Vláda láká voliče na útraty a nižší daně
Program nové vlády, který bude dnes oficiálně představen, je předvolební: slibuje pokles daní a vyšší útraty. Ani na jedno nemá vláda peníze, v rozpočtu musí najít úspory za 40 miliard korun.
A naplní-li se slib nižších daní, přijdou státní finance o dalších deset miliard příjmů. I tuto částku bude potřeba ušetřit jinde. Úsporný balíček tak musí obsahovat pro příští rok škrty za bezmála 50 miliard korun.
Bez podpory premiéra
Šetřit se má na politicky velmi citlivých místech: v nemocenské, v platech, v sociálních dávkách i rozpočtech všech ministerstev. Premiér Jiří Paroubek dal už přitom najevo, že ministr financí nemůže v úsporném tažení počítat s jeho podporou. Sobotka trvá na tom, že jiný než úsporný rozpočet nepředloží, protože by porušil slib, který dala vláda v konvergenčním programu unii. Zřejmě se tak dostane do ostrého střetu s vládními kolegy.
Vláda ještě ani s programem v parlamentu nezískala důvěru a ministři už přicházejí s plány na nové útraty. Paroubkův nástupce na Ministerstvu pro místní rozvoj Radko Martínek chce pokračovat v dotacích bydlení pro mladé rodiny. Nemá už na mysli jen novomanželské půjčky ze státního fondu bydlení, které před senátními volbami na podzim odstartoval současný premiér. Chce dotovat i úroky na půjčky.
Státní dotace bydlení by měl platit Fond bydlení, do nějž vláda dá část peněz z privatizace Českého Telecomu. Přes 80 miliard, které za firmu od španělské Telefónicy získá, by Paroubkův kabinet mohl využít i na další výdaje. Od úspor v nemocenské, platech či sociálních dávkách jej to však neochrání. "Podle pravidel EU nemůžeme počítat mimořádné příjmy z privatizace do rozpočtu," říká náměstek ministra financí Eduard Janota. Částka v řádu desítek miliard se podle ministra financí Bohuslava Sobotky nedá uspořit bez změny zákonů v sociální oblasti.
"Neplánuji žádné nové výdaje, ale možné nejsou ani výrazné úspory v řádu miliard," odmítá ale šetření ministr práce Zdeněk Škromach.
Čas ústupků
Ten minulý týden předložil kabinetu reformu nemocenské, od níž ministr financí očekával pro příští rok úsporu sedmi miliard korun. Škromachův návrh ale nešetří ani korunu. Nemocenskou by měl v prvních dvou týdnech vyplácet přímo zaměstnavatel, kterému by se zároveň snížil odvod ze současných 3,3 na 1,4 procenta. Dávky už by se platily jen za pracovní dny, nikoliv za soboty a neděle jako nyní. Škromach však na tlak odborů zároveň zvýšil nemocenskou pro první tři dny. Otupil tak reformu, která platí od začátku letošního roku. Lidé na neschopence dostávají v prvních třech dnech dávky jen na úrovni čtvrtiny svého příjmu. To výrazně omezilo zneužívání neschopenek a ve státní pokladně je tak na nemocenské přebytek kolem sedmi miliard. V novém zákoně však Škromach přebytek rozpouští mezi lidi na vyšších dávkách a firmy díky nižším odvodům. "Jen tak bylo možné dohodnout se na novém zákoně s odbory i se zaměstnavateli," říká Škromach. Žádné úspory se nedají očekávat ani od reformy životního minima, kterou by měl předložit do konce měsíce. Sobotka přitom žádá na sociálních dávkách ušetřit příští rok kolem pěti miliard korun.
