EU mění maximální pracovní dobu

Od našeho zpravodaje
Europarlament se dnes chystá výrazně zasáhnout do pravidel o pracovní době - rozhodne, zda lidé v celé Evropské unii budou smět pracovat nejvýše 48 hodin týdně. Poslanci dokonce počítají s tím, že do tohoto času se bude počítat i pohotovost, kdy jsou zaměstnanci některých profesí na telefonu. Nikdo nemá mít na rozdíl od nynějška výjimku.
"Je to nejlevicovější návrh, který se tu objevil. Značně se tím ohrozí konkurenceschopnost malých podniků," soudí James Fothergill, poradce Konfederace britského průmyslu CBI.
Právě Británie bude změnou nejvíc poškozená. Už deset let tu smí zaměstnanci souhlasit s delší pracovní dobou - a také to šestnáct procent z nich dělá.
S novým utužením pravidel pro délku pracovní doby přišli socialisté. Reagovali tak na loňský návrh Evropské komise. Ta chtěla původně do zákonů o pracovní době vnést liberální prvky. Státy by mohly žádat o výjimku, pokud by se jim osmačtyřicetihodinový pracovní týden zdál krátký. Komise chtěla vyškrtnout pohotovost na telefonu z pracovní doby. Taková směrnice vlastně měla rozšířit britský model i na další státy.
"Ten návrh šel proti všemu, čeho odbory dosáhly v oblasti pracovní doby. Vznikl by nesmírný tlak na zaměstnance," tvrdí europoslanec Richard Falbr. "Když pracujete déle než osmačtyřicet hodin, zvyšuje se riziko úrazů. Není čas na oddych a rodinu."

Levicová lobby

Odbory a evropská levice lobbovaly v parlamentu tak silně za utužení pravidel pro pracovní dobu, že na svou stranu stáhly i pravicové poslance ze Španělska, Francie, Nizozemska a Německa.
Už před dnešním hlasováním je jasné, že původní návrh Evropské komise neprojde. Europarlament naopak podpoří nápad španělského socialisty Alejandra Cercase Alonsa, který chce zrušit britskou výjimku a do 48 hodin započíst i pohotovost na telefonu. "Směrnice musí být pilířem evropského sociálního modelu. Nelze obětovat životní podmínky honbě za konkurenceschopností. Zaměstnanci jsou tlačeni, aby souhlasili s vyšší pracovní dobou. V Británii byly stovky případů," uvedl Alonso.
"Směrnice o délce pracovní doby je zkouškou, zda unie je schopna reformovat svou ekonomiku. Zatím se ukazuje, že liberální návrhy jsou neprůchodné," říká Marco Airaudo, ekonomický analytik Centra pro studium evropské politiky v Bruselu.
Lídr ODS v europarlamentu Jan Zahradil pokládá za skandál, že proti liberálním reformám jde i část pravice. "U socialistů a zelených se daly protesty očekávat. To, že se za utužení pracovní doby postaví i část lidovců, je neuvěřitelné," soudí Zahradil.

Státy chtějí, EU nikoli?

O výjimku z čtyřicetiosmihodinové pracovní doby, jakou používají Britové, v té či oné formě přitom projevilo zájem osmnáct zemí EU. Dokonce i v Německu a Francii se pokoušeli vyjmout pohotovost z běžné pracovní doby, aby se snížily náklady hlavně ve zdravotnictví a u policie.
Pokud se europarlament dostane do rozporu se státy unie - což se v tomto případě dá po dnešku čekat - následuje smírčí řízení. V něm se hledá nový kompromis nebo musí Evropská komise přijít s novým, přijatelnějším textem.
Čechům přesčasy nevadí, str. 6 Komentář, str. 11