Přispívat finančně zaměstnancům, kteří nečerpají nemocenskou, je porušením zákoníku práce. K tomuto závěru dospěl Úřad práce Brno-město, když ve firmě Slévárna Zetor šetřil podnět odborářů. Zřejmě jako první v zemi se tak pozastavil nad velmi rozšířenou praxí českých podniků. V nich často platí zásada - když nebudete marodit, vyděláte si víc. Manažeři tak motivují zaměstnance, aby zbytečně nemarodili a neohrožovali tak plynulost výroby.
"Překvapilo mě to. Podobný model je totiž v zemi běžný, i když, jak jste psali, od něho už některé velké firmy ustoupily," diví se generální ředitel Slévárny Zetor Vojtech Pánik.
Došlo k diskriminaci?
Firma kvůli tomu osvědčený model, který jí pomohl snížit meziročně absence o víc než pět procent, tedy o třetinu předchozího stavu, opustila a zpracovala pro letošek nový. Podle ní nenapadnutelný. "Loni nám ubylo i přesčasů a brigádnické výpomoci. Tím jsme měli i méně starostí s plněním plánu," upozorňuje Pánik.
Společnost Slévárna Zetor uplatňovala vloni systém odměňování na základě dohody o mzdě. Ta zahrnovala finanční zvýhodnění pracovní aktivity podle počtu neplánovaných absencí. Pokud třeba dělníci neměli absenci vyšší než 7,5 hodiny za měsíc, dostávali měsíční prémii tři tisíce korun. Odstupňovány model jim zaručoval, že ještě při absenci do 22,5 hodiny pobírali tisíc korun. O tom, zda se jednalo o plánovanou či neplánovanou absenci, rozhodovali mistři. Tedy lidé, kteří své podřízené nejlépe znali.
Zatímco Ministerstvo práce a sociálních věcí tvrdí, že je takový postup slévárny legitimní, ředitel brněnského Úřadu práce Jiří Uklein oponuje, že v takové podobě není možný. Věc ale dál nechce komentovat. Podle něho by tím došlo k porušení zákona o ochraně osobních údajů. "Zjistili jsme jen menší porušení právních předpisů vyplývajících ze zákona o zaměstnanosti. Bližší informace ale nelze poskytovat vzhledem k tomu, že účastníkem řízení byla jen právnická osoba Slévárna Zetor," vysvětluje.
Z dokumentů, které mají HNk dispozici, vyplývá, že úřad dospěl k závěru, že podnik porušoval prémiový řád. "Tím, že poskytoval měsíční prémie za pracovní aktivitu, porušil rovněž zákoník práce, neboť docházelo k diskriminaci pracovníků kvůli zdravotnímu stavu," stojí v zápise z kontroly. Ta skončila "napomenutím" - upozorněním na dodržování pracovně právních předpisů.
Podle mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí Kateřiny Beránkové ale zákoník práce ani zákon o mzdě nebrání tomu, aby zaměstnavatel stanovil vnitřním mzdovým předpisem zvláštní finanční odměnu nebo prémii lidem, kteří odpracují všechny směny. Takovou úpravu lze sjednat také v pracovní nebo kolektivní smlouvě. Na stejném principu je postaven i nárok na dovolenou v kalendářním roce. "Nejde tedy o diskriminaci kvůli zdravotnímu stavu, ale o odměnu poskytovanou těm, kteří se ve větším rozsahu podílejí na prosperitě firmy," uvedla.
Ředitel Uklein ale žádný rozpor nevidí. "Každý konkrétní případ se musí posuzovat přísně individuálně, ve vazbě na konkrétní právní předpisy. Bylo na nás, zda podle míry porušení předpisů zahájíme rovněž správní řízení o pokutě. Došli jsme k závěru, že to nebylo nutné," obhajuje rozhodnutí svého úřadu.
Pokuta již nehrozí
Manažer Pánik nad vším kroutí hlavou. Nechápe totiž, jak může dojít k tak rozdílné interpretaci předpisů. "Bohužel, jediným, kdo na všechno doplácí, je zase jen výrobní firma. Nový motivační systém sice není napadnutelný, ale zdaleka už není tak jednoduchý," dodal. Spor o uplatněný systém motivace trval po celý předešlý rok. Firma nakonec změnila způsob odměňování, neboť chtěla předejít nebezpečí možného správního řízení. V něm by mohla dostat od úřadu práce až miliónovou pokutu.
Firma patří k největším tuzemským slévárnám šedé litiny. Zaměstnává do okolo pěti set pracovníků, roční tržby se pohybují ve výši kolem půl miliardy korun. Kvůli velkým dluhům je od letošního dubna v konkursu.
Komentář, str. 10
"Překvapilo mě to. Podobný model je totiž v zemi běžný, i když, jak jste psali, od něho už některé velké firmy ustoupily," diví se generální ředitel Slévárny Zetor Vojtech Pánik.
Došlo k diskriminaci?
Firma kvůli tomu osvědčený model, který jí pomohl snížit meziročně absence o víc než pět procent, tedy o třetinu předchozího stavu, opustila a zpracovala pro letošek nový. Podle ní nenapadnutelný. "Loni nám ubylo i přesčasů a brigádnické výpomoci. Tím jsme měli i méně starostí s plněním plánu," upozorňuje Pánik.
Společnost Slévárna Zetor uplatňovala vloni systém odměňování na základě dohody o mzdě. Ta zahrnovala finanční zvýhodnění pracovní aktivity podle počtu neplánovaných absencí. Pokud třeba dělníci neměli absenci vyšší než 7,5 hodiny za měsíc, dostávali měsíční prémii tři tisíce korun. Odstupňovány model jim zaručoval, že ještě při absenci do 22,5 hodiny pobírali tisíc korun. O tom, zda se jednalo o plánovanou či neplánovanou absenci, rozhodovali mistři. Tedy lidé, kteří své podřízené nejlépe znali.
Zatímco Ministerstvo práce a sociálních věcí tvrdí, že je takový postup slévárny legitimní, ředitel brněnského Úřadu práce Jiří Uklein oponuje, že v takové podobě není možný. Věc ale dál nechce komentovat. Podle něho by tím došlo k porušení zákona o ochraně osobních údajů. "Zjistili jsme jen menší porušení právních předpisů vyplývajících ze zákona o zaměstnanosti. Bližší informace ale nelze poskytovat vzhledem k tomu, že účastníkem řízení byla jen právnická osoba Slévárna Zetor," vysvětluje.
Z dokumentů, které mají HNk dispozici, vyplývá, že úřad dospěl k závěru, že podnik porušoval prémiový řád. "Tím, že poskytoval měsíční prémie za pracovní aktivitu, porušil rovněž zákoník práce, neboť docházelo k diskriminaci pracovníků kvůli zdravotnímu stavu," stojí v zápise z kontroly. Ta skončila "napomenutím" - upozorněním na dodržování pracovně právních předpisů.
Podle mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí Kateřiny Beránkové ale zákoník práce ani zákon o mzdě nebrání tomu, aby zaměstnavatel stanovil vnitřním mzdovým předpisem zvláštní finanční odměnu nebo prémii lidem, kteří odpracují všechny směny. Takovou úpravu lze sjednat také v pracovní nebo kolektivní smlouvě. Na stejném principu je postaven i nárok na dovolenou v kalendářním roce. "Nejde tedy o diskriminaci kvůli zdravotnímu stavu, ale o odměnu poskytovanou těm, kteří se ve větším rozsahu podílejí na prosperitě firmy," uvedla.
Ředitel Uklein ale žádný rozpor nevidí. "Každý konkrétní případ se musí posuzovat přísně individuálně, ve vazbě na konkrétní právní předpisy. Bylo na nás, zda podle míry porušení předpisů zahájíme rovněž správní řízení o pokutě. Došli jsme k závěru, že to nebylo nutné," obhajuje rozhodnutí svého úřadu.
Pokuta již nehrozí
Manažer Pánik nad vším kroutí hlavou. Nechápe totiž, jak může dojít k tak rozdílné interpretaci předpisů. "Bohužel, jediným, kdo na všechno doplácí, je zase jen výrobní firma. Nový motivační systém sice není napadnutelný, ale zdaleka už není tak jednoduchý," dodal. Spor o uplatněný systém motivace trval po celý předešlý rok. Firma nakonec změnila způsob odměňování, neboť chtěla předejít nebezpečí možného správního řízení. V něm by mohla dostat od úřadu práce až miliónovou pokutu.
Firma patří k největším tuzemským slévárnám šedé litiny. Zaměstnává do okolo pěti set pracovníků, roční tržby se pohybují ve výši kolem půl miliardy korun. Kvůli velkým dluhům je od letošního dubna v konkursu.
Komentář, str. 10
