Zákon umožňuje získat státem uznané vzdělání bez školní docházky. Otevírá tím možnost, aby své vzdělání formalizovali šikovní zedníci, řezníci či další, kteří si osvojili profesi v rodinné firmě. Totéž mohou na vyšší vzdělávací úrovni udělat lidé, kteří absolvovali dílčí profesní kursy jako manažeři nebo finanční experti. Dává také šanci rozšířit rekvalifikace nezaměstnaných.
Změna zákona, která otevře strnulý systém, přesto nestačí.

Peníze pro všechny

"Nejvíc ze všeho se dnes musíme soustředit na to, jak lidi ke vzdělávání motivovat," vysvětluje Procházka. Podle studií OECD musí každý zájemce o studium překonat ekonomické bloky. Hlavní z nich není cena kursu, ale fakt, že během studia utíká výdělek.

Procházka míní, že blok částečně odstraní už samotné zavedení systému. Lidé rychle pochopí, že se otevírá cesta, jak získat kvalifikaci jednodušším způsobem: "Lepší je chodit do práce a zaplatit pár tisíc za odborný kurs, než strávit celý rok ve škole."
Všechny země, které už delší dobu podporují celoživotní vzdělávání, však zaznamenaly, že dále studovat chtějí spíše vzdělaní. Absolventi učilišť, případně základních škol, obvykle nemají zájem.

Vznikající systém tedy musí získat peníze, který by sociálně slabším jejich studium zaplatil. "Nějaké zdroje je možné najít v sociálních fondech Evropské unie," tvrdí Procházka. Jeho ústav už byl úspěšný, když žádal o podporu sítě škol celoživotního učení.

Síť by měla vzniknout na půdě středních škol, které vinou poklesu populace postupně přicházejí o své žáky. Finance z Bruselu by přitom neměly jít pouze na podporu výuky. Zavedení sítě předpokládá, že bude nutné přeškolit učitele, kteří dosud byli zvyklí na šestnáctileté učně. Dosud také nejsou k dispozici učební plány zaměřené na starší občany.

"O podporu z Bruselu mohou žádat i soukromé školy," dodává ředitel Procházka.

Rady a zkoušky

Provoz nového systému autoři popisují na příkladu nezaměstnaného průvodčího. Dostaví se na pracovní úřad, tam ale na něj budou připraveni lépe než dosud. Nabídnou mu tzv. bilanční diagnózu, při které zjistí, co nezaměstnaný průvodčí vlastně umí, jaké má vlohy a v čem se může zdokonalit. Výsledkem bude návrh, jak získat novou a na trhu práce žádanou kvalifikaci s co nejmenší námahou. Budou mít k dispozici seznam škol, které novou kvalifikaci nabízejí.

Podobný systém poradenských služeb přitom budou moci využívat ti, kteří si uvědomí, že na současném pracovišti nemají velkou perspektivu, případně když budou chtít zkusit něco nového. Ovšem i taková změna bude stát úředníky a experty hodně práce.

Zřejmě největším úskalím pro pracovníky státních úřadů bude příprava Národního systému kvalifikací. Zjednodušeně řečeno, půjde o knihovnu, která bude obsahovat popisy schopností, které si musí osvojit žadatel o státní zkoušku v různých oborech, například truhlář nebo zdravotní sestra.

Státem popsaná kvalifikace bude obsahovat i standardy, podle kterých by měli státem pověření hodnotitelé zkoušet.

"Seznam kvalifikací je nutný, aby každý mohl požádat o zkoušku ve vybraném oboru. Něco takového nebylo dnes možné. Člověk mohl nejvýš žádat ředitele školy o přijetí do vyššího ročníku. Neměl ale na přijetí právo," vysvětluje Procházka důvody, proč vytvářet složité dokumenty.

Systém bude obsahovat i rozdělení jedné kvalifikace na několik podoborů. Odbornost pak může zájemce získat jejich skládáním.

Slabé místo: univerzity

Experti ministerstva školství připouštějí, že změna otevírá jen nižší školství a univerzity se do něho přihlásit nechtějí. "Nejde zavést všechno najednou a ve vysokých školách v tuto chvíli narážíme na nezájem," vysvětluje Jaromír Krejčí z ministerstva školství.

Vysoké školy by vstupem do systému přišly o svůj monopol, protože stejné vzdělání by mohli studenti získat i jinak než pravidelnou docházkou na fakulty. Na druhé straně vysoké školy přicházejí o možnosti, především otevřít širokou paletu vzdělávacích kursů pro dospělé, jako jsou běžné v Británii a dokonce ve Slovinsku.

Systém ministryně Petry Buzkové je kritizován zleva. "Nemám nic proti liberálním postupům, některé záležitosti ale účast státu vyžadují," tvrdí Zdeněk Palán z Národního vzdělávacího fondu. Upozorňuje, že navržený systém přehlíží, jestli budou školy pro dospělé dostupné ve všech regionech.

Podle Palána je nezbytný Národní fond, který by další vzdělávání financoval. Navržený systém je příliš zaměřen na výchovu k profesi a nepodporuje občanská a zájmová studia.

050421-02 ()