejbližších měsících do sněmovny vracet: "ODS může návrh zablokovat v Senátu," vysvětluje.
Občanští demokraté ovšem tvrdí, že jsou příznivci přímé volby. Před dvěma lety ji ve sněmovně neúspěšně prosazovali také oni, navrhovali však jednokolový systém. "Dnes nabízíme kompromis podle vzoru, kterým se volí francouzští poslanci, ostatní strany ale nemají zájem" říká stínový ministr spravedlnosti za ODS Jiří Pospíšil. Podle jeho modelu by do rozhodujícího druhého kola směli postoupit všichni kandidáti, kteří by se dostali přes nějakou, například patnáctiprocentní hranici.
Odpůrce přímé volby v ČSSD Zdeněk Jičínský podezírá autory zákona z populismu: "Přímou volbu neodmítám, není ji ale možné izolovat ze souvislosti ústavních vazeb." Přímá volba podle něj může dramaticky posílit roli prezidenta a tím ohrozit rovnováhu ústavních institucí. Proto je třeba zvážit, jestli nebude zároveň nutné omezit některé z jeho pravomocí.
Zástupci lidovců i Unie svobody tvrdí, že širší změna ústavy je zbytečná, Jičínskému však dávají za pravdu ústavní právníci, například Karel Klíma ze Západočeské univerzity a Aleš Gerloch z Univerzity Karlovy. Ten už sněmovně doporučil, aby přímo zvolený prezident směl rozhodovat jen se souhlasem vlády či jiných ústavních orgánů - dosud například může jen podle svého uvážení jmenovat členy bankovní rady ČNB a udělovat milosti. Výjimkou by měla být pouze nově zavedená pravomoc rozpustit sněmovnu při vládní krizi.
Komunisté podmiňují přímou volbu ještě obsáhlejší ústavní reformou, která by například mohla posílit roli Senátu při schvalování zákonů, které se dotýkají Listiny základních práv a svobod.

Není vůle

Poslanci měli šanci jednat o ústavních změnách v uplynulých letech. Zástupci všech klubů se shodli koncem minulého roku na tom, že omezí poslaneckou imunitu a zároveň dají Nejvyššímu kontrolnímu úřadu možnost kontrolovat hospodaření krajů. Plénum sněmovny ale stejně nakonec obě změny zamítlo. "Nebylo to nic racionálního. Ve sněmovně prostě není vůle ústavu měnit," shrnuje Jičínský.
Česká ústava se za dvanáct let měnila jen pětkrát, přitom jedna novela byla vynucena vstupem do Severoatlantické aliance, další dvě přijetím do Evropské unie.
S výjimkou euroreferenda nedošlo ani k jediné změně během současného volebního období. Mezi devíti neúspěšnými pokusy byl obsáhlý návrh Špidlovy vlády a dvě kuriozity. Předseda poslanců ODS Vlastimil Tlustý doporučil zavést rozpočtovou rezervu, kterou by mohla sněmovna využít při neočekávaných katastrofách. Komunisté zase navrhli, aby ústava chránila český jazyk jako důležitou součást národní identity.
Včera do sněmovny dodali další návrh na změnu ústavy lidovci. Chtějí se znovu pokusit o omezení poslanecké a senátorské imunity.


Změny ústavy
Co bude Nutné změnit
Omezit doživotní imunitu poslanců a senátorů (1x)
Přímá volba prezidenta a úprava jeho pravomocí (6x)
Posílit roli Senátu (1x)
Rozšířit kompetenci NKÚ na kraje, města a státní rozpočet (1x)
Nezávislost státního zastupitelství na vládě
Ustavit Nejvyšší soudcovskou radu
Zpřesnit postavení České národní banky (1x)
Popsat způsob, jakým má prezident jmenovat premiéra
Popsat cestu, jak přebírat rozsudky evropských soudů
Popsat způsob komunikace sněmovny a Senátu
Seznam vypracoval pro sněmovnu Karel Klíma ze Západočeské univerzity. Čísla za navrženými změnami ukazují, kolikrát se je sněmovna od roku 2002 pokusila neúspěšně zavést.
Pět dosavadních změn
Vznik krajů - v roce 1997
Možnost vysílat v rámci NATO vojsko do ciziny - v roce 2000
Přizpůsobení institucí vstupu do Evropské unie - v roce 2001
Změna jediného slova, která upřesnila odstavec o České národní bance - v roce 2001
Právo prezidenta vyhlásit referendum o vstupu do EU - v roce 2002