Na jaře 2004 se předsedové politických stran zastoupených v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR dohodli, že se pokusí problém penzijního systému řešit společně. Byl ustanoven tzv. Tým expertů, složený ze zástupců politických stran, Ministerstva financí, Ministerstva práce a sociálních věcí a Úřadu vlády ČR. Tento tým zvolil do funkce koordinátora pro přípravu podkladů pro rozhodnutí o důchodové reformě Vladimíra Bezděka z ČNB, který se důchodovou problematikou dlouhodobě zabývá. Ten vytvořil pracovní skupinu, která na přípravě podkladů pracuje.

Online rozhovor

Online rozhovor byl ukončen. Již nelze položit nový dotaz.
Petr Fejtek
Návrh ODS s rovným důchodem vyznívá velmi solidaristicky, s nízkým náhradovým poměrem a demotivačně z hlediska implicitní daně. Ale model nezohledňuje téměř 10% "úsporu" na pojistném, která by nějakou formou (více či méně povinného) opt outu dlouhodobě vygenerovala i pro průměrně příjmové skupiny značné zdroje (v mil.Kč)pro doživotní anuitu (penzi).
Úspora na pojistném v poslední verzi (vypočtené k 11.4.2005) činí 7,5% hrubé mzdy. Podle návrhu ODS je využití těchto dodatečných zdrojů plně na jednotlivci, tj. záleží pouze na něm, zda se rozhodne něco z toho investovat. A pokud ano, do jakých instrumentů (zdaleka nemusí jít pouze o penzijní připojištění či životní pojištění). Model nedokáže "přepovědět" kolik občanů, v jaké výši a kam přesně (+ na jak dlouho) bude dodatečné zdroje spořit. Na druhé straně z modelových výstupů je jasné, že objem těchto zdrojů představuje po dokončení fáze náběhu ročně více než 2% HDP. Takže není pravda, že model nepracuje s těmito zdroji. Pokud ODS jasně řekne, že např. 5% půjde povinně do fondů, lze model a výpočty dále doplnit.
V. Bezděk
Jana Rossová
Ve všech návrzích důchodové reformy je počítáno se zvyšováním důchodového věku, někde až na 69 let. Jestlipak je i současně řešena otázka zaměstnanosti. Je velice snadné říci prodloužíme důchodový věk třeba na 75 let. Ale co s takovými padesátiletými, kteří ztratí práci. Měli by teoreticky odpracovat ještě cca 20 let, ale nikdo a nikde o ně nestojí. Je to opravdu problém, když u starších lidí je první(a často i poslední)otázkou na konkurzu či pohovoru dotaz na ročník narození.
Prodlužování důchodového věku je vždy velmi postupný a pozvolný proces, rozložený i do několika dekád. Proto bychom na budoucí možné hodnoty důchodového věku (např. 65 či více let) neměli pohlížet "dnešníma" očima, nýbrž pravděpodobnou demografickou situací za 20, 30 či i více let. Pokud se podíváte na demografická data na našem webu, zjistíte, že v kategorii osob v aktivním věku (např. 15-64 let) se v následujících dekádách čeká poměrně výrazný pokles počtů. Z tohoto úhlu pohledu tak postupné zvyšování důchodového věku v budoucnu bude pouze částečně vyplňovat tento přirozený demografický pokles. Na druhé straně je jasné, že by celková hospodářská politika měla vzít v úvahu, že bude nutné zvýšit zaměstnanost starších osob a podpořit tento cíl i rozumnými opatřeními. Poznámka na závěr: je velmi rozšířená teze, že zvyšování důchodového věku může zvýšit míru nezaměstnanosti. Data v mezinárodním měřítku toto nepodporují: prakticky všechny vyspělé země mají důchodový věk vyšší než je tomu v ČR, a přesto nemají vyšší míru nezaměstnanosti.
V. Bezděk
Jarda
Dobrý den pane Bezděk. O diskusích o penzijní reformě jsme toho na stránkách HN již přečetli hodně. Nejvíce zde píše zastánce penzijních fondů Kohout. Každá strana má na reformu jiný názor. Mne se ale nelíbí názory, které zastávají to (Kohout), že by si měli lidé již od svých 30 let na penzi pořádně začít šetřit. Prosím vás, řekněte mi, kdo bude mít zájem mít děti, když si bude muset od 30 let spořit na penzi? Daňové úlevy pro rodiny s dětmi nejsou dnes téměř žádné. 500Kč je na vysmání, to je pro dítě tak na měsíční průkazku na hromadnou dopravu a jednu svačinu za týden. Přídavky na děti pro lidi s platy nad 14.000 hrubého jsou též směšné, okolo 300Kč. Zavedete-li to, že si lidé od 30 let budou muset spořit na penzi, tak se děti prostě rodit nebudou. Každý si rychle spočítá, že při výchově dítěte (dětí) neuspoří na penzi ani korunu (neplatí pro rodiče, kde každý vydělává více jak 30.000 hrubého měsíčně). Proč by lidé s platy do 30.000 hrubého (asi 95% populace) měli mít děti, přitom si nemohli nějakých 20 až 25 let spořit na penzi? Každý si řekne, když budu bezdětný, tak si alespoň hodně ušetřím na penzi. Každý si řekne : Proč já bych měl mít děti a do penze jít jak chudák, když můj bezdětný kamarád si celý život užíval místo starostí o děti a v penzi bude oproti mne boháč?
Dobrý den, Váš komentář popisuje fakt, že z čistě ekonomického hlediska (a všichni víme, že to nelze takto úzce posuzovat), znamená dítě určitou ekonomickou "ztrátu". Děti samozřejmě přinášejí spoustu "neekonomických" radostí (a také starostí). Souhlasím také s tím, že podpora rodinám s dětmi není v ČR přiliš velká (prosím nepřekládat ve směru, že věřím na účinnost tzv. pronatalitní politiky). Vaše otázka by se lépe zodpovídala, pokud by bylo jasné, jakou část celkového důchodového systému bude nabízet stát (PAYG systém) a jaká část bude na jednotlivci a zda mu stát pomůže vytvořit podmínky k tomu, aby si mohl na svůj důchod spořit. Dnes to jasné vůbec není - toto vyžaduje samozřejmě zásadní politické rozhodnutí.
V. Bezděk
Láďa
Přeji dobrý den. Mám dotaz na zvýhodnění rodin s dětmi pro budoucí penzijní reformu. Hlavně pro zvýhodnění rodin, které vychovaly děti jako další plátce daní a odvodů na SP a ZP, ne další potenciální sociální příjemce. Je nutné zajitit zvýhodnění rodin s dětmi v nové penzijní reformě. Pokud nebude zvýhodnění, nebude velká motivace mít děti, které jsou pro chod státu a zabezpečení starých lidí důležité. Při tvorbě důchodové reformy je nyní potřeba také brát v potaz, která generace vytvořila dostatek dětí, aby tyto děti své rodiče v průběžném systému utáhly. Myslím si, že dnešní generace 40-ti letých a starších si pořád ještě vytvořila dostatek dětí, aby mohli jít do důchodu se současnými podmínkami pro důchod. Dokladem toho je, že soušasných 15-ti až 40-ti letých je pořád ještě dost velké množství. Problém v důchodu by měli pocítit až současní do 40 let dnešního věku, pokud si nevytvoří dostatečnou populaci dětí. Proč by měli být nízkým důchodem trestáni ti staší dnešních 40-ti let, když si vytvořili dostatek dětí? Co má znamenat návrch odchodu do důchodu až v 69 letech? Víme, že nikdo takhle dlouho dělat nenechá. To má být taková spíše lišárna, která sníží výši důchodů, protože všichni lidé budou vlastně chodit do předčasných důchodů? V Německu je odchod do důchodu stanoven na 65 let, ale skutečnost je 60,2 roky. Kdo se bude chtít platit důchod, nebo penzijně připojišťovat, když by měl chodit do práce až do 69 let a je každému jasné, že důchod téměř neužije. Pak je volovina spořit na důchod.
Dobrý den. - ad zvýhodnění rodin s dětmi: některé návrhy toto obsahují (KDU-ČSL, popřípadě návrh p. Rusnoka a kolegů z ING). - ad "hledání těch generací, které měli málo dětí": obávám se, že tudy cesta nevede. Ve své úvaze byste totiž mohl dále pokračovat: i v rámci generací, které mají v průměru nízkou porodnost, objevíte řadu rodin se dvěmi a více dětmi. Tyto rodiny byste také "potrestal"? A co rozdíly v pohlaví: žena biologicky těžko může mít dítě po padesátce, ale muž klidně ano. Jak dlouho bychom museli u mužů čekat, než definitivně řekneme, že už nemohou mít děti a tudíž jim nějak snížíme důchod... Atd. - ad odchod do důchodu: viz odpověď na jednu z předchozích otázek: nesmíme posuzovat postupné zvyšování důchodového věku dnešními relacemi (dnešní dobou dožití apod.). Věku 69 let by mohlo teoreticky být dosaženo cca za 50-60 let, týkal by se tedy generace dnešních dětí v mateřské školce či na prvním stupni základní školy... Kdyby někdo v roce 1950 (posun 55 let do minulosti) řekl, že v roce 2005 bude naděje dožití při narození v ČR u žen kolem 78 let, asi by se mu jeho současníci vysmáli... a přesto to tak je.
V. Bezděk
J. Leiss
Předpokládám, že důchodová reforma by neměla být jen o důchodech, ale že jde o zásah do řady dnes existujících nebo i neexistujících systémů nebo postupů. Nejde jen o určení věku odchodu do důchodu a stanovení povinnosti šetřit si na budoucí důchod, ale také vyřešení situace, kdy lidí s nízkým vzděláním nebo bez vzdělání žijí na hranici životního minima a jejich šance spořit je stejně nulová jako u nezaměstananých v věku nad 45 let. Nezaměstnaný může být někdo i díky tomu, že se narodil a žije v lokalitě s vysokou nezaměstnaností a nedostatek peněz je důvodem pro vyloučení možnosti stěhování(prodat v takové oblasti vlastní domek třeba po rodičích je téměř nemožné a pokud se to podaří, pak cena je taková, že neumožní ani nákup malého bytu nebo domku v lokalitě s vyšší možností zaměstnání a banka člověku bez majetku nepůjčí.) I tato situace je důsledkem slepoty ČSSD při odmítání deregulace nájemného, protože zvyšuje tržní nájmené na úroveň, pro řadu lidií nezaplatitelnou. Proto ani kýžená mobilita pracovní síly nenastává. Současně s řešení důchodové reformy musí jít i reforma v daňové oblasti a s tím i reforma obsahu státního rozpočtu a reforma či spíše dokončení formy financování místní samosprávy a rozšíření jejích kompetencí i na povinnou péči o lidi v důchodovém věku, kteří nemají naspořeno. A s tím musí jít automaticky dlouhodobá osvětová kampaň, která musí dosáhnout nejen na ty, kteří se chtějí v daném tématu vzdělat a postupovat podle podmínek nového systému, ale i těch, kteří o věci veřejné nemají zájem. Prakticky jediným možným vše objímajícím informačním prostředkem o podmínkách budoucího života v důchodu je vzdělání na všech stupních školní docházky, aby potřebné informace se dostaly i do rodin s minimem zájmu o takové věci. Základní podmínkou takové akce však musí být absence politického názoru na tuto problematiku, ochota věcného a vysoce odborného posouzení celého komplexu naznačených problémů a nulová pozice stranických sekretariátů.
Ve Vaší otázce jste si už v zásadě i odpovědel, takže mám stěží co dodat :-) Na propočtech variant politických stran pracuje celkem 5 lidí a zabýváme se těmito variantami záměrně z "úzkého" hlediska důchodového systému. Na víc nemáme znalosti, ani kapacitu (časovou, lidskou a finanční). Upozorňuji již delší dobu, že nad rámec našich propočtů by mohlo být žádoucí vyhodnotit (či se o to alespoň pokusit) jednotlivé varianty i ze širšího ekonomického, sociálního, legislativního, regulačního apod. úhlu pohledu. Zatím toto volání nepadá na příliš úrodnou půdu.
V. Bezděk
giorgio
Přeji dobrý den. Zajímalo by mne, s jakou mírou růstu průměrné mzdy v ČR od současnosti do "kritických" let 2040-2050, kdy dosáhnou důchodového věku silné populační ročníky 70.let minulého století, se počítalo ve Vaší projekci vývoje starobních důchodů. Domnívám se, že je to důležitý údaj pro to, aby veřejnost mohla reálně posoudit návrhy jednotlivých politických stran na formy budoucího důchodového systému s přihlédnutím k minimálním garantovaným náhradovým poměrům u každého navrhovaného systému. Myslím, že lidi zajímá nejen předpokládaná výše důchodu v procentním vyjádření vůči nekvantifikované průměrné mzdě v době odchodu do důchodu, ale i ačekávaná výše důchodu dle jednotlivých systémů v absolutní výši (samozřejmě, že v reálném vyjádření, očištěná od vlivu inflace). Děkuji za odpověď.
Dobrý den. Veškeré makroekonomické předpoklady jednotlivých propočtů (HDP, nezaměstnanost, inflace, produktivita práce atd. včetně Vámi zmiňovaného vývoje průměrné mzdy) jsou volně k dispozici na našem webu (www.reformaduchodu.cz) s aktivním odkazem v popisu varianty každé strany, která Vás zajímá. Přesné číslo růstu mezd Vám teď z hlavy nevysypu, ta dynamika se v čase trochu mění. V zásadě lze říci, že dynamika průměrné reálné mzdy se v makroscénáři dlouhodobě pohybuje mezi 2-3% ročně. Ad absolutní či relativní ukazatele: rozumím Vaší poznámce. Současně se ovšem domnívám, že relativní ukazatel (vůči průměrné mzdě, vůči HDP apod.) má vyšší vypovídací schopnost z ekonomického hlediska.
V. Bezděk
eva
Po odstartování reformy se počítá s přechodným obdobím pro ročníky 1964 do 1974. Zvláště pro ženy, narozené na přelomu 60. a 70. let bude tento postup nevýhodný. Doba, strávená na mateřské - bez příjmu - se plně(popř.95%) započítá pro výpočet důchodu. Neuvažujete o zvýhodnění této už uplynulé doby, kterou už ženy nemají možnost nijak nahradit?
Z Vašeho dotazu jsem usoudil, že hovoříte o variantě ODS, a to konkrétně rovný důchod s tzv. povinným přechodem. Přechodné období způsobí v této variantě to, že tyto generace budou dostávat část důchodu dle dnešního systému (kde se doba péče o dítě do důchodu "započítává") a část důchodu dle rovného důchodu. Podmínkou získání rovného důchodu je pouze dosažení věkové hranice pro odchod do důchodu. Osobně se mi tedy nezdá, že by ženy (resp. ti, co zůstanou doma s malým dítětem) byli návrhem rovného důchodu znevýhodněni. Ohledně doplnění či změny zadání - to je vždy výhradně v pravomoci zástupců každé politické strany v Týmu expertů. Výkonný tým, který propočítává tyto varianty, do toho nemá co mluvit.
V. Bezděk
Pavel
Dobrý den, chci se zeptat na několik otázek: 1. Jak to vypadá s určením věkové hranice pro odchod do důchodu? 2. Kolik se ročně vyplatí v ČR na důchodech? 3. Jakou roli by podle Vás mělo hrát penzijní připojištění a v jaké výši?
Dobrý den. Ad 1: Již dnes platí legislativa, která postupně zvyšuje věk pro odchod do důchodu na 63 let pro muže a 59-63 let pro ženy dle počtu vychovaných dětí. Návrhy ČSSD, KDU-ČSL, ODS a US-DEU počítají s tím, že se bude pokračovat i nadále ve zvyšování věkové hranice (poté, co stávající zvýšení bude v příští dekádě dokončeno). Liší se v tom, jak rychle a na jakou hranici se bude věk dále zvyšovat. Všechny 4 strany ovšem v zadání zvyšují na 65 let a některé i více. U KDU-ČSL zůstává i nadále zachován nižší věk pro ženy s dětmi. KSČM také zvyšuje důchodový věk na 65 let, ale až ve čtyřicátých letech tohoto století. Ad 2: Loni činily výdaje důchodového systému cca 8,3% HDP. Ad 3: Penzijní připojištění je jednou z forem soukromého zabezpečení se na stáří. Vzhledem k budoucím potížím státního důchodového systému je velmi pravděpodobné, že role soukromých důchodových schémat obecně poroste. To je trend, který je patrný ve všech vyspělých zemích a výjimkou asi nebude ani Česká republika, bez ohledu na to, jaká konkrétní reforma důchodového systému v ČR a kdy bude v praxi zavedena.
V. Bezděk
Ivana Vondrová
Přeji dobrý den. Zajímá mě, proč se lidé straší zhroucením penzijního systému v blízké budoucnosti, když důchodový účet je již řadu let stále v přebytku.Možná by vše vyřešilo oddělení důchodového účtu od státního rozpočtu(jak se o tom již dlouho jenom mluví),přeměna České správy sociálního zabezpečení na Sociální pojišťovnu a.s. a následné používání vybraných prostředků pouze na výplatu důchodů.
Dobrý den. V přebytku je důchodový systém až od roku 2004, v letech 1997-2003 byl v deficitu. Hlavní důvod přebytku loni (i v budoucích cca 15-20 letech) spočívá v tom, že od 1.1.2004 došlo ke zvýšení příspěvkové sazby z 26% na 28% hrubých mezd. Ty 2% se "vzala" z jiného šuplíku státního rozpočtu, takže nám to opticky vylepšilo situaci v důchodovém systému (přebytek), ale nijak nepomohlo ve státním rozpočtu jako celku. Proto by v dané situaci nepomohlo ani oddělení důchodového účtu od rozpočtu, alespoň podle mého názoru. V praxi jsou již nyní přebytky důchodového systému od státního rozpočtu odděleny - a jsou shromažďovány na speciálním účtu ve státních finančních aktivech. Příčina budoucího výrazného růstu výdajů důchodového systému a tedy i budoucích deficitů spočívá ve výrazném zvýšení počtu důchodců v následujících dekádách. Jde o důsledek stárnutí populace.
V. Bezděk
Jarmila
Dobrý den, prosím, s jakou průměrnou roční mírou nezaměstnanosti počítá projekce zvyšování věku odchodu do důchodu?
Dobrý den. Vycházíme ze stávajících hodnot kolem cca 10%, které se postupně snižují na 7% zhruba v polovině příští dekády a poté je v modelu míra nezaměstnanosti po zbytek projekčního horizontu stabilní na 7%. Podrobnosti a konkrétní hodnoty viz popis makroscénáře na www.reformaduchodu.cz.
V. Bezděk
rezjir
Mohl by jste říci, jak by se vám líbil ten návrh,který jsem zavesil na www.duchodovareforma.cz. Děkuji předem za kritické připomínky.
Poslané připomínky na náš web pravidelně čtu. Přiznám se však, že teď si Váš návrh nedokážu vybavit. Omlouvám se.
V. Bezděk
Petr
Dobrý den, mám následující dotaz. Za předpokladu, že by soukromé fondy investovaly jenom v Česku, stejně narazí v konečném důsledku na poměr počtu pracujících, kteří živí ty na penzi. To je stejné pro průběžný jako i pro neprůběžný systém. Jinými slovy by třeba došlo k vyšší inflaci a znehodnocení úspor. Fondy mohou investovat v zahraničí, ale to jednak vede k odlivu kapitálu, a jednak zde není žádná jistota, že například komunistická Čína bude respektovat majetková práva i v budoucnu, nedojde k válkám, které by znamenaly ztrátu úspor apod. Co o tom soudíte?
Pokud bychom si s tím dali práci, můžeme ještě najít jistě řadu dalších ekonomických, geopolitických apod. rizik, kterým finanční trhy, či instituce na nich působící (jako např. penzijní fondy) musely čelit, čelit musí a jistě budou čelit i do budoucna. Přesto však průměrný reálný výnos akciových trhů z vyspělých zemí za posledních cca 80 let činí kolem 6% ročně (podbrobnosti viz naše dílčí analýza, odkaz na ni najdete v popisu makroscénáře v pasáži úrokových sazeb na nšem webu).
V. Bezděk
Aleš Žďárek
Zdravím, úvodem díky za pozvánku na prezentaci. Mám pozdravovat od mámy, uzdravuje se po operaci. Můj dotaz - 1. co říkáte webové stránce www.duchodovareforma.cz. Není to odporný příklad parazitování na důchodové reformě a vaší skupině? 2. Pokud se budou jednotlivé modely politických stran porovnávat, měly by být porovnávány podle stejných kriterií. Skutečně se nedomníváte, že Vámi vypočtený celkový náhradový poměr u varianty ODS nebude zneužit? My víme, že se standardně MOHOU uspořené prostředky spotřebovat - to je fakticky ten výsledek, jaký prezentujete. Nebylo by vhodné spočítat také variantu, kdyby se lidé chovali skutečně maximálně racionálně (v jiných modelech tento předpoklad "maximálně racionálního chování" používáte)? Co si myslíte o tom to spočítat? Nebude kvůli tomu varianta ODS zbytečně odsuzovaná? Díky za odpovědi.
Dobrý den. Díky za pozdrav, vyři'dte prosím mé uctivé pozdravení Vaší mamince a přání úspěšné rekonvalescence. ad 1: teď nevím, zda-li moje skupina (tj. výkonný tým = 5 lidí, co počítají varianty) parazituje na problematice důchodové reformy nebo někdo jiný parazituje na reformě a ještě na nás... :-) potřeboval bych trochu více navést na Vaši myšlenku. ad 2: Varianta ODS je spočtená přesně za těch předpokladů, které ODS dala do svého zadání (viz moje odpoveď na jednu z dřívějších otázek). Pokud ODS nevyhovuje relativně nízký náhradový poměr ze státního rovného důchodu, může buď (i) zvýšit hodnotu rovného důchodu (s následným dopadem na deficit apod.); nebo (ii) říci, že lidé budou muset část ze snížení pojistného (7,5%) povinně spořit. Ve variantách KDU-ČSL a US-DEU používáme plně racionálního jedince při analýze toho, jaká část populace by si za daných podmínek (racionálně) zvolila přesměrování části dnešního mandatorního pojistného do penzijních fondů. Tyto dvě varianty, na rozdíl od ODS, nesnižují celkové pojistné, pouze Vám dávají jistou možnost určit, chcete-li toto pojistné platit plně pouze státu, nebo částečně státu a částečně do fondů.
V. Bezděk
mk
Dobry den, bud jsem blazen nebo nikdo nechce resit hlavni pricinu problemu. At bude d.reforma jakakoliv, lide si budou jakkoliv a kamkoliv prispivat, do duchodu pujdou pozdeji... atd., vzdy bude problem v tom, ze starne populace. Najde se KONECNE nekdo, kdo zacne prosazovat OPRAVDU propopulacni politiku??? Proc se nikdo nesnazi nastavenim lepsich podminek pro mlade rodiny zlepsit jejich situaci??? Proc nikdo z odpovednych neresi nasi jednu z nejnizsich porodnosti v Evrope??? VYRAZNA podpora by jiste porodnost zvysila a zmirnila dopady spatneho duch. systemu v blizke budoucnosti.
Máte pravdu v tom, že nízká porodnost a prodlužující se doba dožití vystaví do problému jakýkoliv důchodový systém (byť možná v různé míře). Ad propopolační politika - existují "nesmiřitelné" názory na to, zda státní opatření motivující porodnost jsou či nejsou dlouhodobě účinná. Osobně jsem v tomto směru skeptik. Nedávno jsem se dozvěděl od doc. Kučery (demograf na Přírodovědecké fakultě UK v Praze) zajímavou informaci: široká pronatalitní politika státu v sedmdesátých letech minulého století zvýšila generační míru porodnosti pouze u 4 ročníků žen (narozené 1949-1952, pamatuji-li se dobře), a to o zanedbatelných maximálně 0,1 dítěte na ženu. To má absolutně zanedbatelný dopad na celkovou porodnost, resp. celkový počet narozených dětí připadajích na 1 ženu ve věku 15-49 let. Jinými slovy, hlavní "přínos" státní pronatalitní politiky před 30 lety byl ten, že lidé pouze uspíšili příchod svých potomků na svět, ale nezvýšili počet dětí, které "celoživotně" porodili a vychovali. Vznikl tak fiskálně drahý zub ve stromu života české populace se všemi důsledky do ostatních veřejných politik (školství, zdravotnictví apod.)... Opravdu rodíme děti a rozhodujeme se o jejich počtu podle toho, jestli nám stát dá 1000 nebo 10000 korun za dítě měsíčně???
V. Bezděk
St
Dobry den. Zajimalo by me, jake generacni umrtnosti tabulky jste pouzivali pro vypocet duchodu ze systemu NDC. Slo o Vase vlastni odhady? Dekuji.
Dobrý den. V zásadě šlo o vlastní odhady z demografických dat, které jsou dostupné na našem webu. Dále byly konstruovány tak, aby byl naplněn požadavek ČSSD použít unisex úmrtnostní tabulky, tzn. takové, kde není rozdíl u mužů a žen.
V. Bezděk
giorgio
Ještě jednou dobrý den. Dovolte mi, prosím ještě jeden dotaz. Před několika měsíci bylo zveřejněno, tuším i na serveru ihned, že Vaše pracovní skupina údajně použila pro zpracování podkladů k důchodové reformě prognózu demografického vývoje, zpracovanou PF UK, která, jak je známo, je z hlediska předpokládané věkové struktury obyvatelstva podstatně nepříznivější než obdobné studie, zpracované ČSÚ. Průměrná délka dožití u obou pohlaví, jakož i předpokládaný počet obyvatel nejvyšších věkových kategorií (nad 90 a nad 100 let) je v prognóze PF UK výrazně vyšší. Pokud byla pro práci Vaší komise skutečně zvolena varianta demografického vývoje dle PF UK, jaké důvody Vás vedly k tomu, že jste nepoužil jako podklad oficiální údaje ČSÚ?
Dobrý den. Nejsem si jist Vaším závěrem, že prognóza PřF UK je pro důchodový systém horší než prognóza ČSÚ. Udělali jsme si srovnání obou prognóz, konkrétně pak v ukazateli míry demografické závislosti (počet osob starších 65 let vs. počet posob ve věku 15-64 let), který je klíčový pro vyznění výsledků důchodového systému. V obou případech ukazovaly obě prognózy na stejný trend v této veličině a fakticky i na téměř totožnou úrovňovou hodnotu. Podrobnosti tohoto srovnání můžete najít na našem webu v sekci Demografie. Prognózu PřFUK jsme zvolili proto, že byla o 15 let delší než u ČSÚ, sahá až do roku 2065. Následně nám její autoři udělali ještě prodloužení formou demografické projekce a proto ve výpočtech pracujeme s horizontem roku 2100.
V. Bezděk
milan
Dobry den. Zajimalo by me, proc v mikroekonomicke analyze uvažujete prave s případy statických jedincu, kteri pobíraji 75%, 100%, 125%, 200% a 300% prumerne mzdy a dynamického jedince. Nevim kolik procent pracujicich bere 300% prumerne mzdy, ale asi jich bude mene, nez tech, kteri pobiraji mene nez 75% prumeru. Nebylo by tedy mozne zahrnout pripad statistickeho jedince na urovni projektovane minimalni mzdy (pokud by existovala), pripadne na urovni 50% prumerne mzdy?
Dobrý den. Tyto hodnoty jsou ilustrativní a byly zvoleny samozřejmě ad hoc. V závěrečném kole výpočtů, které by mělo být dokončeno do cca 17.5., budou použity hodnoty 50%, 75%, 100%, 200%, 300% a dynamický jedinec.
V. Bezděk
Horová
Pane inženýre, z dostupných informací vyplývá, že varianta ODS vyšla tak, že může vyvolat zděšení. Průměrný plátce bude platit cca 40 let 3600 měsíčně, aby pobíral 3600 po dobu 10 let zpátky jako důchod. Někdo bude platit víc, někdo míň, ale bavíme se o průměru. Dá se tomu rozumět tak, že vybrané peníze spolknou sirotčí a vdovské důchody? To by pak stálo za to důchody zcela zrušit a z vyšších daní platit sociální testované dávky.
Dobrý den. průměrný plátce bude platit cca 40 let 20,5% své hrubé mzdy do státního systému a po odchodu do důchodu bude pobírat rovný důchod ve výši 20% průměrné mzdy, a to po dobu (v průměru) rozhodně delší než Vámi uváděných 10 let. Preferuji raději relativní ukazatele než absolutní částky, viz odpověď na jednu z předchozích otázek. Ve srovnání s dnešním stavem tak bude po celých 40 let, kdy platí pojistné, mít v kapse o 7,5% své hrubé mzdy více, než má dnes. A bude záležet pouze na něm, co s těmito zdroji udělá - zda je okamžitě utratí nebo zda je bude odkládat na stáří, aby si byl schopen vylepšit nízký strátní rovný důchod. Tolik k interpretaci varianty ODS :-) Z těch 20,5% příspěvkové sazby jde 12,5% na financování starobních (perspektivně rovných) důchodů a 8p.b. financuje tzv. nestarobní důchody (zejména invalidní a také pozůstalostní - vdovské/vdovecké a sirotčí).
V. Bezděk