Prověrky soukromí má hlídat soud
Posuzování výsledků bezpečnostních prověrek není tak nezávislé a spravedlivé, jak vyžaduje Listina základních práv a jak už před čtyřmi lety poprvé upozornil Ústavní soud.
Včera proto deset ústavních soudců zrušilo část zákona o ochraně utajovaných skutečností. Neúspěšným žadatelům dali jednoznačnou možnost, aby odmítnutí prověrky Národním bezpečnostním úřadem (NBÚ) prověřil soud. Zkoumání odmítnutých prověrek speciálním kolegiem státních zástupců není podle Ústavního soudu vhodně vybraný postup.
"Na nezávislé přezkoumání toho, proč NBÚ prověrku neudělil, má každý nárok podle Listiny základních práv. Jenže kolegium nesplňuje obecné nároky na nezávislost. Jeho verdikt je přitom podle stávajícího znění zákona konečný, nelze ho dál zkoumat u soudu, a proto jsme toto stanovení zrušili. Přestane platit, jakmile nález vyjde ve sbírce zákonů," sdělila místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová.
Bezpečnostní prověrky, potřebné pro práci s tajnými dokumenty, potřebují tisíce lidí. Například v letech 1998 až 2002 se detailní prošetřování soukromí dotklo podle statistik NBÚ více než 15 tisíc lidí.
Ne každý v podrobném šetření finanční situace, vazeb na známé či možného rizika vydíratelnosti uspěje. Řada lidí si na odmítnutí přístupu k tajným dokumentům stěžuje. "Za poslední tři roky bylo podáno 314 stížností," uvedla mluvčí NBÚ Aneta Kupková. S neudělením prověrky nesouhlasil například poslanec Jan Kavan, který si chtěl stěžovat u kolegia i soudu.
Už v roce 2001 Ústavní soud upozornil, že odmítnutí žadatelé mají právo na nezávislé přezkoumání zamítavého stanoviska NBÚ. Poslanci ODS Ivan Langer, Petr Nečas a unionista František Ondruš navrhli, aby se stížnostmi zabývalo kolegium státních zástupců.
Vláda sice připravila a prosadila vlastní variantu, která přezkum zadala soudům, ale poslanecká cesta přes státní zástupce je známější. "Více je využívána možnost opravného prostředku ke kolegiu. Doposud bylo uplatněno 105 opravných prostředků. Správních žalob bylo zatím podáno 11," sdělila mluvčí Kupková.
Kolegium má proti soudu jednu výhodu. Zákon přesně stanovuje nejvýše 150 dní na posouzení stížnosti. Čas pro soudní jednání ohraničen není.
Jenže podle Ústavního soudu neodpovídá sestavování kolegia principům nezávislosti, například oddělení od politických vlivů.
"O přidělení zástupce k Nejvyššímu státnímu zastupitelství, což je nutná podmínka pro zařazení do kolegia, rozhoduje ministr. Ten současně jmenuje i nejvyššího státního zástupce, jemuž jsou členové kolegia podřízeni, a může ho bez udání důvodu i odvolat," upozorňuje Wagnerová. S podrobným zdůvodněním toho, proč by rozhodnutí kolegia měl mít možnost dále zkoumat i soud, souhlasilo všech deset přítomných členů ústavního pléna. Nikdo nevyužil svého práva na sepsání odlišného stanoviska.
Členové kolegia navíc sami potřebují pro svou práci prověrku právě od NBÚ, tedy úřadu, k jehož práci se mají vyjadřovat.
Včerejší nález Ústavního soudu tak nepřímo naznačil zbytečnost kolegia i dvoukolejnosti přezkoumávání. "Je jednodušší se obrátit rovnou na nezávislý soud. Zmenší se tím i okruh lidí, kteří budou nahlížet do zprávy o velmi intimním soukromí," říká Wagnerová.
Vláda už připravila novou verzi zákonné úpravy prověrek, ale ta dosud prošla v parlamentu pouze prvním čtením. Počítá například s pevnými lhůtami pro soudní projednání.
Zatím stále platí dosavadní zákon. Účinnost původně provizorní normy, která měla skončit letos v červnu, Václav Klaus včera prodloužil až do konce roku.
Konflikt, který se má ze zákonů odstranit
Zákon o ochraně utajovaných skutečností
Stížnost na neudělení bezpečnostní prověrky může přezkoumat Kolegium státních zástupců. Jeho verdikt je konečný a nelze ho soudně přezkoumat nezávislým soudem.
Listina základních práv
Z pravomoci soudu nesmí být vyloučeno přezkoumávání rozhodnutí týkajících se základních práv a svobod. Sem patří i soukromí zkoumané bezpečnostní prověrkou.
