Jen ve čtyřech zemích Evropské unie odcházejí lidé do důchodu dříve než v 65 letech, Česko je jednou z nich, také proto jsou penze v současné podobě neudržitelné a Praha ve studiích renomovaných mezinárodních institucí pravidelně figuruje na seznamu míst, kde je reforma důchodů vůbec nejnaléhavější.
Tým expertů pod vedením ekonoma Vladimíra Bezděka v minulých dnech zveřejnil první propočty, jaké dopady by na životní úroveň budoucích penzistů i veřejné finance měly představy jednotlivých politických stran. Všechny se shodují, že i v Česku se v dohledné době bude chodit do penze až v 65 letech. Jenže průměrná délka života se stále prodlužuje a řada vyspělých zemí se snaží oddalovat penze ještě dál za pětašedesátku. "Čím déle lidé pracují, tím vyšší mohou mít důchody ve srovnání s platem, za nějž pracovali před penzí. Důchod totiž budou brát kratší dobu, a tak bude vyšší," upozorňuje Monika Queisserová z OECD.

Aktivní šedesátníci
Pro životní úroveň penzistů i celkovou prosperitu země je nejpřínosnější takový systém důchodů, který motivuje lidi, aby pracovali co nejdéle. Pokud možno i za oficiální věk odchodu do penze. Seniorům se však musí léta práce navíc vyplácet, jen tak jsou ochotni v zaměstnání zůstat. Současné české penze od prodloužení pracovní kariéry odrazují. Mnoho lidí naopak odchází do penze ještě před oficiální věkovou hranicí. V generaci mezi 55 a 64 lety pracuje pouhých 44,2 procent lidí. Pro srovnání: ve Švédsku v tomto věku pracuje 72 procent lidí, ve Spojených státech 62 a ve Velké Británii 57 procent.
Lidé zůstávají v práci déle především v zemích, kde o výši penzí rozhodují zásluhy, tedy jak dlouho člověk pracoval a kolik vydělával. Naopak tam, kde jsou důchody velmi solidární a rovnostářské, motivace k delší kariéře chybí.
Z návrhu politických stran nejméně motivuje k dlouhé kariéře rovný důchod, který navrhuje ODS. V 65 letech mají všichni nárok na stejnou penzi, ať měli jakkoliv vysoké platy. Léta práce navíc vyšší důchod nenesou. "Je výhodné odejít hned, jak člověk dosáhne penzijního věku," upozorňuje analýza týmu expertů. Jenže rovný důchod zajistí skutečně jen velmi nízkou životní úroveň, pod hranou životního minima. "Chceme dát prostor aktivitě každého. O životní úrovni bude výrazně rozhodovat, kdo kolik si sám uspořil. To samo o sobě motivuje k pracovní kariéře," říká Petr Mach, který ODS zastupuje v expertním týmu.

Úlevy pro seniory
Představy ostatních demokratických stran mají naopak motivaci k pozdějšímu odchodu nastavenou už v povinném systému penzí.
ČSSD prosazuje švédský model fiktivních účtů, kde nerozhoduje solidarita, ale pouze zásluhy. Lidem se tak dlouhá kariéra vyplatí, protože na jejich virtuálním kontě bude vyšší částka, z níž se jim bude penze počítat.
Pokud by se důchody reformovaly podle představ lidovců či unionistů, kteří chtějí dát lidem šanci vyvázat si část povinného odvodu na soukromý účet u penzijního fondu, je podle výpočtů expertů z Bezděkova týmu nejvýhodnější přesluhovat zhruba dva roky, tedy odejít do penze kolem 67 let. Člověk v takovém případě získává v přepočtu na rok, jenž stráví v penzi, až do smrti nejvíc.
Lidovci navíc chtějí lidi nad 65 let zvýhodnit tím, že budou platit jen polovinu povinných odvodů na důchody. Pro svého zaměstnavatele se tak stanou atraktivnější, protože budou levnější než mladší kolegové. Právě lidi na hraně penzijního věku dnes nechce řada firem zaměstnávat, protože je považují za dražší a zároveň méně výkonné než mladší generaci.

Jak motivují politici k co nejdelší pracovní kariéře