Škrtání výdajů? Snad. Jiné reformy ne

O výkonu nové vlády rozhodne obsazení ministerských postů. "Například jména Emmerová a Škromach zaručují, že nedojde k reformám," míní ekonom Raiffeisen Bank Pavel Mertlík, který byl sám ministrem ve vládě Miloše Zemana a radil i dalším sociálně demokratickým ministrům.
Podle takového výkladu nepostoupí reformy zdravotnictví, penzí ani sociálních dávek, které mají oba zmínění ministři v resortu. Naopak jméno ministra financí Bohuslava Sobotky, který se nově stal prvním místopředsedou vlády, dává podle Mertlíka šanci škrtům v rozpočtu, předepsaným bruselským konvergenčním programem, a spolu s tím i snížení sazeb daně z příjmu fyzických osob.
Oba návrhy dokončil Sobotka už v lednu, schválení však zdržela politická krize. "Ministr je bude prosazovat ve stejné podobě," potvrdil Sobotkův záměr jeho tiskový mluvčí Marek Zeman.
Mertlík dodává, že osoba premiéra Paroubka zaručuje předvolební populistická opatření. Příkladem je zavedení novomanželských půjček, které současný premiér stihl zavést po čtyřech měsících ve funkci ministra místního roz-voje.
Mezi šesti prioritami, které schválily tři koaliční strany, jsou vedle Škromachových penzí a Sobotkových rozpočtových a daňových škrtů ještě zákony o konkursu a střetu zájmů. Oba má na starosti ministr spravedlnosti Pavel Němec, který se je chystá do vlády rovněž předložit v nejbližších týdnech. Musí přitom překonat opozici ostatních ministrů.
Podle Němcova mluvčího Petra Dimuna je blíže dohoda o konkursech, když ministr akceptoval většinu připomínek vicepremiéra Martina Jahna. Ještě však nezačala debata o připomínkách ministrů Sobotky a Bublana k návrhu zákona o střetu zájmů.
Spor se rozpoutal o paragrafy, které popisují majetková přiznání politiků. Němec doporučuje, aby je senátoři podávali v Senátu, poslanci ve Sněmovně a komunální politici ve svých městských a krajských radách. Proti tomu Sobotka navrhuje, aby je předložili na začátku a konci funkčního období finančním úřadům. V tom s ním souhlasí ministr vnitra František Bublan, který navíc prosazuje, aby majetek přiznali i ti státní úředníci, kteří spravují veřejné finance a například zasedají v dozorčích radách státních podniků.
Šestou prioritou je schválení evropské ústavní smlouvy. Politici koalice na ni mají stejný názor jako dřívější kandidát na premiéra Jan Kohout: Důležitější než konání referenda je to, aby se euroústava schválila.
Přesto může dojít ke změnám právě v zahraniční politice. Výměnou za hlasování při důvěře nové vládě je požadují vlivní poslanci ČSSD Jan Kavan a Vladimír Laštůvka. "Mám silný pocit, že zahraniční politika, jak ji realizuje ministerstvo Cyrila Svobody, není v řadě věcí zcela identická s politikou ČSSD, ani programovým prohlášením vlády," říká Kavan. Příkladem je podle něho Svobodova příliš radikální podpora irácké intervence před dvěma lety a fakt, že vládě nevysvětlil rušení některých ambasád ve třetím světě.
Způsob, jakým by poslanci ČSSD a premiér mohli práci ministerstva zahraničí ovlivnit, je podle Kavana nutné najít do hlasování o důvěře vládě.


Nová vládní smlouva

Koaliční priority
Ratifikace Evropské ústavní smlouvy
Snížení daní z příjmů pro středně a nízkopříjmové skupiny
Příprava tezí důchodové reformy
Návrh zákona o střetu zájmů
Návrh zákona o úpadku
Schválení státního rozpočtu na rok 2006
Zákaz spolupráce s opozicí
Pouze po společné dohodě budou smluvní strany schvalovat návrhy zákonů v následujících oblastech: - státní rozpočet na rok 2006 - daně a poplatky včetně zákonů na podporu jejich správy - ochrana vlastnictví - zásadní rozhodnutí ve věcech zahraniční a obranné politiky
K zajištění tohoto cíle v Poslanecké sněmovně bude uzavřena samostatná dohoda na úrovni poslaneckých klubů.
Spolupráce smluvních stran v Senátu bude řešena samostatnými dohodami.